Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 01.04.2019
Před jednadvaceti lety vyšla bezejmenná deska elektronických experimentátorů Autechre, jenž si za ta léta přivlastnila název LP5. Nyní si ho zvolil jejich ideologický následovník IDM (Intelligent Dance Music) Apparat. Náhoda? Nemyslím si! Tedy ehm... Vskutku si to nemyslím. Ty tam jsou totiž časy, kdy Sascha Ring snoubil rané vlivy techna s ambientními plochami. Novinka oplývá širokou škálou živých nástrojů, šťavnatými vokály a bohatou kompoziční nápaditostí. Stejně tak se nechal strhnout Apparatův generační kolega a krajan Pantha du Prince, který také na svých posledních dvou nahrávkách protkává elektronické sny akustickými nástroji s pověstnou německou precizností a všudypřítomným wagnerovským chladem.
LP5 ale používá daleko hřejivějších tonalit. Po spolupráci s duem Modeselektor na projektu Moderat se Apparat rozmáchl stylově i zvukově. Možná až tak, že se ve svých inspiracích trochu ztratil. Deska vznikala v mnoha renomovaných berlínských studiích (AP4, JRS, Vox-Ton či Hansa Tonstudio) a z této mnohosti nahraného materiálu vzešla celkem vkusná koláž se skvělým zvukem. Na výsledném mixu se totiž podílel Gareth Jones, jenž spolupracoval mimo jiné s Nickem Cavem či Depeche Mode. Obsahově se ale album snaží pokrýt až příliš mnoho hudebních stylů. Nahrávka se tak navzdory bohatosti výrazových prostředků lehce ztrácí ve vlastní originalitě. Skladby skáčou z nálady do nálady a z motivu na motiv a místy se tak roztékají do bezbřehých šířin. Pnou se do estetických výšin, ale hroutí se záhy pod vahou vlastní roztěkanosti. Dotýkají se pustých postapokalyptických krajin Radiohead, ale i psychedelicky hýřivých tripů Animal Collective. A nevědí kde přesně zůstat. Za krásnými audio kulisami tak zeje nemilosrdné propadliště dějin. Pokud ale zůstanete sedět jako divák v hledišti, uslyšíte veselý melodram o deseti dějstvích, jenž si lze užít s lehkostí bonvivána.
Apparat - LP5 (Mute, 2019)
web umělce
živě: Apparat (de) + Phon.o (de)
3. 4. 2019 19:30
Lucerna - Velký sál, Praha
fb událost
Veronika Tichá 15.05.2022
Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Michal Pařízek 08.05.2022
Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.
Michal Pařízek 26.04.2022
Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.
Tomáš Kouřil 19.04.2022
S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...
Filip Švantner 11.04.2022
Helms Alee... To nie je len nostalgia za skvelým katalógom Hydra Head a za časmi, keď hardcoreové kapely zo Seattlu vydávali jeden nadčasový album za druhým.
Jiří V. Matýsek 02.04.2022
Hvězdná pěchota je klasika, kterou překryla její filmová adaptace, a nové vydání nakladatelství Argo ji tak u nás může vrátit do oběhu.
Jiří Přivřel 01.04.2022
Hudební inspirace řekou jako omílané téma? V tomto případě to rozhodně neplatí.
Ema Klubisová 17.03.2022
Na prvý pohľad pôsobí Glitch Princess ako syntéza ranej tvorby Grimes, estetiky Chromatics a minimalistickej výpravnosti ambientu.
Veronika Tichá 15.03.2022
VDYD vydávají první album s názvem Carousel a s ním novou nálož zasněných kytarových riffů a jemných melodií s texty plnými nostalgie, smutku, ale i radosti a naděje.
Eva Mrázková 09.03.2022
Něžnost, intimita, ale také odhodlanost a rozjímání nad věcmi, které už nikdy nebudou jako dřív. To vytváří atmosféru provázející sólový debut Observatory od Aeon Station.