Zítra vystoupí na Sedmičce americká dívčí psychedelická a velmi neochvějně krásná kapela Teen. Jen pro dospělé.
Plán na dnešek: vydat se na Sedmičku a zůstat tam do božího nedělního rána. Večer tam dorazí drtikolové z améru, totiž www.facebook.com/events/396769497073900/> (doporučují čtyři ze tří dodavatelů banánů a black metalu), aby předvedli zač je toho loket temného metalového zvuku. Ale! V sobotu tamtéž se zjeví brooklynské dívčí (ženské!) kvarteto Teen, které není moc pro děti, zato hraje úžasně špinavý, psychedelický popíček. Jak k nim Scrape Sound přišli a kolik ženských takhle po šatnách už měli? Michal Pařízek ví mnohdy možná víc, než by chtěl. Ale to je úděl prozíravých.
Nemyslím, že by česká muzika musela mít vždycky tradici v hudebním stylu, který tady promotéři dovážejí, i když jistou nepopiratelnou výhodu to má – jak v tomto ohledu zafunguje dream pop kapely Teen? Tedy pokud se shodneme, že jde o „dream pop“? (Jako předkapelu jste vybrali Black Tar Jesus, kteří jdou jiným směrem...)
Výhoda by to asi mohla být, ale tohle s sebou nese tolik aspektů (den v týdnu, koncerty ve stejném období a ehm, výplata nebo třeba i počasí), že nad tím odmítám přemýšlet. U „malých“ kapel a koncertů jako je tento, se to stejně nikdy nedá odhadnout. Jestli tady má dream pop tradici nevím, přijde mi ale, že je tady dost lidí, které by tahle kapela mohla zajímat, a hlavně oslovila nás, jinak bychom ten koncert ani nedělali. Ondřej Šturma byl před pár měsíci na jejich koncertě v New Yorku a byl z toho unešenej. Black Tar Jesus vydal loni jednu z nejlepších desek na domácí scéně, bylo jasné, že dříve nebo později budeme chtít, aby před někým hráli. K Teen to byla celkem logická volba, kontrast k dívčí kapele a třeba i ke stylu. Není vůbec nutné, aby support stylově odpovídal hlavní kapele, mnohem lepší je to spíš naopak.
Teen mají skvělý, zajímavý a osobitý zvuk, tedy myslím desku In Limbo – ale ta se docela liší od prvního ípíčka. Můžeš trochu poodhalit „zvukový background“ Teen?
Tohle byl vlastně jeden z hlavních důvodů, proč jsem se o tu kapelu začal zajímat. Když se kolem nějaké kapely začne motat Sonic Boom z psychedelické legendy Spacemen 3 (dnes třeba Spectrum), tak to něco znamená. Žádné space plochy nečekejte, ale Sonic Boom se na zvuku alba podepsal, stejně tak na jeho výsledné podobě. Mluvil jsi o dream popu; jasně, ale je tam post-punk, psychedelie, spousta dalších vlivů. Určitě to není jednorozměrná kapela, jakých je dneska celá spousta.
Mohl by ses podívat do kroniky Scrape Sound, kolik jste už dělali dívčích kapel? Je to v něčem jinačí, abych dokonal tuhle genderově nekorektní otázku?
Na tohle se opravdu dívat nemusím. Žádnou, tahle bude první. To samozřejmě taky lákalo. Na specifika pořádání koncertu dívčí kapely se mě tedy můžeš zeptat až po koncertě, zatím je všechno standardní, nic zásadně jiného. A přijď se podívat, bude stát to za to. A hlavně bude většina lidí čekat před Archou, aby viděli kotníky Lany del Rey, troufám si tvrdit, že tohle bude daleko zajímavější a www.facebook.com/events/396769497073900/ label:"příjemnější koncert"]]>.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?