Basák Bare Escape a jeho výběr oblíbených alb. "Jsem ze Znojma, kde je poměrně velká fan base Aussie kapel jako Dune Rats, Violent Soho, DZ Deathrays, asi kvůli místnímu podnebí."
Působí v projektech KODDN, Levantadores a Ette Enaka, od začátku roku 2022 posílil řady jihomoravských Bare Escape, kteří právě vydávají novou desku u Kabinet Records. V naší klasické rubrice Miloš Bogdan vybírá deset oblíbených songů a jednu guilty pleasure, která nemůže chybět v žádném jmenném rejstříku.
Foals – Brazil Is Here
Tohle je takový banger, že si vždycky poraním oblast krční páteře. První album Antidotes je celkově zásadní. I když se jedná o indie kytarovku, tak přímočaré bicí a prolínající se kytarové riffy vytváří extrémní hardcore techno vibes. Co na tom taky žeru, je, že i po desítkách poslechnutí se v tom dá najít stále něco nového.
Slipknot – Duality
Když jsem poprvé slyšel Duality, věděl jsem, že to nebude jen takový letmý poslech. A s každým další ta píseň zraje jak víno. Byly to pro mě dveře do tvrdší hudby v dospívání, ale i dnes se k tomu rád vracím.
Deafheaven – Sunbather
Meditativní koupel ve hřejivých paprscích ema, screama, black metalu a postrocku. Jako desetiminutové zdřímnutí na lehátku na dovolené v horách s drinkem v ruce, za slunného dne během inverze. Naživo jeden z nejlepších koncertů.
Bring Me the Horizon – Visions
Rychlost, nasekané kytarové riffy, silný refrén – čistá hardcore rychta. Není třeba dalších slov, je třeba promasírovat krk.
DZ Deathrays – Less Out of Sync
Jsem ze Znojma, kde je poměrně velká fan base Aussie kapel jako Dune Rats, Violent Soho, DZ Deathrays, asi kvůli místnímu podnebí. Tak jsem se dostal i k Less Out of Sync, což je parádně postavený, jednoduchý, úderný, taneční song a určitě jeden z highlightů alba Black Rat. Za mě taky jeden z nejlepších živáků.
Kings of Leon – Ballerina Radio
Balzám na depresi. Krásná zvukomalba, která člověku udělá fyzicky dobře aneb když zrovna nepomáhá HC/metal/math-rock (ty jsou lepší na agresi/frustraci).
Loma Prieta – Nostalgia
Nejlepší emo/screamo/postHC kapela, co skladba, to klenot. Nostalgia mi tak nějak evokuje průřez celou jejich tvorbou. Zvukově krásně špinavé, ale zároveň vyvážené a líbivé.
The Armed – Iteration
V poslední době mě hodně baví The Armed, s albem Ultrapop přinesli svěží vítr do posthardcoru. Iteration má tajemný nádech, chytlavé vokály, ale hlavně pěkně crunchy basovou linku. Naživo je to přehlídka svalů a dalo by se říct, že mě motivovali začít cvičit.
The Mars Volta – Take the Veil Cerpin Taxt
Hodně zásadní pro mě byla hudba, kterou dělali Omar Rodríguez-López a Cedric Bixler Zavala. Od At the Drive-In přes Antemasque až k Mars Volta. Take the Veil Cerpin Taxt je progrocková hymna, která má úplně všechno, co od hudby potřebuju. Stopáž >5 minut, rychlost, chytlavé vokály, zběsilost, chaos a nadupané bicí.
Death From Above 1979 – Pull Out
Když jsem jako mladík začínal experimentovat s baskytarou, kapela Death From Above 1979 pro mě byla velkou inspirací. Pull Out je punková sypačka o sexu, podmáznutá virtuózními basovými riffy s krásně chlupatým basovým zvukem. Vidět a slyšet Jesseho aparáty naživo je zážitek.
Guilty Pleasure: Abba – Lay All Your Love on Me
Musím říct, že i přes celkovou orientaci k punku, metalu, posthardcoru a špíně mě hodně baví oldies „popiny“. Můj guilty pleasure žebříček vede písnička, která dokáže rozvířit každé karaoke.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?