10 + 1 = Martina Trchová

Hudebnice, malířka a cestovatelka Martina Trchová vydává v těchto dnech třetí řadovou desku s názvem Holobyt. „Když jsem měla z fleku napsat jedenáct nejoblíbenějších alb, napadlo mě vzít prostě tu hromádku, co tu mám u přehrávače. Ale to by byl jen odraz současného stavu mysli. Tak jsem pátrala, co mi tak v srdci zůstává stále po ta léta, a najednou to nebylo tak těžké…“

Alanis Morissette - Jagged little pill

Album, které mě vtáhlo do světa muziky a donutilo psát. Mladičká Alanis, tehdy na předávání Grammy sedící na barové stoličce a zpívající jen za doprovodu kytaristy své rozhořčené i láskyplné písně. Žila jsem s jejími písničkami několik let a žádná další její deska mě už nikdy tak nevzala jako právě ta první. Škoda.

Vladimír Godár - Mater (Iva Bittová, Miloš Valent, Marek Štryncl)

Temná nahrávka inspirovaná staroslovanskými zpěvy, Ivin divoký a pohanský hlas. Strávila jsem s touhle deskou podobně temné období, ale vlastně mě naplňovala velikou nadějí a silou. Na dobrých bednách máte pocit, že celá ta síla historie je tu s vámi. K tomu všemu musím říct, že tohle album má jeden z nejkrásnějších bookletů, jaký jsme kdy viděla. Je to vlastně malá knížka.

Sting - If on a Winter’s Night

Tuhle desku mi doporučil kamarád kytarista. Zalézala mi pod kůži nenápadně, ale rychle jako mráz v zimě, když jdete zasněženou krajinou. A pak hřála celou zimu. Nádherné staroanglické balady plné hledání, poutnického rozjímání, podmanivých melodií a taky čistoty, se kterou byly nahrané. Když jsem později viděla záznam jeho koncertu v zasněžené katedrále, byla jsem úplně u vytržení.

Bulisovi (Hommage á Jiří Bulis)

Deska, která vyšla před nedávnem a nesmírně mě potěšila. Miluju syrové písně Jiřího Bulise, brněnského herce a autora, který tragicky zemřel a zanechal po sobě jen jediné, vlastně spíš posbírané album nahrávek z různých představení a hraní. Martin Kyšperský se spolu s Jiřího dcerou – Lucií Bulisovou - ujali toho skvostu a oslovili spoustu alternativních a undergroundových kapel, aby natočili nádherné náladové cédéčko. Trochu jsem se bála, nejsem fanouškem takových projektů, ale to, jakým způsobem všichni ke křehkým textům přistoupili, pro mě bylo obrovským zážitkem. Prostě skvělé album, které doma točím stále a nemůžu se jej nabažit.

Björk - Gling gló

Björk, jak ji mnoho lidí nezná. Myslím, že je to její první deska a výlet do jazzu. Jsou to tak trochu písničky udělané tak moc po björkovsku, že se člověk nestačí divit. Když to slyším, musím se vždycky smát a chce se mi běhat po pokoji.

Ladě - Kub 59

Tohle cédéčko se mnou asi už napořád bude jezdit v autě. Strašně dobře se u něho řídí a nahlas zpívají texty. Vždycky se těším na verš: „Už od mlada se mi kurví nálada/ obladi oblada.“ Po poslechu téhle písničky mám pocit, že už všechno bylo napsáno.

Jana Kirschner - Krajina rovina

To je pro mě naprosto přelomová deska. Zpěvačka, která do té doby víceméně dělala příjemný pop, se vrhla do naprosté spontaneity, lehkosti a přitom nepostižitelnosti tvaru. Jsou to jednoduché melodie a kratičké texty,

houpající se na hladině právě vznikající hudby. Líbí se mi, jak moc je slyšet moment nahrávání a inspiraci okamžiku. Člověk si vůbec není jistý, kdy písnička začíná a končí. Když jsme se stěhovali do nového bytu, měli jsme jen matraci, tohle CD a bedničky. Asi i proto je to pro mě obrovsky silná deska.

Lipa spieva Lasicu

S touhle nahrávkou bych chtěla zestárnout. Je v ní tolik humoru a moudrosti, že se mi nikdy neoposlouchá. Jsou v ní úplně všechny barvy života. Od temných tónů přes ironické a humorné veselé zbarvení. Marek Ormandík, který dělal obal, je mým velikým vzorem.

Feist - Reminder

Feist je pro mě zpěvačkou a autorkou number one. Její způsob hraní na kytaru a stavění písní je mi strašně blízké. Tohle album bylo první, které se ke mně dostalo, ale ve skutečnosti zůstalo stále prvním ze všech. To, jakým způsobem se jí láme hlas, když zpívá o věcech znějících i v angličtině jako můj mateřský jazyk, je pro mě neuvěřitelné. Cítím veliké souznění s tou drobnou dívkou. Jak si vezme kytaru a sáhne do strun, má mě celou.

Belleville Rendez Vous - Les triplettes de belleville OST

To je paradoxně soundtrack k francouzskému animovanému filmu, který je pro mě vrcholem kinematografie. Když mi je smutno, pouštím si právě tuhle desku, kterou mi kamarádka dovezla z Francie.

Zuzana Navarová - Barvy všecky

Rozhodně nechci opomenout českou scénu a hlavní dámu, tedy aspoň pro mne. Zuzana Navarová představovala jednu z největších zpěvaček a autorek písní. Ze všech jejích alb pro mě asi nakonec vítězí Barvy všecky, které přinesly její nejvrcholnější písně jako Učiteli, A deus, Gautama, Lišaji… I když Šanti déví obsahují další hitovky. Tak těžko říct..