10 + 1 = Pauline Maudy & Greta Kelly (MZAZA)

Pauline Maudy, francouzská zpěvačka sefardského původu, a Greta Kelly, houslistka, která chvíli žila v Praze. Dvě výjimečné ženy z australské kapely MZAZA spojily své síly a toto je jejich společný výběr zásadních alb.

Lhasa de Sela - La Llorona (1997, Audiogram)

Pauline: Toto první album, La Llorona, první ze tří úžasných desek, které Lhasa de Sela nahrála, než ve 37 letech zemřela na rakovinu prsu, je tak krásně poetické, emotivní a melancholické. Jako autorka, ale i jako interpretka, je Lhasa neskutečně nekompromisní, syrová, svobodná a talentovaná – je mou inspirací.

Mano Negra - Puta's Fever (1989) (Virgin France)

Pauline: Mí rodiče měli tohle album doma a já na něm vyrostla. Mano Negra byla francouzská kapela, která existovala v letech 1987-1995 a jejímž frontmanem byl Manu Chao. Album podnítilo mou vášeň pro prolínající se kultury, jazyky a různé styly hudby (punk rock, flamenco, ska, salsa, francouzský šanson, hip-hop, rap, reggae, rai a africké rytmy). Miluju energii této desky, je to jako kdyby mi v uších zněl ohňostroj.

Radio Tarifa - Rumba Argelina (1993, Música Sin Fin)

Pauline: Tohle album inspirovalo naši kapelu MZAZA, když jsme spolu v roce 2004 začali hrát. Vyrostla jsem ve Francii, ale můj otec je sefardský Žid z Maroka, takže jsme často cestovali - do Maroka nebo jižního Španělska. Vždycky jsem tíhla k flamencu, španělskému folku, severoafrické muzice a zbožňovala jsem, když se tyto kultury střetávaly. Radio Tarifa toto přesně vystihuje.

Camille - Le Fil (2005, Virgin Records)

Pauline: Dle mého názoru je Camille jednou z nejvíce unikátních francouzských zpěvaček a skladatelek mé generace. Le Fil je důmyslné a překrásné album. Camille svým hlasem vytváří podmanivé melodie s minimálním využitím nástrojů.

The Strokes - Is This It (2001, RCA Records)

Pauline: Od začátku do konce, jedna z nejlepších rockových desek za posledních dvacet let. Album, Is This It, mě okouzluje. Je tak stálé ve své energii, zvuku a kvalitě skladeb. Rocková hudba mě nikdy moc nebrala, to se ale změnilo v roce 1995, když jsem se přestehovala do Austálie. Toto album je od svého vydání stálou součástí mé hudební sbírky.

Goran Bregović - Alkohol: Šljivovica & Champagne (2009, Mercury Records)

Pauline & Greta: Obě máme moc rády práci Gorana Bregoviće ve filmech Emira Kusturicy a obdivujeme jeho energii, všestrannost a hlavně nadání pro zpřístupnění tradiční hudby lidem z celého světa. Má ten úžasný dar a schopnost obklopovat se skvělými umělci. Spolu se zbytkem kapely MZAZA jsme se na něj byly podívat, když hrál v Austrálii. Pauline si tohle album ráda pouští, když jde běhat k řece Brisbane.

Kev Carmody - Pillars of Society (1989)

Pauline & Greta: Austrálie má velmi komplikovanou historii. Kolonizace, genocida. Stále se snaží dát minulost do pořádku. Kev Carmody je naše austrálská verze Boba Dylana. Tohle jeho debutové album je hodně politické a poukazuje na utrpení, kterým si Austrálci museli projít a z kterého nakonec vyšli silnější. O té doby vydal Kev mnoho dalších desek a stále šíří myšlenku pravdy a naděje.

Gothart - Cabaret (2001, Black Point music)

Greta: Tahle kapela hrála po pražských sklepeních, když jsem v Praze v 90. letech žila. To oni mě seznámili s makedonskou a bulharskou muzikou. Líbí se mi, jakým způsobem dokáží uchopit tradiční balkánskou hudbu a přizpůsobí si ji obrazu svému. Gothart jsou zářným příkladem toho, jak se kapela během let může rozvíjet a mně se líbí, jak jejich hudba boří hranice.

Iva Bittová - Béla Bartók: 44 duet pro dvoje housle (1997, Rachot Behemot)

Greta: Ivu Bittovou s Idou Kelarovou jsem tato dueta slyšela hrát v jednom kostele v Praze a mělo to na mě neskutečný vliv. V průběhu koncertu se pohybovaly po kostele a tím měnily akustiku a zvuk celého koncertu. Miluji způsob, jakým tyto dvě romské sestry probudily k životu to, co Janáček zakomponoval do své vážné hudby. Iva Bittová mě přiměla k tomu, abych se naučila zpívat a pohybovat, když hraji na housle.

BaBa ZuLa - Duble Oryantal (Doublemoon) (2005, mixed by Mad Professor)

Greta: Když jsem s kapelou Tulip Garden cestovala po Turecku, potkali jsme muzikanty z BaBa ZuLa, a byli jsme unešení z toho, jak dokáží skloubit prvky tradiční turecké hudby s jejich psychedelickým rockovým mišmašem. Vybranou skladbu mám ráda hlavně z toho důvodu, že byla zremixovaná Mad Professorem, takže to zní spíš jako dub a ne psychedelická hudba. Vyzdvihla bych také hostujícího klarinetistu Hüsnü Şenlendirici, který pochází z rodiny tradičních romských hudebníků.

+1 guilty pleasure: Cypress Hill - Black Sunday (1993, Ruffhouse)

Pauline & Greta: Toto album nám připomíná dobu, kdy jsme se poznaly. Tenkrát jsme byly ve skvělém hiphopovém klubu, Sinister Jazz, kde rappeři rýmovali anglicky, francouzsky, japonsky a dokonce i persky.