Sister Carol se mu zjevila jako obrovská ochranná bohyně na obloze... Věděl, že je v dobrých rukou. MT Gemini a jeho oblíbené songy. Živě za pár dní.
Jamajská hauntologie? Belgický producent Yannick Franck (Raum, Orphan Swords) pracuje v projektu MT Gemini s konkrétními zdrojovými materiály, které nechává rozpadat na prvočinitele, takže ska, rocksteady nebo skinhead reggae se proměňují v pozoruhodné koláže. Něco podobného lze čekat za pár dní naživo v Punctu, kde zahraje v rámci cyklu Sonitus. Naladit se můžeme jeho deset a jednou oblíbenou písničkou.
Niney the Observer – Observing the Observer
Nedávno jsem se přistihl, že tuhle věc poslouchám celé hodiny pořád dokola při čtení, chození po městě, ve vlaku. Jsem totálně závislý na té basové lince a výkřicích.
Roots Radics – The Alien Aborts
Wicked dub z roku 1982, jak má být.
Sister Nancy – One Two
Na Sister Nancy musíte milovat prostě všechno.
Derrick Morgan – Copy Cat
Tohle je zkrátka a dobře můj nejoblíbenější umělec ze ska/rocksteady.
The Terrorists – Fade Away
Drsná záležitost, političtější už to být nemůže. Byla to newyorská kapela, která měla v žilách hodně punku. Miluju to.
Symarip – Skinhead Moonstomp
Tenhle kousek stál na začátku MT Gemini. A oni samotní se inspirovali skladbou Moon Hop od Derricka Morgana.
Desmond Riley – Lead Them
Reggae z roku 1969♡. Fantastický zpěv a melodie.
Billy Boyo – Stagolee Stylee
Když tohle Billy Boyo nahrál, bylo mu čtrnáct let. A určitě si poslechněte i titulní skladbu Zim Zim.
Lloyd & Claudette – Queen of the World
Klasika z roku 1970. No není to královna celého světa? Podle mě je.
The Paragons – On the Beach
Čistý eskapismus.
Sister Carol – 30 Plenty
Na svém prvním tripu jsem tohle poslouchal na repeat a nakonec se mi Sister Carol zjevila jako obrovská ochranná bohyně na obloze. Věděl jsem, že jsem v dobrých rukou. Pavlovův reflex: pořád jsem na téhle skladbě závislý, má skvělý text a přijde mi super, že je ten synťákový akord celou dobu úplně stejný. Co se mě týká, mohl by trvat navěky.
Guilty pleasure:
The Selecter – They Make Me Mad
V tomhle seznamu musela být nějaká two-toneová věc, tady je. Je to skladba z alba Too Much Pressure z roku 1980. Jako teenager jsem ho slyšel milionkrát.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?