Kurátor nové programové série FACE spojuje současné tuzemské i mezinárodní projekty. Výsledkem jsou večery, které otevírají nové hudební cesty.
Mikuláš Hamerla „vozí“ do Brna hudební objevy. Jako kurátor nové programové série FACE festivalu JazzFestBrno spojuje současné tuzemské i mezinárodní projekty, které překračují žánrové hranice: „Stačí se podívat, co se děje kolem, poslouchat mladé lidi a smíchat to s vlastním vkusem a obsesivním sbíráním hudby,“ říká. Výsledkem jsou večery, na kterých se můžou potkat fanoušci různých hudebních stylů, interpreti s jedinečnou energií vystupují v nečekaných prostorech a každý koncert otevírá nové světy.
Co je hlavním cílem série FACE a jak se liší od tradiční dramaturgie JazzFestu?
Hlavní cíl je kvalita, tím pádem se FACE a JazzFest nijak neliší. V čem se ale série odklání, je tradice. FACE si z jazzového vezme esenci, kterou hodlá zašpinit současnými vlivy postinternetu, hudby, která vychází více z undergroundu, z politických pnutí či genderových témat nebo naopak nekřičí do světa vůbec nic globálního a říká jen: „Tohle je naše hudba,” a to je celý point.
Jakým způsobem vybíráte umělce a podle čeho poznáte, že jsou relevantní pro mezinárodní scénu, ale přitom dosažitelní?
Stačí se podívat, co se děje kolem, co hraje. Snažit se to všechno vstřebat, bavit se s mladými a poslechnout si jejich názor na současnou hudbu, to všechno smíchat s vlastním vkusem, který se roky snažíš obohacovat obsesivním sbíráním hudby všech směrů, zvuků a barev, a pak víš přesně. Jde nám čistě o to, aby se na kvalitě dané věci shodl jazzman i raper, nehledě na preferenci žánru a podobných přežitků. Jedná se samozřejmě i o kontext, a proto chceme jednotlivé interprety se speciální energií dostávat do speciálních prostorů a sem tam si ten večer poskládat na míru, aby se nechodilo stále stejnými pěšinami.
A abych byl konkrétní, oznámili jsme první event, a to 31. března, kdy se v Kabinetu Múz představí berlínské trio KUF a mladá slovenská krev Samo Benko Orchestra. To bude zrovna jeden z večerů, který na jistou tradici jazzu alespoň odkazuje. Pokud půjde všechno podle plánu, v listopadu bude druhý event, víc neprozradím.
JazzFestBrno je ze své podstaty „nadgenerační”, na jeho program chodí mladí i starší. Na co bys vyrazil ty, předpokládám, že mohykány typu Joshua Redman nemáš v kalendáři na prvním místě, nebo se pletu?
Bavím se s lidmi z jazzu stejně rád, jako se bavím s lidmi z elektronické, postklubové, underground rapové scény. Všichni ti můžou ukázat něco zajímavého, hlavní je nemít žádnou hloupě vymyšlenou hranici. Byl jsem se loni podívat třeba na BadBadNotGood, to mi je blízké. Jinak Redmana v kalendáři nemám, ale takhle nepřemýšlím, klidně bych na něj šel. Podle mého se pořád hledají rozdíly tam, kde nejsou. Hudba jsou emoce a kdo ti je v ten moment předává, je už lehce vedlejší. Zapsanou jsem měl Esperanzu Spalding, která byla v únoru, a pak Marquise Hilla (19. 4.), toho bych rád zažil, tak snad!
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?