Babyshambles a pravý rock and roll

Koupit si lístek na koncert Peta Dohertyho může být sázka do loterie, protože nikdy není vyloučena jeho absence kvůli veřejně známým a propíraným drogovým excesům. Své o tom vědí třeba návštěvníci loňského Rock for People, místo něhož Doherty trávil čas na odvykací kúře v Thajsku. Letos se pak nechal slyšet, že s užíváním heroinu a cracku nehodlá přestat, dokud mu nebude hrozit upadnutí ruky. České publikum mu přesto věřilo a k vyprodání Lucerna Music Baru chybělo jen málo. A Pete dorazil.

Hned při úvodní hitovce Delivery se rozpoutala pravá rock’n’rollová party. Následovala směs písní ze všech alb, nejvíce místa dostaly skladby z nového Sequel to the Prequel, uvedené písní Nothing Comes to Nothing. Skvěle fungovaly jak vypalovačky typu Fireman, tak pomalejší Penguins či Farmer’s Daughter. Kapela nehledí na virtuozitu, naopak se vyžívá v imperfekcionismu a občasnými falšemi dodává punkovou syrovost. Po základním setu, který trval necelou hodinu a byl ukončený písní Pipedown z debutu Down in Albion, následovala podezřele dlouhá odmlka a čekání na přídavek. Že by si Pete v backstagi dopřál dýmku cracku, aby měl dost energie do konce koncertu? Po návratu zazněla balada Albion a celé vystoupení ukončil hit Fuck Forever, při kterém skákala celá Lucerna, aby pak mohla být ohlušena hlasitou stěnou zpětných vazeb z pohozených kytar a mikrofonů.

Babyshambles jsou především Pete Doherty. Tomu se samozřejmě po celou dobu dostávalo daleko nejvíc pozornosti od publika, které mu v průběhu vystoupení naházelo na pódium celou sbírku pokrývek hlavy, milostných vzkazů, plyšáků i kusů oblečení. Sám přecházel z momentů, kdy se zdálo, že je uzavřen sám do sebe a své hudby a všechno ostatní ignoruje, do dlouhých pasáží, kdy pral do lidí všechnu svoji energii a byl publiku oddaný tělem i duší. Přitom se motal, poskakoval a válel jako bláznivý génius a feťák v jedné osobě. A přes nevoli ochranky nesčetněkrát z pódia seskočil a užíval si stage diving, byť ochrankou znemožňovaný. Jednou přišel o mikrofon, podruhé o pruhované triko, čímž dal na odiv svoji už poněkud fotříkovskou postavu. Ale i tak z něj, z každého jeho slova a pohybu, sršelo charisma, které by dokázalo pohánět světelnou techniku celého Music Baru. Doherty ukázal, že je přes všechno zneužívání zmíněných substancí ve skvělé formě, a to nejen skladatelské, což dokázal na letošní desce, ale i jako frontman živé kapely.

Koncert Babyshambles byla jedna velká oslava rock’n’rollu se vším, co k němu patří. Kapela s Dohertym v čele ze sebe během hodiny vymačkala, co mohla. Horší zvuk s vazbícími mikrofony jí nemohl stát v cestě, stejně jako profíci ze security, kteří nemůžou vědět, co je to punk.