Milan Bátor | Články / Recenze | 30.08.2017
Akustické duo Emozpěv skládá písně plné ponuré melancholie, zklamání, ale i touhy tříbit své myšlenky a nepoddat se marnosti. Devět písní, které ji tvoří, si jsou podobné jako vejce vejci.
Písně kytaristy Ondřeje Vratislava Vyšehradského a basáka Martina Drahoňovského fungují v hudební rovině jen částečně. Zpěv Vyšehradského připomíná Jaromíra Švejdíka i Milana Cajse, což je spíše pochvala. Má příjemnou, charismatickou barvu hlasu, potíž je v tom, že zpívá – kromě jediné výjimky – vše naprosto stejně.
Hebké bolesti jsou druhou studiovou nahrávkou, která vznikala tentokrát pod producentským dohledem Borise Carloffa. Ovlivnil zvuk, který měl album povznést nad klidnou hladinu ospalého folku, přesto zní většina písní melodicky i rytmem podobně. To sice vyvolává nenucený dojem, současně po chvíli jeden neví, ve které písni se právě nachází. Songy začínají splývat, aranže jsou ospale neprudérní a o nějaké energii nemůže být řeč.
Po textové stránce (výhradním autorem Vyšehradský) to slušně rozbalí, ale ve výsledku se zamotají do frází a rozmělní se v banalitách. Většina písní se vynořuje z ticha a snaží se podat nástin podobných příběhů a situací. Řada z nich však má vratkou kostru. Osobní prožitky vztahů kolabují na přehnané melancholii i občasné sebestřednosti Vyšehradského, který v textové rovině nedává druhé polovičce šanci, natož prostor k vyjádření.
Hebké bolesti nepotvrdily to, co si předsevzaly. Oxymóron se zadrhnul, jak textově, tak hudebně. Mělo jich být hmatatelně víc. Bolestí i hebkého.
Emozpěv – Hebké bolesti (Tranzistor, 2016)
www.emozpev.bandcamp.com/album/hebk-bolesti
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
