10+1 = Ivan Eder (Náv)

Jižní Čechy je krajina black metalu zaslíbená. Právě z nich pochází formace Náv, která vloni vydali opěvovaný debut Smrtci pod hlavičkou českobudějovického labelu NAAB. Hudební desítka inspirací, z dětského pokojíčku až do moshpitu kultovních blackových idolů. Tvrdé kytary, mystika, ale také tipy, co se hodí k vínu a olivám. Co si poslechnout ve vaně a co na cestě z rande? Deset hudebních inspirací a jedno guilty pleasure kytaristy a zpěváka Ivana Edera, jehož i s kapelou můžete vidět třeba na Žižkovské noci.

Nirvana – Aneurysm

Tady to všechno začalo. Jako sedmiletej kluk jsem po pokojíčku lítal s kytarou vyřezanou ze sololitu u kazeťáku, ze kterého řvala Nirvana, a já věděl, že tohle chci jednou dělat. Dodneška když tohle slyším, mám flashbacky a hromadí se ve mě ta energie jako kdysi. Uřvaný kytary, napjatej vokál, skvělá basa a úderný bicí. Doteď se vidím, jak trápím sololit při tý výjezdový pasáži.

ZZ Top – Bang Bang

Tahle deska je celá skvělá, syrová a prostá všech disko prvků. Těžko vybrat jednu pecku, ale tahle mi poslední dobou nějak rezonovala v hlavě. Je tam všechno, podladěný až někam do pekla a Billyho typickej nedbalej groovy prasostyl, kterej miluju.

Cult of Luna – A Greater Call

Když jsem poprvé slyšel tenhle opus, kterej mi nabídl algoritmus náhodného přehrávání, tak mě to donutilo vylézt z vany a podívat, co to hraje. Potom, co jsem se málem utopil rozkoší, stali se Cult of Luna pevnou součástí mých playlistů. Kontrast vokálů, synťáků a kytar, atmosféra, ze který mám husí kůži. Ty cesty vlakem domů z randíček s tímhle v uších nezapomenu.

Kvelertak – Crack of Doom

Tohle je kapela, která naprosto skvěle kombinuje všechno, co mám rád. Je tam rock’n’roll, black metal, stoner rock, postrock, snad i blues a kdovíco ještě. První dvě desky miluju, ale druhá vlaštovka z novýho alba mě naprosto uzemnila a poslouchal jsem jí v kuse několik dní. Protože když se ke Kvelertak přidá ještě Troy Sanders, tak se chvěje zem.

Master's Hammer – Nordfrostkrampfland

Kult všech kultů, od nikoho jinýho nemám víc artefaktů než od Franty Štorma. LP desky, pár knih, vzorníky písem (jeden i podepsanej), pár jeho děl mi visí na zdech. Ta jeho lyrika by obstála i bez hudby. Nikdy jsem nečetl lepší texty v čestině. Hudba plná řezavých riffů a nemocných synťáků. „Zasněženééé nékonečnéé lesyyy…“

Orange Goblin – Red Tide Rising

Tuhle kapelu jsem objevil, když jsem se před lety potloukal na Novým Zélandu, byla součástí kompilace k jednomu časáku. Poslouchal jsem to v dodávce tak dlouho, až se mi vytvořila asociace a vybavují se mi palmy, pivo a surf. Zlatý to časy. Bezstarostný a pohodový jako tahle hudba.

Mastodon – Crack the Skye

Nejlepší kapela na světě. Nemají špatnou desku, ani špatnej song. Každej hraje jak virtuoz. Vokální hydra (tady navíc s pomocí Scotta Kellyho z Neurosis) zní opravdu masivně a každej hlas má svůj vlastní charakter. Zbožňuju, když v kapele zpívá víc rozdílných hlasů. Atmosféra by se dala krájet. Když hráli v Lucerně, tak si pamatuju refrén, jak se jim povedl.

Mayhem – Life Eternal

Moje první setkání s trve kvlt blackem, který mě opravdu chytlo, byli Mayhem.

Při návštěvě nedávného pražského koncertu jsem se přesvědčil, Attila Csihar je ďábel. Co všechno s hlasem dokáže, je mimo rámec lidských možností. Když k tomu přičtu jeho silnej upírskej přízvuk a trademarkový zpívání mimo rytmus, vzniká opravdu unikátní dílo. Podpořený studenejma riffama pravýho norskýho black metalu.

Rotting Christ – Grandis Spritus Diavolos

To jsem tenkrát zjistil, že black metal nejsou sypačky a skřehotání. Mocná, až rituální atmosféra, mantrický opakování riffů a zpěvů. Když to slyšim, chci do Řecka, stát tam někde v paláci, cpát se olivama a zapíjet to vínem.

Misþyrming – Alsæla

Tyhle Islanďany momentálně hodně poslouchám. Ukrutnej zpěv a ty skvělý pidlikačky ve vysokých polohách! Tamní ostrovní melodie, to oni prostě uměj. Byla to láska na první poslech.

guilty pleasure: Perfect Day

Guilty pleasure? Rozhodoval jsem se, jestli to na sebe vůbec prásknu a jestli to nebudou Boney M. Nakonec tohle. To jsem taky schopnej hulákat o půlnoci v baru.