Výběr propojuje spiritualitu, melancholii, filmovou atmosféru i hypnotický minimalismus. Naživo už tento týden v rámci festivalu Alternativa.
„Tady je deset skladeb, které miluji a které mě z různých důvodů inspirují, i když nejde o definitivní seznam. Je to jen seznam, který jsem v těchto dnech sestavila,” říká Hüma Utku, producentka známá ponurým zvukem a propojováním elektroniky s tureckou hudební tradicí. Výběr propojuje spiritualitu, melancholii, filmovou atmosféru i hypnotický minimalismus, každý kus tu vystupuje jako odraz jejího přesvědčení, že zvuk může být prostorem pro introspekci, příběh a emoční pravdivost. Naživo už o víkendu na festivalu Alternativa.
Alice Coltrane – Krishna Krishna
Začínám tímto duši tišícím dílem Alice Coltrane, které hluboce miluju. V roce 2023 jsem měla období, kdy bylo tohle album – a zejména tahle skladba – mou každodenní ranní rutinou. Hudba dokáže přinést tolik klidu a jasu. Velmi inspirativní.
Nine Inch Nails – A Warm Place
Downward Spiral od Nine Inch Nails z roku 1996 zásadně ovlivnil můj hudební přístup. Autenticita, odvaha, ostrost, zranitelnost – všechno najednou. A Warm Place vybírám, protože je srdcem alba. Minimalistická kompozice spojená skvělým sound designem.
Müzeyyen Senar – Ormancı
Nahrávka Ormancı z roku 1968 od legendy turecké klasické hudby je pro mě zásadní. Hudební škála, schopnost vyprávět a celková práce s náladou mě hluboce inspirují. A její zastřený mezzosoprán je nepřekonatelný.
Angelo Badalamenti – Fire Walk With Me
Badalamentiho práce pro Twin Peaks jsou jednou z největších inspirací v oblasti zvukového vyprávění i posluchačského zážitku. Jeho kompozice a aranže jsou extrémně silné a promyšlené. Fire Walk With Me vybírám kvůli mé lásce k noir jazzu, který ovládá jen několik málo mistrů.
Aynalar – Esengül
Jedna z mých nejoblíbenějších písní, i když si nejsem jistá jejím vlivem na moji tvorbu. Turecká arabeska píseň z poloviny 70. let. Melancholie ve své nejryzejší podobě.
Klaus Schulze – Sequenzer (From 70 to 07)
Album Kontinuum, a zejména skladba Sequenzer, patří do mých pěti nejoblíbenějších elektronických skladeb. Nekonečně se rozvíjející arpeggia a snový charakter jsou absolutním požitkem. Ukázková psychedelická elektronika, naprostý trans.
Sergej Rachmaninov – Klavírní koncert č. 2, c moll, op. 18: I. Moderato (Sviatoslav Richter)
Mlžná hloubka této hudební věty je jedním ze základů mého uměleckého cítění. Maminka pouštěla tenhle koncert často, když jsem vyrůstala. A Richter? Je specifickou volbou – nikdo tuhle skladbu nedrápe a zároveň nehladí tak jako on. Mistrovské dílo, geniální skladatel, magický interpret.
Hiroshi Yoshimura – Green
Album z roku 1986, jedno z mých nejoblíbenějších ambientních děl. Titulní skladba Green dokonale balancuje mezi tichem a zvukem. Každý prvek je záměrný. „Kulhavý“ tok jí dodává organickou něhu. Hudba, po níž sahám, když potřebuji cítit klid. (A taky skvěle funguje při utišení batolete.)
Guilty Pleasure: Ishtasha the Scrub – Come Get Your Omega-3
Tolik k mému postoji.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?