Články / Rozhovory

Bare Escape: Měli bychom chodit do ulic nadávat

Bare Escape: Měli bychom chodit do ulic nadávat

Nela Bártová | Články / Rozhovory | 14.12.2020

Když Bare Escape vydali na konci minulého roku desku In a Flash, nikdo netušil, že z jarních tažení křtů a tour nic nebude, domácí křest byl odložený na červen, než se konečně uskutečnil. Jde o první nahrávku brněnské skupiny a taky první položku na brněnském labelu Kabinet Records, která byla nahrána pod vedení Rhyse Braddocka (Metronome Blues), v kapele se sešli hráči z De Mood/Ette Enaka, Voodooyoudo (VDYD) nebo Sinks. Nic nového pod sluncem, nic nového pod zoncnou. Anebo ano? O depresích osobních i společenských, Kabinetu Múz, v němž se odehrál i tento rozhovor po křtu, a samozřejmě o vzniku desky. O vzniku té nové, která vychází den před Silvestrem, si můžete přečíst v jednom z dalších Full Moonů.

Jste sice nová kapela, ale každý působíte v dalších formacích. Jak velký vliv mají vaše další hudební projekty na Bare Escape?

DAVID: Některé vlivy distribuujeme ven, jiné dovnitř.

TOMÁŠ: Samozřejmě že to, co se objevuje ve VDYD, se nějakým způsobem promítá i v Bare Escape. Hudební rukopis je cejch, který si člověk neodpáře.

ALEŠ: Mě kluci stahujou k jiným věcem. Vždycky jsem hodně vycházel ze své kytary, ale když jsem přišel do téhle kapely, songy byly víceméně hotové a já se do nich napasoval. Původně jsem měl jenom zpívat, ale nevěděl jsem co dělat s rukama, tak říkám: „Tome, je tu nějaká kytara?“ Půjčil mi tu, co si ode mě před deseti lety koupil. Tak se mně vrátil do rukou jaguár, který jsem v roce 2006 dovezl ze Států a hrál na něj v The Mood.

TOMÁŠ: Primárně jsme chtěli, aby kapela byla trochu tvrdší a punkovější než to, co hrajeme jinde.

DAVID: Začínali jsme já a Tom, chodívali jsme si zajamovat a třídit nápady.

TOMÁŠ: Já mezitím koukal po Vendule...

VENDULA: Asi tak rok. Vždycky když jsme se potkali, tak jsme plánovali, že si půjdem zahrát, ale trvalo dlouho, než se něco stalo.

TOMÁŠ: Už ani nevím, jestli to bylo na základě nahrávek, co jsme ti poslali...

VENDULA: Já myslím, že jste se mě nakonec ani nezeptali. Prostě jsem jednou přišla na zkušebnu a zůstala tam.

TOMÁŠ: S Alešem to byl podobnej scénář, ale trvalo to méně času, třeba tak půl roku, než se za náma odhodlal přijít. A hned se mu u nás líbilo!

Jak jste prožili jarní karanténu? Co dala? Co vzala?

TOMÁŠ: Máme materiál na novou desku. Jestli se to podaří, tak chceme velmi brzy točit.

ALEŠ: Už když měl být ten první křest, tak jsme měli tři, čtyři nový věci. Karanténa nám vzala křest. Jinak jsem doma dělal jiný hudební věci, co mám rozdělaný už třeba rok.

DAVID: S VDYD taky doděláváme desku, teď se míchá.

TOMÁŠ: Já bych zůstal při zemi, kdyby nebyla karanténa, tak zkoušíme stejně, jako když byla. Akorát tím, že jsme začali zkoušet na křest, tak jsme toho stihli víc.

ALEŠ: Škoda zrušených koncertů, měli jsme hrát v Praze, Drážďanech, na MišMaši.

VENDULA: Ale nevzniklo to primárně kvůli koncertům.

ALEŠ: Jasně, chceme dělat hudbu pro vlastní zábavu. Je to víc tvorba než hraní.

DAVID: Hlavně nebyly žádný plány dělat vinyl. Chtěli jsme hrát písničky a nahrát je a pak by se vidělo. No a teď máme desku na vinylu a pracujeme na další.

ALEŠ: Když člověk nemá v hlavě to, že by chtěl vydávat a někomu něco cpát, tak to přijde samo.

Takže otázka na přeshraniční ambice je vedle, hádám?

DAVID: To neřešíme, my si hrajeme.

Máte nějaké očekávání vzhledem k tomu, že je vaše deska prvním počinem Kabinet Records?

ALEŠ: Pro mě je Kabinet skvělé místo, s lidma, co tu dělaj, se znám dlouho. Beru je jako rodinu. Co to může přinést, nevím, zatím je příjemné, že jde deska díky labelu víc vidět.

TOMÁŠ: Pro mě je to čest, Kabinet je jediné místo v Brně, kde můžu jít sám na jakýkoli koncert a vždycky potkám někoho známýho.

ALEŠ: Člověku se tady skvěle hraje... Bajkazyl mám taky rád, to, že se tam vejde míň lidí, často dává vzniknout hutnější energii.

Vydáváte vinyl. Co si myslíte o budoucnosti hudebních nosičů? Probíhá vlna, kdy vlastnit vinyly a kazety je cool, myslíte, že to vydrží jakožto podpora umělců, nebo je to jen prchavá móda?

DAVID: Pořád je to jenom médium. V téhle streamovací době to beru spíš jako hezký artefakt.

VENDULA: Beru to jako dobrou podporu pro kapely. Jsem teda spíš fanouškem kazet, nikdy jsem zatím neměla gramofon.

TOMÁŠ: Já si svůj nechal spravit a mám jednu desku. Ale plánuju další.

DAVID: Já mám dvě!

ALEŠ: Já hodně, primárně kupuju na dobrých koncertech, protože vím, že i když sám jedu s kapelou, tak jsem rád, když si někdo koupí naší desku nebo merch.

Jaké je sdělení desky In a Flash?

ALEŠ: Je tam hodně depresivních záležitostí, protože jsem řešil rozvod. Bylo a pořád je to pro mě dost nepříjemný období. Člověk si myslí, že už to má v hlavě uspořádané, ale neustále tě to dohání. Co je tam dál? Bavili jsme se o jednom songu a David popisoval, jak usnul a vzbudil se s poslintanými vousy a říkal, že to je krásný song o depkách, kdy ležíš v posteli a nemůžeš se ani pohnout. Vznikl z toho Flat Heartbeat. Pak tam jsou věci o tendencích pořád něco dělat, abych se nezastavil a nemusel moc přemýšlet. Tinder jsme taky probrali.

VENDULA: Já ne.

TOMÁŠ: Já ho včera smazal. Jedeš v tom sám.

ALEŠ: Mě k tomu vrátila korona.

VENDULA: O tom bude ta druhá deska. Jak je to všechno těžký pro čtyřicetiletý chlapy.

ALEŠ: Ty nečteš ty texty, že? Vendy nečte texty.

VENDULA: Já vím, že to je blbost.

ALEŠ: Druhá deska bude politická. Ekologicko-politická, nasraná.

V songu Fucked Up cítím politicko-společenský podtext, který směr tvorby textů je ti bližší? Kritický, nebo lyrický?

ALEŠ: Vždycky jsem se snažil psát hezky, v jinotajích, ale tady jsem se s tím nesral a napsal narovinu o svých depkách. Pak mně došly depky, tak jsme nadávali na různé věci, co se dějí, a že je neskutečné, že se vůbec dějou. Měl jsem tyhle tendence odjakživa. Například i v Ette Enaka máme song o borcovi, který se vzbudí z komatu po deseti letech a nemůže pochopit, co se tady kurva děje. Protože kdyby se někdo probudil po deseti letech a neviděl krok za krokem, jak si tady postupně zvykáme na ten hnus, co se na nás valí, tak by se z toho zbláznil. Nás tohle hodně vytáčí, tak jsem řekl Davidovi, že na desku musíme dát i nějakou politiku. A bylo Fucked Up. Text jsem napsal někdy na podzim 2019 a zpětně mě stále překvapuje, např. „profits in banks will give us fresh air“. (smích)

DAVID: Nevyčerpatelný téma.

ALEŠ: Měli bychom chodit do ulic více demonstrovat a nadávat. Snad brzy přijde událost, která vyvolá chybějící spontánnost. Bohužel jsme otupení.

DAVID: Včera jsme místo demonstrace zkoušeli.

ALEŠ: Ale byl to boj, hádali jsme se, jestli bude zkouška, nebo půjdeme na náměstí. Nakonec jsme se rozhodli zkoušet, ale přemýšlím nad tím hodně. Říkám si, že by už měl přijít nějaký zvrat, když je to tak špatný. Ale možná jen spadneme do větších sraček.

Mně přijde zvláštní, že u nás demonstrace probíhají tak poklidně.

DAVID: Neklidnými demonstracemi se taky nic nezmění.

VENDULA: Ale jak to chceš jinak dát najevo? Přijde mi divný, když se demonstrace plánujou týdny dopředu na Facebooku jako koncert.

ALEŠ: Spontánnost chybí.

VENDULA: To, že se někde postavíš, tady nebude nikdo brát moc vážně.

ALEŠ: Je třeba se o tom bavit s lidma v okolí. Ale je to těžká diskuze.

A v rodině nejtěžší.

VENDULA: Vždycky vypěním.

TOMÁŠ: V rodině by ta diskuze měla začít. Je to choulostivé a nepříjemné, ale máš k diskuzi největší šanci.

VENDULA: Pro mě je třeba pořád těžký smířit se s tím, že na některých věcech týkajících se politiky se doma ani trochu neshodneme.

DAVID: V nejbližší rodině nemám problém, mimo ni už je občas potřeba se politickým tématům vyhýbat.

ALEŠ: Není to jednoduché. Lidi jsou ovlivněni médii a sociálními sítěmi, je to informační válka a rozklad společnosti. Rezignace lidí, od kterých bych to nečekal. Pojďme si o tomhle více číst. To mně připomnělo skvělou přednášku o fake news na festivalu Beseda u Bigbítu. Koupil jsem si knihu, dnes jsem ji vyhrabal a jdu si ji přečíst.

Info

Bare Escape
fb interpreta
Desku In a Flash hledejte v Kabinetu Múz nebo na e-shopu Full Moonu!

foto © Ivo Dvořák

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Julie Hrnčířová: Ráda vymýšlím příběhy

su 08.01.2021

Sochař a fotograf Richard Wentworth prohlásil, že cigaretová krabička, podpírající nohu od stolu může mít v sobě větší sílu než sochy Henryho Moorea... Rozhovor.

Nejlepší texty Full Moonu 2020. Libuše Jarcovjáková: Sednu na náměstí a čekám, co přijde

Michal Pařízek 08.01.2021

Její výstavu Evokativ vyhlásil britský deník The Guardian výstavou roku, většina snímků přitom vznikla před několika desítkami let. Talent a dílo Libuše Jarcovjákové v rozhovoru Michala Pařízka.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: K uzdravení potřebujeme jen mír (Aigel)

Maria Pyatkina 07.01.2021

Právě zážitky ze soudní síně, komunikace s orgány a návštěv milovaného v cele daly vzniknout projektu Aigel, který přinesl do ruského undergroundu nová ostrá témata.

Jiří Kotača (Cotatcha Orchestra): Bigbandová scéna zažívá renesanci

Anna Mašátová 07.01.2021

Co přinesla letošní krize, co musí zvládat kapelník i jaký je stav bigbandové scény hodnotí v následujícícm rozhovoru kapelník Cotatcha Orchestra.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Tomáš Tkáč: Akordů máš sedm - a dva jsou na píču

Lukáš Grygar 06.01.2021

"Tomáše jsem potkal v jeho pětadvaceti, teď si ke třicetinám nadělil druhou sólovou desku a navrch debut dvojice Něco něco, kterou tvoří s Alžbětou Trusinovou." Grygar zpovídá Tkáče.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Dan Bejar (Destroyer): V tu chvíli to poznáš

Jakub Peřina 06.01.2021

"Představte si, že je vám čtyřicet sedm let a vydáváte svojí dvanáctou desku. Jaké jsou vůbec šance, že bude jedna z vašich nejlepších?" ptá se Jakub Peřina v rozhovoru s…

Lukáš Heczko (Lodičky Dokořán): Válčíme s předsudky vůči Karviné

Golden Schwarz 18.12.2020

Iniciativa Dokořán se jmenuje sdružení, které už roky dělá Karvinou lepší. Jak se místu daří?

Miloš Hroch, Karel Veselý: Nechceme ghetto, kde se bavíme pořád ve stejné sestavě

Libor Staněk 15.12.2020

Playlisty temných nálad několika posledních dekád, které se přívalem společenských krizí stávají čím dál úzkostnějšími? Nejen o knize dua Veselý Hroch.

Full Moon 10: Šéfredaktorské tipy Michala Pařízka

redakce 10.12.2020

Poslední výběr nejlepších textů za deset let Full Moonu připravil šéfredaktor Michal Pařízek.

Full Moon 10: Tolerance nestačí (Proměny queer v umění a společnosti)

Viktor Palák 10.12.2020

Jaké osobnosti a momenty dopomohly k citlivějšímu vnímání sexuálních identit a práv LGBT+ lidí? Můžeme umění nálepkovat slovem queer? Viktor Palák se ptal svých hostů.