Podílel se na projektech zahrnujících současnou klasickou hudbu, volnou improvizaci, orchestrální hudbu, ale i rock, noise či elektroniku. A představí Stockhausena v DOXu.
Britský hráč na klarinet a basklarinet Gareth Davis je muž širokého rozhledu. Podílel se na projektech zahrnujících současnou klasickou hudbu, volnou improvizaci, orchestrální hudbu, ale i rock, noise či elektroniku. Vystupoval s tak rozmanitými soubory a interprety, jako jsou JACK Quartet, Neue Vocalsolisten Stuttgart, Elliott Sharp anebo Merzbow. A ve speciální formaci se představí i v Praze v režii Prague Music Performance, kteří na konci dubna pořádají v holešovickém DOXu site-specific provedení skladby Karlheinze Stockhausena Aus den Sieben Tagen. Ještě předtím nám Gareth Davis servíruje písničky, na kterých vyrostl. Je to pestrý výběr, jak jinak.
David Thomas and the Two Pale Boys – Kathleen
Viděl jsem to na MTV. V době, kdy byla MTV ještě o hudbě.
Nisennenmondai – A
Tahle píseň má tolik energie, a při tom neexploduje. Skvěle se hodí k běhání!
Acid Mother’s Temple – Pink Lady Lemonade
Je tak těžké vybrat jednu verzi téhle skladby… Ten riff je nekonečný. Prostě vás to vezme s sebou na jízdu nekonečnem.
Iron & Wine – Trapeze Swinger
Poprvé jsem to slyšel naživo… v Haarlemu. Dlouhý večer, koncert končí a v sále je naprosté ticho. Taková síla!
Wilco – Misunderstood
Jednoduchá písnička. S tak málo prostředky řekne tak hodně.
Uri Caine – The Boy’s Magic Horn: The Drummer Boy
Tohle bylo úplné překvapení. Neměl jsem ponětí, co od toho čekat, ale způsob, jakým Caine použil Mahlerův materiál, mě nadchnul.
Sigur Rós – svefn-g-englar
Slyšel jsem to v rádiu. V době, kdy to bylo opravdu něco jiného. Skladba vrytá do mé hlavy.
The Cure – Just Like Heaven
Tolik písní od téhle kapely by tady mohlo být… Na The Cure jsem vyrůstal.
Nine Inch Nails – Hurt
Další písnička mého dospívání. Její práce s energií je krásná i děsivá zároveň.
Philip Glass – Knee Play One
Líbí se mi struktura, forma a zdrženlivost, se kterou skladba pracuje, smysl pro tempo! Uhání stále vpřed a je naprosto strhující.
+1
The Sisters of Mercy – This Corrosion
Poslední píseň mého dospívání. Připomíná mi klub Full Tilt v Camden Town. Zahráno bez jediné chybičky!
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?