Tamaryn Brown slaví jedenáct let své kariéry, během níž se posunula od dream shoegazu k pozitivně laděným syntezátorům. Před pražským koncertem její oblíbené písničky.
Novozélandská zpěvačka Tamaryn Brown, usídlená v Los Angeles, slaví jedenáct let své kariéry, během níž se posunula od dream shoegazu k pozitivně laděným syntezátorům. První deska The Waves přinesla např. Love Fade, dodnes jednu z nejoblíbenějších dreampopových skladeb, na čemž nic nezměnil ani pozdější boom shoegazových kapel. Zasněnosti na dalších albech neubylo, za to přidala na goth estetice a melodických vokálech, často přirovnávaných k tvorbě Cocteau Twins nebo Kate Bush. Na čem vyrostla, co má ráda, kam si ji zařadit před lednovým pražským koncertem?
fotogalerie z koncertu v Brně zde
Cyndi Lauper - Change of Heart
Na tomhle songu nejvíc miluju basu a refrén. Ten hlas… Ona je taková volnomyšlenkářka, láska navždy.
Siouxsie and The Banshees - Christine (Live in Germany 1980)
V pubertě mi kamarádka tohle pustila na VHS, dávno před Youtube... V tu chvíli jsem hrozně chtěla mít kapelu.
Bryan Ferry - Don’t Stop the Dance
Nejlepší písnička vůbec.
Pet Shop Boys - What Have I Done to Deserve This
Bez komentáře.
David Bowie - As the World Falls Down
Moje první oblíbená písnička. Ještě pořád jsem neslyšela jinou, která by takhle vystihovala magii.
Madonna - Like a Prayer
A tohle je první písnička, u které jsem zjistila, jak zpívat.
Prince Around - The World in a Day
Na tuhle jsem zase měla taneční představení ve školní soutěži talentů.
The Sound - I Can’t Escape Myself
Nejlepší postpunková kapela vůbec.
Everything But the Girl - Before Today
Na téhle skladbě miluju hlavně text, je chytrý a dospělý. Everything But the Girl mám moc ráda.
Eurythmics - I Need a Man
Miluju všechna videa k songům z alba Savage. I Need a Man je dobrá písnička, ale ten koncept?! Z toho umírám. Vizionářské!
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?