Články / Recenze

Andrea Schroeder, krev berlínského podzemí

Andrea Schroeder, krev berlínského podzemí

mArcElkrIz | Články / Recenze | 09.11.2013

Jasně, stává se dost často, že si k doposlechnutému albu podvědomě přiřadíte nějakou barvu. Takovou, která navodí vzešlou atmosféru. V případě téhle desky se temně šedá vryla do vjemové palety rychle a znatelně. A rozhodně v tomto případě nepředstavuje průměr a nezáživnost. To spíše všepohlcující mlžný opar, betonové spasení či milosrdný soumrak.

Tahle žena, do jejichž žil je hnána krev berlínského podzemí, proplouvá mezi tesknotou a nejasně vykreslenými démony na lodi z černého peří, roztavené lepenky a smutečních projevů. Poetické obrazy versus pozvolně plynoucí melodie. Budete-li cítit Tindersticks, nebudete úplně mimo. Ale budete-li cítit The Walkabouts či ještě lépe Dirt Music, jste tam. Chris Eckman v roli kormidelníka je nepřehlédnutelný, nepřeslechnutelný (Ghost Ship s lodním zvonem a děsivě poklidným mořem smyčců, živelnější Blackberry Wine či opět zvony odměřujícími čas v křehké Kalte). Folk-rockový písničkářský sound s noirovými spodními plochami, sem tam bouřící rytmikou či zkrocenou kytarovou zpětnou vazbou se dostává do šílených závratí díky Andreině zpěvu, kterému ostrý temný přízvuk a podivný klid v hlase dávají kontury ducha Nico. Možná. Snad. Přání...

Každopádně Andrea Schroeder je velmi silná ve slovní kresbě, v textových kolážích, ve svých básních. Popisy okolností jsou úderné, strohé a přitom poetické (... a každé slovo tvé, ztuhne v mrazu...). A je pevná a přesvědčivá (opravdová) i díky existenci věrného spolupracovníka – Dán Jesper Lehmkuhl všechnu poetičnost podtrhuje a vynáší nad okolní lomoz kytarovým předivem. Tato dvojice je kostrou, na níž Chris Eckman navázal svalstvo a hebkou pleť. Už od úvodní Paint It Blue, začínající hlasem, hlazenou akustickou kytarou a houstnoucími křovisky smyčců, je Eckmanův rukopis čitelný. Lodivod je zkrátka plus. Zanesl Andreu na klidné, konejšivé, byť neveselé vlny. A příště třeba přijdou ty bouřlivější chvíle. Poklid by tomu nasvědčoval.

Tahle deska nebojuje. Proplouvá. Přichází nečekaně. Snese se. Jako černý pták. Nebo milosrdný soumrak...

Info

Andrea Schroeder – Blackbird (Glitterhouse Records, 2012)

http://www.andreaschroeder.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Silné texty a melodický chaos (Labasheeda)

Markéta Kovaříková 21.12.2023

Stejně jako láska, která je ústředním motivem některých písní, může i album působit chaoticky, občas depresivně, dokáže vyvolat smutek, ale zároveň zalít pocitem štěstí.

Velký žal malé duše (S večerem přichází tíseň)

Barbora Klempířová 19.12.2023

Nizozemská autorka Marieke Lucas Rijneveld získala v roce 2020 Mezinárodní Man Bookerovu cenu za své z části autobiografické dílo S večerem přichází tíseň.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace