Články / Recenze

Holobyt klame názvem

Holobyt klame názvem

Vašek Müller | Články / Recenze | 20.05.2016

OHODNOŤTE DESKU

Martina Trchová je nejen písničkářka, zpěvačka, autorka cestopisu z Ladakhu a vůbec cestovatelka, kytaristka, organizátorka a já nevím co ještě všechno, ale i úspěšná výtvarnice. Dokonce tak úspěšná, že je v podstatě nemožné ji uspořádat výstavu, protože její obrazy se prodávají tak rychle, že jich prostě na větší výstavu nikdy nemá dost pohromadě. Takže pokud čekáte, že se album s názvem Holobyt ukrývá ve skromném obalu, velmi se pletete. Trchová si vyhrála a tak vzniklo nádherně vypravené CD, kde má každá píseň svou vlastní koláž.

I na této desce prokazuje Martina svou nevšední schopnost napsat zpěvné až hitové písně, které nejsou překomplikované, a přitom jsou chytré. Písně křehké a zároveň silné, zůstanou vám v hlavě, ale pozor – nejsou vlezlé. Kdyby byla tuzemská rádia co k čemu, byla by z této pražské písničkářky česká Alanis Morissette. V hudebně normální zemi by tedy Martina Trchová patřila spíš do popu (to není sprosté slovo) než do alternativy.

Kolekce písní na albu Holobyt je velmi silná. Souvisí to i s tím, že Trchová vydává desky v podobných intervalech, v jakých komunisti plánovali ekonomiku, navíc ta poslední pětiletka po albu Takhle ve mně vyjou vlci se protáhla dokonce na let šest. To není dobré pro natěšené fanoušky, ale je to skvělé pro desku, jelikož za tak dlouhou dobu už se jedná v podstatě o bestofku onoho období.


Martina Trchová není povahou rebel. Neřeší rozpory s Bohem, politiku, nepíše protestsongy, její svět jsou barvy, je to malířka. Ale v těch vybroušených a působivých textech pod povrchem probublává napětí a strach inteligentní a velmi talentované ženy, která si musí každý kousek štěstí vybojovat. Prolínají se i zážitky z cest a děsy nemocí (Tělo), ale nakonec stejně "největší vrah je tvůj vlastní strach". Písně jsou to sevřené, dotažené a velmi "hitové". A hlavně - Trchová je skvělá zpěvačka. Tohle doceňují posluchači občasných koncertů složených z písní Zuzany Navarové, které hrává společně s Adamem Kubátem, a tuhle kvalitu se daří na Holobytu "prodat". Kapela tu neexhibuje a slouží písničkám, což je velmi patrné v skvělých pomalejších kusech jako jsou Vidličky a nože nebo Mravenci, za pozornost stojí výběr hostů - Bharata Rajnošek i Mário Bihári dodávají písním další barvy.

Holobyt je výjimečná deska v kontextu aktuální české muziky, Martina Trchová konečně ukázala, co všechno v ní je, že je skvělá autorka, interpretka, i hotová osobnost, která desku umí dotáhnout do konce, včetně obalu. Navíc je album přístupné všem, kteří mají rádi chytré a hezké písně. Přejme tedy Holobytu, ať je doma ve squatech i prvorepublikových vilách na luxusních předměstích. Tam všude se tyhle krásné písně v jazz/folk/popových kabátcích bezesporu hodí.

Info

Martina Trchová Trio – Holobyt (Indies MG, 2016)
www.trchova.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Melancholie schovaná pod slunečníkem (Dark Tea)

Jiří Přivřel 25.06.2021

Gary Canino nabízí růžové brýle. Účinné homeopatikum bez předpisu.

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace