Bára Šichanová, Filip Černý (Radio Wave): Dvacáté narozeniny nás budou provázet celý rok

Radio Wave bylo od začátku existence magazínu Full Moon jedním z klíčových partnerů, naše spolupráce trvá dodnes. V průběhu let jsme spoustu věcí sdíleli, konzultovali a snad se i vzájemně naučili, připomenout můžeme speciální vydání Wave Moon, které vyšlo k desátému výročí založení stanice. Dalších deset let od té doby uplynulo neuvěřitelně rychle, Radio Wave slaví 13. února v prostoru Archa+ už dvacáté narozeniny. Šéfredaktorky Báry Šichanové a hudebního dramaturga Filipa Černého jsme se zeptali, nejen jak budou výročí oslavovat, ale taky co Radio Wave v nejbližší době chystá.

Dvacet let je krásný věk, Radio Wave si prožilo během té doby hodně, v jaké kondici se nachází?

BÁRA: Dvacet let je dlouhá doba a z pohledu proměny českého mediálního prostředí skoro věčnost, která pojme množství, nebojím se říct revolučních změn. Soudě podle nynější kondice lze jistě říct, že Wave je stále relevantním médiem pro mladé publikum, které se za dvě dekády několikrát transformovalo a stále hledá způsoby, jak k mladým lidem promlouvat, naplňovat jejich potřeby a provázet je v zásadních obdobích a oblastech jejich života. Naše práce se zejména v posledních letech výrazně zkvalitnila, nabídka obsahu je pestřejší a s konkrétními projekty se nám daří oslovovat i velmi širokou skupinu mladých lidí, mám na mysli třeba úspěch série Slast, hrané tvorby a mnoho dalšího. Kromě posluchačské přízně se našim formátům daří prosazovat v českých i mezinárodních soutěžích a přehlídkách. Radost mám z týmu, který jsme hodně obměnili a většinu redakce v tuto chvíli tvoří talentovaní a schopní dvacátníci.

Chystáte večírek v ARCHA+, to bude asi nejviditelnější veřejná část oslav? Připravuje se ještě něco dalšího?

FILIP: Rozhodně, narozeninová oslava připadá na pátek 13. února, v ARŠE+ tak budeme slavit přesně měsíc po dovršení dvaceti let stanice. Hudební program snoubí stálice, které sledujeme od prvopočátku jejich kariér, spolu s rapovými newcomers nebo pražskou koncertní premiérou keňských Kabeaushé. Ti ostatně vystoupili i loni na Full Moon Stagi ostravských Colours, teď ale mají těsně před vydáním nové desky, kterou představí i s bubeníkem. K tomu popkulturní kvíz pořadu Slejvák, mini výstava nebo karaoke s drag queen Just Karen.

Naše kulatiny symbolicky doplní sety, které pravděpodobně nebudete mít možnost vidět nikde jinde. Aid Kida na pódiu doprovodí živá kapela i hostující Nivva, Toe Waving a Isama Zing. Společně odpremiérují novou tvorbu a taky tracky, které jsou výsledkem předchozích spoluprací. Moderátoři, rapeři a DJs z hudebního pořadu Scéna s Opakem Dissu opráší klasiky nejvesničtějšího rapového labelu u nás a pozvou na stage Pyraboyz, Darko Dona, duo SmokeDaB & Tobby Shmurda a naběhne i Don Bart 001. Plnohodnotnou audiovizuální show předvede Fvlcrvm, nebudou chybět lasery, taneční performance a hosté. Na závěr ještě odehraje set DJka Vermilion ze Zaffer 9.

Na léto pak například chystáme pokračování eventové série Riviéra v zahradách Zámku Troja.

Odehrají se nějaké programové změny v rámci vstupu do nové dvacetiletky?

BÁRA: Eventově se výročí existence Radia Wave promítne výrazněji do úspěšné a snad už i do povědomí posluchačstva zapsané série Riviéra, která ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy láká do areálu Zámku Troja na zajímavá a trendující jména české hudební scény. Vedle toho letos budeme víc vidět na menších i větších hudebních festivalech a dalších akcích v regionech, ať už s hitparádou neobjevených Startér, případně s celou řadou našich pořadů. Právě v programové nabídce pořadů a sérií letos chystáme zásadní změny a novinky. Mám radost, že se daří sérii Patrika Budaye Rodina na prach, jejímž cílem je přinést osobní, a hlavně pokud možno pozitivní příklady strategií, jak mladí lidé řeší dysfunkční vztahy s rodiči.

Aktuálně jsme se rozhodli vyslyšet volání posluchačstva po pokračování série herců Petra Uhlíka a Adama Ernesta jménem Chudáčci, jejichž neřízený a zběsilý příděl více či méně korektních historek o tom, co všechno v životě slušně řečeno zkazili, teď bude možné slýchat každý čtvrtek. Autorsky jsme obměnili pořad o ekologii Podhoubí a nakouknutí do skříní různých osobností nejen ze světa módy a designu Šatníky. Pracujeme na novém pořadu o trendech a vlivu sociálních sítí na životy zejména mladší generace. Optikou generace Z se bude na aktuální dění doma i ve světě dívat výrazný rozhovorový formát, který odstartuje v jarních měsících. Měnit bychom chtěli i některé hudební pořady, mám na mysli Scénu s Opakem Dissu. A to zdaleka není všechno. Podtrženo sečteno, čeká nás poměrně zásadní období obměny nabídky obsahu, částečně i autorstva, u vybraných formátů se budeme doplňkově vydávat i novými distribučními cestami. Řekla bych, že částečně vstupujeme do nové etapy fungování stanice.

Z RÁDIA PLATFORMA

Bára je součástí Radia Wave téměř patnáct let, Filip tam už taky působí nějakým rokem, pamatujete si ještě své první vysílání?

FILIP: Můj první kontakt s vysíláním byl skrze vítězství ve Startéru s kapelou Good Times Only. Díky tehdejšímu hudebnímu dramaturgovi Kubovi Kaifoszovi jsem začal moderovat a později se stal součástí redakce. Když jsme před měsícem slavili dvacet let v živém vysílání, připomněli jsme si, jak zněl první den na Wavu. Pouštěla se například reportáž z koncertu v Roxy, jejíž součástí byl i krátký rozhovor se zvukařem, aby obhájil podle redaktora nepříliš dobrý zvuk. To by se dneska už asi fakt nestalo.

BÁRA: Poctivě jsem se snažila si první okamžiky vysílání vybavit, vzpomínky na první chvíle za mikrofonem mám nicméně dost zastřené. Asi je to dobře, vím totiž, že jsem byla extrémně nervózní a roztěkaná. Začínala jsem tehdy moderovat v celkem neúprosném režimu – čtyři hodiny každé všední dopoledne. Pokud si dobře vzpomínám, po dvou, třech dnech jsem tehdy dostala příšernou chřipku a nebyla schopná vstát z postele. Takže začátky práce snů vnímám hořkosladce a z dnešního úhlu pohledu, se zkušeností řady let moderování, vedení moderátorů, s vědomím ideálního průběhu zácviku moderátorů, plus maje na mysli zdraví a komfort všech zúčastněných, bych mé začínající já do podobné situace vlastně vůbec nechtěla dostat.

Jak se Radio Wave od té doby změnilo? Chápu, že většina změn byla jistě vynucena okolnostmi, vývojem, zároveň se asi shodneme na tom, že ne všechny byly k lepšímu. Vybavíte si něco – pořad, způsob přípravy, reportáže, co fungovaly v době vašeho příchodu na stanici a dnes už tomu tak není a podle vás to chybí?

BÁRA: Za tu dobu jsem měla možnost si sáhnout snad na všechny zásadní činnosti typické rozhlasové práce. Ve své současné roli musím být především schopná vnímat, jak by se měla agenda Wavu proměnit, aby dokázala zaujmout v našem případě mladé a mladě smýšlející publikum. A jak víme, zdaleka už nejde jen o know-how týkající se rádia a vysílání.

Patnáct let od sebe dělí měřítky sociologů dvě generace, ale taky zásadní proměna mediálního trhu v Česku i ve světě. Zažili jsme boom sociálních sítí a online platforem, rozpuk digitalizace a multimedializace obsahu, technologií a AI, posun pozornosti od velkých mediálních domů k individuálním a často i nezávislým tvůrcům a platformám, od inzerentů k předplatitelům a monetizaci obsahu. Bavíme-li se o kulturní publicistice, v mnoha redakcích byla vytlačena na periferii zájmu. Hudební průmysl vedle často nevýhodných podmínek ze strany streamovacích platforem čelil a čelí dopadům ekonomické krize a pandemie covidu-19 a tak dále. A tak bych mohla v popisu turbulentních časů pokračovat dál.

Z Radia Wave se za tu dobu stala mnohem víc jakási platforma. Vedle výkonnostně i kvalitou stabilního digitálního vysílání v letech 2018 a 2019 stanice s vervou vstoupila do online prostoru podcasty, sériemi a vůbec poprvé i hranou tvorbou pro mladé. Rozhlas už tou dobou hrál poměrně vůdčí roli v procesu digitalizace trhu. A šlo pochopitelně o logický krok, abychom mohli poskytovat veřejnou službu, musíme být tam, kde je naše posluchačstvo. A to je vedle vysílání právě online. To platí třeba i pro hudební formáty, které se snažíme transformovat z klasických žánrových pořadů do posluchačsky atraktivnější multimediální podoby.

Výrazněji jsme rozvinuli živé koncerty ve studiu, v oběžném výtahu paternoster nebo nejnověji ve fonotéce rozhlasu. Dominantní hudební projekty, tedy Czeching a Startér, byly před patnácti lety v začátcích, případně teprve měly vzniknout, dnes se oběma počinům daří plnit svůj cíl a získávat si pozornost, prestiž i ohlas v mezinárodním kontextu jiných stanic pro mladé. Wave se v nejlepším slova smyslu otevřel širším společenským tématům souvisejícím se životy mladých lidí, zvedá otázky duševního zdraví, vztahů a intimity, tělesné autonomie, ale i popkultury a různých kulturních odvětví. Relativní novinkou jsou pro nás stále Audioknihy Radia Wave, kterými rozšiřujeme žánrovou paletu vedle hrané tvorby a autorských dokumentů. Tolik aspoň k těm nejpodstatnějším změnám.

Radio Wave často vstupuje různou formou do veřejného prostoru v rámci kulturních akcí, napadá mě Metronome festival, United Islands, Festival Kamenice, IFFKV, myslím že i Letní filmová škola a další. Budou oslavy pokračovat i v rámci těchto aktivit?

FILIP: S Radiem Wave se opět budete moct setkat na několika festivalech, výjezdy do regionů budou častější – ať už s živou podobou podcastů nebo kurátorovaným hudebním programem. Vlastní stage chystáme třeba na Budějovickém Majálesu, v České Kamenici a v Praze bychom znovu rádi dali prostor mladým hudebním talentům při oslavách 17. listopadu. Nebudeme chybět třeba na Povalči, Pop Messe nebo zmíněné Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Téma dvacátých narozenin stanice se, myslím, bude při našich aktivitách linout celým letošním rokem.

POSVÍTIT A POBAVIT

Pojďme k programové skladbě – v posledních dnech nebo týdnech oslavily dvacet let i pořady Casablanca a Grundfunk, který zároveň oznámil konec. Existuje další pořad, který máte podobně dlouho?

BÁRA: Ano, Casablanca a Grundfunk jsou matadoři. Grundfunk sice oznámil konec, ale snahou bylo tenhle na poměry žánrových pořadů výrazný formát, který svým zaměřením už přece jen vybočuje z repertoáru stanice a preferencí publika, alespoň v nějaké podobě zachovat. Tudíž jsem se domluvila se sesterskou stanicí Jazz a Grundfunk ve skromnější podobě nyní můžete slyšet právě tam. Vedle Casablancy na stanici už druhou dekádou působí třeba filmově-kritické Čelisti nebo pořad o spiritualitě Hergot. Všechny zmíněné pořady prošly řadou obměn, ať už na straně autorek a autorů nebo konceptu. Čelisti a Casablanca stále patří k velmi úspěšným formátům.

Co se týče hudby, tak asi nejvýraznějšími pořady jsou projekty Startér a Czeching. Zůstane jejich podoba do budoucna stejná nebo máte v plánu nějaké změny? Kapely ze Startéru jsou na domácí scéně bezesporu vidět, zajímá mě ale, jak jste spokojeni s ohlasy a hlavně dopadem Czechingu. Exportní aktivity sleduji a nejsem si jist, zda právě vítězky a vítězové dokázali v posledních letech zanechat nějakou výraznější stopu v zahraničí, tak se nabízí otázka, zda není záhodně přemýšlet o nějakých změnách, třeba v systému soutěže nebo hodnocení poroty a tak dále.

FILIP: Benefity, které plynou z případného úspěchu v hitparádě neobjevených Startér, nebyly nikdy sestaveny rozmanitěji. Vítěze vysíláme na pódia největších tuzemských festivalů, ústecká kapela Meluzína si tak loni s jediným vydaným singlem zahrála třeba na Rock For People, Colours of Ostrava, Besedě nebo Kamenici. Balíček výhod pro vítěze chceme i nadále udržovat co nejkomplexnější, začali jsme také více jezdit do regionů s projektem Startér Live.

Prostřednictvím exportního projektu Czeching každoročně hledáme příležitosti pro ty nejpřipravenější talenty na zahraniční pódia. Loňští vítězové Madhouse Express na největším evropském showcasu Eurosonic Noorderslag v Nizozemsku odehráli zatím nejúspěšnější koncert v historii projektu. Zpěvačka Aiko (Czeching 2022) tam před pár lety podepsala smlouvu se zahraniční bookingovkou. V poslední době rozšiřujeme mezinárodní odbornou porotu a prohlubujeme spolupráci s dalšími evropskými showcaseovými festivaly. Skrze novou iniciativu European Emerging Music Exchange se po boku dalších veřejnoprávních rozhlasů Evropy stáváme součástí platformy, která má sloužit k praktičtější mezinárodní hudební výměně.

Už nějakou dobu je program Radia Wave postaven zejména na autorských pořadech, na podcastech a široce společenské problematice. Bude to tak i nadále?

BÁRA: Ano, z nastaveného kurzu ani v letošním roce nebudeme uhýbat, přitom platí snaha o pestré a tematicky propletené rozkročení. Otevírání pro mladé lidi důležitých společenských témat pochopitelně vnímám jako součást veřejné služby, i proto se letos věnujeme oblastem rodinného zázemí a vztahů, seberozvoje a duševního zdraví, posvítit si chceme víc na zdraví obecněji a reflektovat i otázky související s kvalitou života mladých lidí. Na tu mají vliv kromě jiného technologie, sociální sítě a platformy, naše další oblast zájmu. Výraznou kategorií programu jsou pořady a formáty reflektující popkulturu, trendy a lifestyle, cestování a podobně. Bavíme se o tom, jak dostat do programu víc humoru a zábavy, což se k mé radosti teď i daří. Přece jen, posledních pět let provázených dopady pandemie a válečného konfliktu na zápraží Evropy s sebou nese celou řadu dalších důvodů k obavám, našim úkolem je umět posluchačstvo i pobavit a rozptýlit.

U srovnatelných stanic v zahraničí můžeme sledovat podobné trendy? Jakým způsobem spolupracujete, pokud vůbec?

BÁRA: Aktuálně máme k dispozici velmi užitečný výzkum týkající se mediálního chování generace Z, stejně tak data týkající se konzumace online obsahu v Česku. Oboje hraje při uvažování o programové nabídce podstatnou roli. Z vlastní zkušenosti zapojení do několika pracovních skupin v rámci Evropské vysílací unie můžu říct, že veřejnoprávní stanice napříč Evropou cílí v případě mladého publika často na podobná témata a řeší podobné otázky. Jsem součástí platformy s cílem výměny inspirace zejména na poli podcastů, resp. online obsahu, kde jsme zaznamenali řadu úspěchů s prezentacemi série Slast a magazínu o seberozvoji Balanc mezinárodnímu publiku, stejně tak na konferenci Radiodays Europe. Snažíme se posílit i hudební výměnu a spolupráci s evropskými stanicemi.

PŘERUŠENÁ SPOLUPRÁCE

„Generální ředitel René Zavoral koncem loňského roku na konferenci Forum Media oznámil, že Český rozhlas nyní zvažuje, zda má Radio Wave i nadále existovat jako lineární stanice, nebo zda má do budoucna fungovat pouze v online režimu bez klasického vysílání. V interní debatě se řeší, jestli dává smysl udržovat pro tuto značku nepřetržitý lineární proud, nebo ji dále rozvíjet primárně jako digitální a podcastovou platformu.“ Tuto citaci jsem našel na webu Českého rozhlasu. Můžeme to trochu rozvinout?

BÁRA: Ano, Radio Wave v tuto chvíli nabízí téměř veškerý svůj obsah prostřednictvím digitálního vysílání a také jako on demand formáty na webu a v podcastových aplikacích. S kolegy na stanici i mimo ni se přirozeně bavíme o tom, jakými cestami doručujeme obsah našemu publiku a cílové skupině Wavu, kde by mělo ležet těžiště našeho zájmu do budoucna. Což je naprosto v pořádku, chceme-li poskytovat veřejnou službu, musíme ji mít logicky i komu doručit. Jde ale o složitou a komplexní debatu, která v tuto chvíli nemá konkrétní nebo rozvinutou podobu. Ostatně, uvidíme, jak do celé věci promluví budoucí ukotvení médií veřejné služby, například stran financování.

K budoucnosti médií veřejné služby jsem se chtěl dostat. Chápu, že nebude jednoduché se k tomu vyjádřit, ale nemůžeme se tomu vyhnout. V posledních týdnech probíhá poměrně vzrušená debata o statusu veřejnoprávních médií, jak to vnímáte?

BÁRA: Nechci v tomto případě mluvit za stanici jako celek, svoje kolegyně a kolegy, osobně mám za to, že na stávajícím fungování médií veřejné služby není třeba nic zásadně měnit a aniž bych se pouštěla do bližších rozborů, nebojím se říct, že stojím za argumenty, které např. v řadě mediálních výstupů aktuálně předkládá vedení rozhlasu. V týmu Radia Wave současné dění pochopitelně sledujeme a bavíme se o něm, nijak emotivně. Myslím, že všichni víme, že naším primárním úkolem je teď i pro budoucí měsíce dělat dobře svoji práci, soustředit se na plány, které máme možnost realizovat třeba i díky zvýšení rozhlasového poplatku, to je náš hlavní zájem.

V podobné souvislosti často přichází srovnání se Slovenskem, což ovšem minimálně v případě veřejnoprávních médií moc nefunguje, protože tamní princip je jiný a byl jiný i před nástupem současné vládní garnitury. Nicméně Radio Wave například se stanicí Rádio_FM úzce spolupracovalo, předpokládám, že jste s ní v kontaktu.

BÁRA: Český rozhlas měl se svým slovenským protějškem dlouho výraznou a těsnou spolupráci, to je pravda. Po faktickém zrušení veřejnoprávní a na státu nezávislé RTVS a nástupu nově zřízené STVR ji rozhlas v roce 2024 přerušil. Kooperace Radia Wave a Rádia FM s názvem Audioport se historicky odehrávala formou jednodenního společného vysílání a koncertu české a slovenské kapely/interpreta dvakrát za rok. Kontinuitu projektu nicméně zásadně přerušila pandemie covidu-19. O obnovu Audioportu jsem pak opakovaně usilovala po svém nástupu do vedení stanice v roce 2022. Komunikaci, pokud se nepletu, inicioval několikrát i Filip, zatím bohužel bez výraznější odezvy.

Na závěr, máte nějaké přání pro další roky?

FILIP: S kolegou Martinem Šolcem, se kterým se staráme o Startér a Czeching, často mluvíme o takovém snovém scénáři, kdy by se nám skrze hitparádu neobjevených poštěstilo objevit nový talent, pomohli bychom akcelerovat jeho hudební kariéru a o pár let později by ještě úspěšně prošel Czechingem a prorazil na zahraniční pódia. Jestli by z pohledu hudební redakce bylo něco definicí plnění veřejné služby, pak právě tohle.

BÁRA: V mém případě to bude jednoduché – mít možnost fungovat ideálně za stávajících rozpočtových i jiných podmínek. Wave má v tuto chvíli plnou podporu, můžeme měnit, vyvíjet a zkoušet nové věci, což je skvělé. A osobně považuji za velkou výhru a přeju si mít kolem sebe i dál tak výborný tým nadšených, chytrých a nápaditých lidí jako do teď.