10 + 1 = Stereofox

Najazzlé, zmodulované vokály, temné synťákové podklady i rozložené kytarové akordy. Česko-slovenské duo producenta Radima Kocourka a zpěvačky a instrumentalistky Viktórie Šmídové kombinuje psychedelii, trip hop, dream pop i experimentální prvky. Ozkoušeno na Pohodě nebo na Radiu Wave, kde se singl Distortion umístil na stříbrné příčce v soutěži začínajících skupin Startér. "S Radimom spolu hráme asi od úplného začiatku, čo sa poznáme. Najprv šlo skôr o improvizačné večery, neskôr nás napadlo využiť piesňových foriem a tak sme začali nahrávať a vrstviť, říká o začátcích Stereofox Viktórie. První demo Layers je věrné DIY i zmiňovanému vrtsvení často záměrně nesouznících elementů. Dvojice jako taková spolu však souzní a navíc se s námi podělí i o hudební vzory.

Viki:

Black Moth Super Rainbow – I Think It Is Beautiful That You Are 256 Colors Too

Black Moth Super Rainbow pre mňa veľa znamená. Analógové synťáky, vokodér a hravé texty a názvy piesní je to, čo tvorí ich unikátny štýl, ktorý vás vtiahne do snového sveta bez času, na slnečnú lúku, kde môžete prečkať zimu a vyhnúť sa tomu, „ako všetko končí“. Za zmienku stojí aj vedľajší hudobný projekt frontmana Thomasa Feca – Tobacco.

Suuns – Look No Further

Suuns bývajú často porovnávaní s Clinic, napriek tomu ich podľa mňa prekonali (alebo sa schádzajú len vo vokálnom prejave ich spevákov). Skladby Suuns majú štruktúrovanejšiu formu s minimalistickými prvkami, ktoré sa rôzne striedajú a vzájomne dopĺňajú. Sú dôkazom toho, že aj minimum dobre zostavených hudobných prvkov môže fungovať lepšie ako ich prebytok. Look No Further je otváracia pieseň ich posledného albumu Felt.

Boogarins - Corredor Polonês

Síce neovládam portugalčinu, ale brazílska kapela Boogarins je jedna z mojich najobľúbenejších. Nedávno publikovali video (minidokument) z workshopu realizovanom v Lisabone, kde prezentovali svoje produkčné techniky a zároveň aj skupinovo vytvárali skladby s účastníkmi. Skladba Corredor Polonês je z albumu Lá Vem a Morte, ktorý bol zverejnený minulý rok na YouTube bez predošlého ohlásenia spolu so sprievodným vizuálom.

Lower Dens – Plastic & Powder

https://youtu.be/zdQL4z0b-k0

Ideálne do introspektívnych jesenných dní... Okrem toho má Jana Hunter skvelý zastretý, temný, mrazivý hlas.

Alvin Lucier – I Am Sitting in a Room

Táto skladba vyžaduje sústredenie a čas, ktorý si pre toto dielo musí poslucháč vyhradiť. Počúvnite si, ako znie hovorené slovo, ktoré sa procesom znovu nahrávania premieňa na čisté rezonancie miestnosti, v ktorej bolo realizované. Text, ktorý Lucier predčítava, je samotný proces, ktorý v tejto skladbe aplikuje. Pevná identita hlasu sa postupom času stráca.

Radim:

Broadcast – Come On Let’s Go

Od doby, kdy mi Viki poprvé Broadcast pustila, je to jedna z mých nejoblíbenějších kapel. Texty tragicky zesnulé Trish Keenan jsou plné bezprostřední upřímnosti, ze které běhá mráz po zádech. Zastřené metalické a syntetické zvuky spolu s celkovou instrumentací utvářejí zvukomalebný obraz pošmourného podzimního dne někde na britském předměstí.

Charles Mingus - Black Saint and the Sinner Lady - Track A, Solo Dancer

Black Saint and the Sinner Lady je podle mě jedno z nejlepších alb 20. století. Charles Mingus s pomocí drezury party skvělých hudebníků a studiových triků vytvořil hudební celek, který balancuje na hranici naprosté organizovanosti a rozpadem do chaosu. „Stop! Look! And Sing Songs of Revolutions!“ – Podtitulek k "Mode D – Trio and Group Dancers".

Animal Collective – Graze

Od Animal Collective se můžeme všichni učit o tom, co je radost z tvorby. Graze vezme posluchače na hudební cestu třemi zdánlivě nesourodými zvukovými světy a činí tak s lehkostí, s jakou to umí jenom oni.

Laurie Anderson – Superman (For Massenet)

Laurie je bezesporu nejlepším vypravěčem hudebních příběhů. Superman je důkazem toho, že s dobrým textem se obejdete i s minimálním hudebním obsahem, který právě svou formální skromností podtrhuje jeho mnohovýznamovou urgenci. I když jsme dnes v jiné situaci, petrochemické objetí nebylo nikdy těsnější a ani sníh ani déšť ani tma noci jeho kurýry nezastavují.

Iannis Xenakis – Diamorphoses

Diamorphoses je Xenakisova první elektroakustická kompozice, ale už zde je slyšet čistá živelná síla jeho elektroakustické tvorby, která je plně realizována v jeho pozdější kompozici La légende d'Eer z roku 1977. Xenakis nám dává nahlédnout do laboratorní pracese zvukovým mikrosvětem a dělá to s nepředstavitelnou radostí z objevování a existence zvuku jako takového.

+ guilty pleasure

Jablko Noci – Padneš

Záhorácký underground s českými i slovenskými texty, rodinná kapela a báseň Egona Bondyho. Viki kreslila kočku ve videu.