Milan Bátor | Články / Recenze | 30.08.2017
Akustické duo Emozpěv skládá písně plné ponuré melancholie, zklamání, ale i touhy tříbit své myšlenky a nepoddat se marnosti. Devět písní, které ji tvoří, si jsou podobné jako vejce vejci.
Písně kytaristy Ondřeje Vratislava Vyšehradského a basáka Martina Drahoňovského fungují v hudební rovině jen částečně. Zpěv Vyšehradského připomíná Jaromíra Švejdíka i Milana Cajse, což je spíše pochvala. Má příjemnou, charismatickou barvu hlasu, potíž je v tom, že zpívá – kromě jediné výjimky – vše naprosto stejně.
Hebké bolesti jsou druhou studiovou nahrávkou, která vznikala tentokrát pod producentským dohledem Borise Carloffa. Ovlivnil zvuk, který měl album povznést nad klidnou hladinu ospalého folku, přesto zní většina písní melodicky i rytmem podobně. To sice vyvolává nenucený dojem, současně po chvíli jeden neví, ve které písni se právě nachází. Songy začínají splývat, aranže jsou ospale neprudérní a o nějaké energii nemůže být řeč.
Po textové stránce (výhradním autorem Vyšehradský) to slušně rozbalí, ale ve výsledku se zamotají do frází a rozmělní se v banalitách. Většina písní se vynořuje z ticha a snaží se podat nástin podobných příběhů a situací. Řada z nich však má vratkou kostru. Osobní prožitky vztahů kolabují na přehnané melancholii i občasné sebestřednosti Vyšehradského, který v textové rovině nedává druhé polovičce šanci, natož prostor k vyjádření.
Hebké bolesti nepotvrdily to, co si předsevzaly. Oxymóron se zadrhnul, jak textově, tak hudebně. Mělo jich být hmatatelně víc. Bolestí i hebkého.
Emozpěv – Hebké bolesti (Tranzistor, 2016)
www.emozpev.bandcamp.com/album/hebk-bolesti
Eva Karpilovská 01.06.2023
Nechybí vroucí pocity lásky, která je možná jen zlozvykem (Bad Habit) nebo vzdor těla vlnícího se jako řeka (Like a River) a s řekami se zas vracíme k plynutí, cestám,…
Jaroslav Lajner 12.05.2023
Mnozí zástupci mužského pokolení instinktivně prahnou po něčem, co by dlouhodobě odkazovalo k jejich pozemskému bytí.
Martin Šmíd 11.05.2023
Následně se skupina vydala na turné s ostřílenými veterány Stereolab, kteří si Fievel Is Glaque vyhlídli po úspěchu zmíněné kompilace. Co dál?
Natálie Dvořáková 10.05.2023
Během uplynulých šesti let vydala několik EP a singlů a pokaždé přišla s novým zvukem. Aktuální mixtape není výjimkou.
3DDI3 07.05.2023
Herní zápletka je poměrně jednoduchá – bít padouchy hlava nehlava. O hudbu k vesmírnému dobrodružství se postaral český skladatel a producent Floex.
Julie Scholzová 29.04.2023
Deska staví na kontrastech, většina skladeb je upbeatová, zpívá se v nich ale o manipulaci, smutku, osamělosti nebo riziku sociálních sítí, moderních trendů.
Jaroslav Lajner 13.04.2023
Seriál nepříjemně překvapí i častým výskytem logických lapsů, které pramení především z nevěrohodného, místy dokonce nesmyslného chování postav.
Josef Kaňka 09.04.2023
Když se člověku podaří rozluštit nebo alespoň logicky interpretovat název alba, je velmi pravděpodobné, že snáz pochopí i jeho obsah.
Jaroslav Lajner 02.04.2023
Portrét sériového vraha prostitutek, který své zrůdné činy koná ve jménu „svaté války proti dekadenci“.
Viktorie Motlochová 30.03.2023
Jakkoliv nemůžeme Paramore upřít hudební vyzrálost, nové album This Is Why je matoucí jak hudebně, tak rozháraným sdělením.
