prof. Neutrino | Články / Recenze | 24.11.2015
Zdá se, že Francesca Belmonte se stala novou Trickyho famme fatal a přebrala tak výsadní postavení po jeho někdejší dvorní zpěvačce Martině Topley-Bird (z dob přelomového triphopového majstrštyku Maxinquaye). Tricky si konečně sehnal o generaci mladší družku a kromě hostování na svých řadových deskách ji letos také produkoval sólové album Anima na svém labelu. Anima je v jungiánské psychologii terminus technicus pro archetyp Ženy projektující se v našem podvědomí jako ideálního pravzor ženství a komplementární prvek mužského elementu.
Poprvé se Francesca zjevila na Trickyho albu Mixed Race z roku 2010, na dalším False Idol už přispěla svým hlasovým potenciálem hned devíti zápichy, a když se objevila i na loňské introspektivní desce Adrian Thaws, bylo jasné, že už to není jen tak náhodou. Předtím Tricky "používal" různé vokalistky jak na běžícím pásu a sám se stáhl do pozadí. I na desce Anima působí "jen" v roli producenta, ale zřejmě i mentora a kormidelníka projektu. Jeho typický sound je signifikantní a vytváří zvukový spektákl celé nahrávky. Spolu s Franceskou se pouští do modernistických kliček směrem k dubstepu či sonickým experimentům, aby se oklikou vrátili až k bluesovým kořenům a retro funky zvuku. V Keep Moving si zahostoval queer raper Mykki Blanco, ale dokonalou tečkou je klipová Are You – pohrává se s kontrasty černé a bílé, hadím zaklínáním a záhadnou maskou z drahých kamenů na obličeji nahé tanečnice.
Francesca Belmonte není kopií Martiny Topley-Bird, ale svébytnou zpěvačkou beze snahy být pouhým ušmudlaným plagiátem. Nicméně srovnání je nabíledni. Martina nám emotivně nakřáplým hlasem šeptávala do ucha Trickyho pošmourné zvěsti a zvrhlosti, Franceska je spíše typ éterické divy s křišťálově čistým vokálem, která pluje více ve výškách a možná i po povrchu. Ale dokáže pohladit, stejně jako usadit na zadek. Pro začátek to není vůbec špatné. Naopak.
Francesca Belmonte – Anima (False Idol, 2015)
www.francescabelmonte.co.uk
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.