Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 01.04.2019
Před jednadvaceti lety vyšla bezejmenná deska elektronických experimentátorů Autechre, jenž si za ta léta přivlastnila název LP5. Nyní si ho zvolil jejich ideologický následovník IDM (Intelligent Dance Music) Apparat. Náhoda? Nemyslím si! Tedy ehm... Vskutku si to nemyslím. Ty tam jsou totiž časy, kdy Sascha Ring snoubil rané vlivy techna s ambientními plochami. Novinka oplývá širokou škálou živých nástrojů, šťavnatými vokály a bohatou kompoziční nápaditostí. Stejně tak se nechal strhnout Apparatův generační kolega a krajan Pantha du Prince, který také na svých posledních dvou nahrávkách protkává elektronické sny akustickými nástroji s pověstnou německou precizností a všudypřítomným wagnerovským chladem.
LP5 ale používá daleko hřejivějších tonalit. Po spolupráci s duem Modeselektor na projektu Moderat se Apparat rozmáchl stylově i zvukově. Možná až tak, že se ve svých inspiracích trochu ztratil. Deska vznikala v mnoha renomovaných berlínských studiích (AP4, JRS, Vox-Ton či Hansa Tonstudio) a z této mnohosti nahraného materiálu vzešla celkem vkusná koláž se skvělým zvukem. Na výsledném mixu se totiž podílel Gareth Jones, jenž spolupracoval mimo jiné s Nickem Cavem či Depeche Mode. Obsahově se ale album snaží pokrýt až příliš mnoho hudebních stylů. Nahrávka se tak navzdory bohatosti výrazových prostředků lehce ztrácí ve vlastní originalitě. Skladby skáčou z nálady do nálady a z motivu na motiv a místy se tak roztékají do bezbřehých šířin. Pnou se do estetických výšin, ale hroutí se záhy pod vahou vlastní roztěkanosti. Dotýkají se pustých postapokalyptických krajin Radiohead, ale i psychedelicky hýřivých tripů Animal Collective. A nevědí kde přesně zůstat. Za krásnými audio kulisami tak zeje nemilosrdné propadliště dějin. Pokud ale zůstanete sedět jako divák v hledišti, uslyšíte veselý melodram o deseti dějstvích, jenž si lze užít s lehkostí bonvivána.
Apparat - LP5 (Mute, 2019)
web umělce
živě: Apparat (de) + Phon.o (de)
3. 4. 2019 19:30
Lucerna - Velký sál, Praha
fb událost
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.