Třicet let od svého založení slaví jedna nejzásadnější devadesátkových kapel - Slut. A chystají se věci.
Je to psychedelická "špína", kterou Hrádek vždycky dělal po svém, co z něj dělá jednoho z nejosobitějších kytaristů české alternativny posledních třicet let. A taky široká žánrová rozkročenost: od hardcore/punku (Akutní otrava) přes tramp-folk a country (Tři čutory) a stoneru (Slaves of Stadium Rock) až k jazzem šmrncnutému metalcoru (Ström). Třicet let od svého založení ovšem slaví Hrádkova nejzásadnější formace - Slut. Ta v půli devadesátých let na tuzemské klubové scéně působila jako zjevení. Po EP Get Some Slut… (1994) a albech Smell Me (1996), resp. Luftganja (1999) se ale za Slut zavřela voda. No a teď se zase otevřela a dějou se věci, a rozhodně nepůjde o nostalgický reunion. Tuto středu 15. září navštivte jejich speciální koncert v klubu Bike_Jesus na pražské Štvanici, na němž se navíc objeví host nad jiné vzácnější - královéhradecké legendy Meat House Chicago I.R.A.
Melvins - Lysol
Aha, tak tudy vede cesta… Je to silný a hypnotický. Za tim zvukem do značný míry stojí producent Jonathan Burnside, kterej nám pak zvláštní shodou okolností a náhod míchal desku Smell Me. Neuvěřitelný!
DG 307 – Lidi krve
Nejlepší český texty. K poslechu jsem se dostal až po přečtení Zajíčkovy Knihy textů. A hudebním výrazivem je to pro mě taky nejoriginálnější česká záležitost vůbec.
Ministry feat. Gibby Haynes of the Butthole Surfers - Jesus Built My Hotrod
Gibby Haynes z Butthole Surfers, kterej to zpívá a je spoluautorem, byl dost trestuhodně u týhle věci oloupenej o oficiální kredit. Každopádně jak Ministry, tak Surfers jsou zásadní kapely.
The Prodigy - Out of Space
Tenkrát to hráli v Amstru desetkrát denně všude. Sláva Prodigy!
Manowar - Mountains
Je to patetický, ale skvělý.
Voivod – This Is Not an Exercise
Aaah, poslední pecka na nejlepší desce všech dob… „Don't adjust your Brain - It's now, it's real, real, real.“
Butthole Surfers - Goofyʼs Concern
A ještě jednou Butthole Surfers. Tohle je naprostá esence rokenrolu. Nejen psychedelickýho.
nebo včetně proslulé intro scénky tady:
Young Gods – Kissing the Sun
Nádherně pevný jako cokoliv od týhle party.
Neil Young - Cortez the Killer
Peace, Love, Freedom, Happiness... a čirá radost tohle poslouchat.
Ornette Coleman - Buddha Blues
Jestli free jazz, tak Ornette Coleman a Buddha Blues. Naprostá paráda. Tohle vážně osvobozuje.
Guilty Pleasure:
Pink Floyd – Comfortably Numb
Co dodat? Láska je prostě kytarový sólo.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?