10 + 1 = Lou Rhodes (Lamb)

Lamb založili v polovině devadesátých let producent Andy Barlow a zpěvačka a skladatelka Lou Rhodes, jejich odlišností je daná dynamika jejich hudby. Rhodes s Barlowem naposledy spojili své odlišné hudební cítění na loňské studiovce Illumina, ovšem nejen z ní se bude hrát příští víkend na festivalu Rock for Churchill. Ještě předtím jsme se Lou Rhodes zeptali na její oblíbené skladby a vyšel z toho velmi zajímavý mix, kde vedle sebe stojí, nebo sedí, Sufjan Stevens a Aphex Twin. Nádhera.

Sufjan Stevens – Futile Devices

Sufjan Stevens je něco jako můj hudební domov. Kdykoli je toho na mě moc nebo hledám útěchu a klid, poslouchám jeho jemný hlas a bolestně upřímné texty. Hned je všechno fajn. Tohle video je nádherně intimní živák.

D’Angelo – Africa

D’Angelo je génius. Jeden z těch lidí, jejichž smysl pro harmonii je tak komplexní, že si ani nedokážu představit, jak uvažuje. Navíc hraje skoro na všechny nástroje. Písnička byla napsána pro jeho novorozeného syna, takže text zapůsobil i na mé srdce.

Aldous Harding – Party

Aldous Harding jsem objevila náhodou na loňském festivalu Green Man ve Walesu. Kamarád mi poslal zprávu, ať okamžitě přijdu k malému venkovnímu pódiu, a já z ní byla hned hotová. Je jedinečná a z jiného světa.

Jon Hopkins – Open Eye Signal

Tohle je pro mě klasický Jon Hopkins. Nahlas mluví o transcendentální meditaci, která pohání jeho psaní. A video je taky podmanivě geniální.

Sampha – (No-one Knows Me) Like The Piano

Tuhle skladbu jsem nejdříve slyšela od svého staršího syna Reubena a pokaždé si na něj vzpomenu při jejím poslechu. Vždycky, když přijde ke mě domů, hraje na klavír, a to je jedna z mých nejoblíbenějších věcí na světě. Sampha v té písničce dojemně popisuje hluboký vztah ke své matce. Ten prožívá i po její smrti prostřednictvím klavíru, na který hrál ještě jako kluk.

Radiohead – Daydreaming

Vždycky je těžké vybrat jen jednu skladbu od Radiohead a album A Moon Shaped Pool, na kterém je tahle skladba, je zásadní jako celek. Mnoho písniček je o bolestivém vyrovnávání se s tragickou smrtí vlastní ženy, což je dost těžko sdělitelné. Text Daydreaming toho říká málo, a zároveň hodně, a klip představuje nekonečnou snovou sekvenci, v níž Yorke přechází z jednoho slzavého místa do druhého.

Aphex Twin – Avril 14th

Aphex Twin je známý hlavně svými tvrdšími tracky typu Windowlicker a Come to Daddy, tenhle kousek odhaluje jinou stránku jeho tvorby. Krásná čistá klavírní skladba, dost těžká na zahrání. (Snažím se to naučit, ale nemám dost dlouhé prsty.)

Alice Coltrane – Turiya & Ramakrishna

Alice Coltrane se sice proslavila hrou na harfu, ale taky byla, nepřekvapivě, mimořádná pianistka. Tahle skladba, v jádru dravě swingová, je velmi návyková. Ideální k letnímu nedělnímu soumraku.

Childish Gambino – This Is America

Video k téhle písničce nedávno otřáslo světem chytrými narážkami na americké politické podsvětí. Zároveň boří žánry abstraktní formou a bezohlednou ironií. Tohle si nemůžete pustit jen jednou.

Rotary Connection – I Am the Black Gold of the Sun

Tenhle track mě vždycky rozechvěje. Tripově psychedelický a funky jako prase. Představuje hluboké propojení s přírodou a hrdost černošského lidu. Minnie Riperton uprostřed nádherného sboru.

Guilty pleasure:

Amerie – 1 Thing

Z tohohle songu mám husí kůži od hlavy k patě pokaždé, když ho slyším! Opojné R&B s klipem v mezích žánru, ale i tak se klepu od začátku do konce.