Předčasné vyvrcholení je obecně problém, ne tak u Dilemmy. Nemusíte být zrovna Dave Grohl, abyste zněli jako... Dave Grohl.
Z Košic k nám nejčastěji jezdí Puding Pani Elvisovej (nebo Jelly Belly?), ale východoslovenská metropole vyprodukovala i neméně zajímavou a méně známou kapelu Dilemma. Jejich třetí album Low Profile Scream vyšlo už loni, ale není na škodu si ho u příležitosti nadcházejícího českého turné připomenout. Ne každá kapela má svůj „mozek“, ale v případě Dilemmy je jím rozhodně Ján Špicák. Jeho druhá kapela Harem Heroes je o něco přímočařejší, a tak musel rockový háv prošít experimenty právě v Dilemmě.
Když už umíte na violoncello, je škoda toho nevyužít. Smyčcová smyčka v intru, kytarový noise - album začíná psychedeličtěji, než pokračuje. A pokračuje cestou elektronicko-mystické This Way. Předčasné vyvrcholení je obecně problém, ne tak u tohoto uskupení. Popláčete si hned ze začátku, pak už si můžete nerušeně podupávat na rockové fláky, a pokud něco This Way připomíná, jsou to raní NIN - Something I Can Never Have. Skvělá věc, obojí. A jestliže se v naší expandované kotlině vyprodukuje něco, co má jen trochu připomínat Trenta Reznora, můžeme rovnou otevírat šampaňské, to je jasné. We’re made this way, for this time.
Co dál? Singlová Oh No i Big Beat jsou těmi songy, které mají potenciál přilákat větší množství rockových posluchačů a také nejvíce připomínají předešlá alba. Vlastně by celá nahrávka šla sestavit jen z podobně našlapaných věcí. Žádná díra do světa by to sice nebyla, ale s instrumentální kvalitou, které hráči dosahují, by to rozhodně nebyl marný počin. Jenže oni se posunuli dál, dál do mid-tempa a mixovaných nálad. Velká škoda, že sofistikovanost textů tento krok dopředu dostatečně nereflektuje.
Floydovský refrén ve Words, Foo Fighters na nákupech v Shopping, Sex Pistols v Unless. Co skladba, to jiná atmosféra, jiná inspirace, jiný dojem, vykrádání ani omylem. Hudebníci, kteří pro vlastní kompozice nemají čas poslouchat hudbu ostatních, se okrádají o proces, který dal vzniknout scénám, žánrům a populární hudbě celkově. Alespoň vidíme, že nemusíte být zrovna Dave Grohl, abyste zněli jako... Dave Grohl. Excelentní studiová práce se zvukem jen podtrhuje mezinárodní aspekty desky. A protože mozek sám o sobě je dobrý tak akorát na naložení do lihu a ukazování prvákům medicíny, bez talentovaných spoluhráčů by to nešlo. Zejména Marcel Buntaj má v zásobě dostatek výborných bicích patternů, které vyniknou i při poměrně kytarové hudbě, a jeho groove v Moment Forever vás ještě na poslední chvíli nabudí... na další poslech? Nebo na koncert? To jediné je Dilemma.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?