10 + 1 = Baro Chandel

„S jídlem roste chuť a my jsme čím dál víc hladový,“ říká žižkovská čtveřice Baro Chandel a vydává debut, který spolehlivě strhne nejen ty, kteří se vyžívají v hutném i melodickém stoner rocku. A jak dokumentovat lépe jejich pažravost, než výběrem zásadních a oblíbených songů, které smaží doma, v autě, na výletech a ve spánku. All Them Witches? Ano, to je jaksi na místě, ale Rachmaninov? Máte doma velkej smrad? Vysmejčíme...

Songify the Room – You're Tearing Me Apart

The Room, film z roku 2003, kterej natočil tajemnej Tommy Wiseau. Sám o sobě tvrdí, že je někde z východní evropy, ale už si asi nepamatuje odkud. Chtěl bejt herec, Hollywood řekl ne. Jeho bankovní účet byl však proti, a tak na vlastní náklady a pěst natočil nejlepší nejhorší film v historii kinematografie. Na tuhle kultovní telenovelu reagoval James Franco filmem The Disaster Artist. Banda týpků na YouTube udělala remix, kterej si pouštím každý ráno (myšleno poledne), aby mi bylo dobře.

Thundercat – Friend Zone

Na cestě mezi zastávkou Hlavní nádraží a Husinecká visel značnou část minulýho roku plakát s černochem čouhajícím těsně nad vodní hladinou. Jezdil jsem kolem toho tak často, že jsem se pak musel doma kouknout, co to, do hajzlu, je. Thundercat je jedna z nejlepších věcí, kterou jsem za poslední roky našel. Skvělej smysl pro humor a neskutečná muzika. Bitch don't kill my vibe.

The Garden – All Smiles Over Here

Jednou bychom s bráchou chtěli bejt takhle cool, ale zatim nemáme ani řidičáky. Stejně jako kluci z The Garden jsme dělali „modeling”, ale nafotili jsme leda tak kolekci trenkoslipů s průměrným počtem 83 barev na cm čtverečný.

All Them Witches – The Marriage of Coyote Woman

Temný blues z Nashvillu, kapela, která nás hodně ovlivnila a baví nás do nekonečna. Každá jejich deska je nová, jinak pojatá, a přitom neztrácej ksicht. Měli jsme možnost je vidět v Berlíně naživo a bylo to strašně krásný. Jsou jedna z mála „stoner” kapel, která do toho dokáže dostat cit, nehraje to na sabatovský riffy a dokáže oslovit strašně moc lidí, který tomu žánru třeba vůbec neholdujou.

Madhouse Express – Time Is Lying

S Madhouse Express máme nepsanou dohodu, která nás zavazuje se navzájem zmiňovat ve všech rozhovorech napříč médii. A jelikož se nám dokonce i tahle písnička líbí a vždycky nás na koncertech rozhejbe, tak to vlastně není jen povinnost je tady zmínit.

Mr. Bungle – My Ass Is on Fire

Když jsem na tohle víceméně náhodou klikl poprvé, nechápal jsem. Ale musel jsem znovu a znovu a pak jsem zjistil, kdo je vlastně Mike Patton. Na Mr. Bungle jsem si hodně rychle zvykl, a i přesto, že už dlouho nejsou aktivní, zůstávají v přehrávači prakticky pořád.

Tom Waits – I'll Be Gone

Tom Waits. Nevím, co napsat víc, jméno mluví samo za sebe. Snad jen to, že nám to rodiče pouštěli na Vánoce a říkali tomu koledy. A já v tom budu pokračovat. Bezkonkurenční srdcovka.

The White Buffalo – Wish It Was True

Ty jeho písničky jsou tak smutný, že by už dávno byl v léčebně, kdyby to všechno prožil, ale stejně mu to tak nějak věřim. Hrozně srdečnej a příjemnej hlas.

Rachmaninoff Plays Piano Concerto 2

Jeden z nejzajímavějších klavírních koncertů, co jsem kdy slyšel. Neuvěřitelně barevný propojení sólovýho nástroje a orchestru. Občas je to hromobití, jindy zase jak krájení másla. Ještě neuvěřitelnější je, že se dochovala tahle nahrávka, kde to hraje sám skladatel. Podle mě jsou teda povedenější interpretace (i nahrávky), ale slyšet původní záměr je jedinečný.

MC Gey – G-Funk

Nadsázka MC Geye je geniální. Normální týpek odněkud z Moravy, co se to rozhodl dělat jinak a dost dobře. Žádnej sídliskovej sen. Chci ho někdy vidět naživo.

Guilty pleasure:

Two Eggs, One Bigger - Waking Up

Naši dobří přátelé z Jíčína, skupina krásných lidí s velkými vlasy, ideály, varlaty, srdci a talentem. Ve skladbě je použit prvek, který jsme doposud u žádného z bubeníků neviděli. Jan Wilda aka Johnny Džungalo přidělal na kopák tamburínu, starým kabelem od sluchátek.