Lucie Tongelová | Články / Sloupky/Blogy | 09.12.2022
Poslední dva roky byly pravděpodobně jedny z nejnáročnějších pro většinu z nás. Museli jsme (a stále ještě musíme) čelit výzvám v podobě inflace, pandemie, přechodu do digitálního světa a dalším. Jak se všechny tyto faktory promítly do kultury? A jak moc se změnil průměrný návštěvník živých událostí?
Tento článek je inspirován rozhovorem s předními českými pořadateli, a to s Martinem Poštou (Asociace provozovatelů kin), Šárkou Swiderovou (Národní divadlo moravskoslezské) a Michalem Thomesem (Rock for People) v rámci podcastu Tohle je pro organizátory, vytvořeným eventovým start-upem BOOM. V tomto rozhovoru jsme mohli vidět problematiku z více stran a porozumět, jak nedávné události ovlivnily rozdílné kulturní instituce a události. Každý z hostů nabídl vhled do vlastního světa, avšak často se na výrocích shodovali. O kterých výzvách se nejvíce mluvilo a jak na ně pořadatelé reagují?
Nákup vstupenek
Všichni se shodli na faktu, že s nákupem vstupenek čeká návštěvník akce často až na poslední chvíli. Bohužel si v době pandemie zvyknul na možnost zrušení události kvůli pandemickým opatřením, a tak se v něm probudila nedůvěra vůči plánování. Mluvčí Národního divadla moravskoslezského Šárka Swiderová říká: „Lidé nakupují na poslední chvíli. Já třeba obdivuju Národní divadlo, které prodává lístky na celou sezónu. My si to nemůžeme dovolit: Teď jsme zkrátili prodej z pěti měsíců na tři a uvidíme, jaký bude zájem. Ale lidé nakupují opravdu na poslední chvíli. Měli jsme třeba v době, kdy byla za pandemie otevřená divadla, vyprodané lístky až týden před představením.” S ústupem pandemické pohotovosti se tato nedůvěra postupně vytrácí, ale zabere to ještě dost času, než se ztratí úplně.
Tento fakt organizátorům tvoří problémy s příjmy a cashflow, které často musejí investovat do záloh na umělce, pronájem prostor nebo uzavření jistých dohod ještě před začátkem akce. Michal Thomes tvrdí, že většina „velkých” umělců požaduje 100 % honorář za vystoupení předem. A to je obrovská překážka v plánování, pokud mnoho návštěvníků nakupuje na poslední chvíli.
Nové chutě
Dnešní (především) divadelní a filmový fanoušek si raději zajde na něco „oddychovější”. Podle slov Swiderová je to tím, že “ člověk je strašně unaven těmi dvěma roky a nechce nic náročného, chce si přijít vyčistit hlavu.” Podle Martina Pošty „bude mít velmi těžkou situaci dokument, psychologické drama a artové filmy. Když jsme mívali velkou návštěvnost, přicházel i náročný divák, ale doba se změnila a my dnes vidíme zájem spíše o horory, dětské animované filmy a samozřejmě komedie.” V roce 2021 vyšla studie, která ukazuje, že diváci hororových filmů jsou odolnější vůči stresu a lépe reagují na náročné situace. Není tedy divu, že tento filmový žánr neztratil na popularitě ani po pandemickém uvolnění.
Online kultura
Netlix, Voyo nebo Amazon Prime jsou tu pro nás 24 hodin denně a můžeme si vybrat náš program na následující hodiny až týdny podle libosti. Jak se pohodlnost těchto platforem promítá do offline kultury, tady a teď? Kina tímto fenoménem trpí asi nejvíce a bojují s ním už nějakou dobu. Čísla zhlédnutí Netflixu však ukazují, že ohromný úspěch měla streamovací platforma v roce 2020, kdy začala pandemie. Předseda Asociace provozovatelů kin Martin Pošta na stále větší popularitu těchto platforem ale reaguje takto: „Naštěstí tam bude vždycky jedna věc, kterou máme společnou s divadlem, a to je sdílený zážitek. Já se pořád rád budu chodit koukat do kina na komedii a budu se smát s celým sálem a nebude mě bavit se smát sám doma.” Jakmile něco sdílíme s větším množstvím lidí, zanechá to v nás vždy hlubší stopu, silnější zážitek. V prvních třech měsících roku 2022 už Netflix ztratil přes 200 000 odběratelů a toto číslo údajně ještě poroste.
V období pandemie jsme se také spokojili s online koncerty přes livestreaming. Mohli jsme tak podpořit naše oblíbené umělce a zpestřit si naše pandemií omezené životy. Viděli jsme ale, že to není to pravé a Michal Thomes to jen potvrzuje: „Taky jsem se za covidu snažil dívat na nějaký livestream a vlastně jsem to nevydržel. V případě živého koncertu může publikum vyhecovat interprety k něčemu většímu… A to se přenést opravdu nedá. Takže mě to na jednu stranu uklidnilo, protože věřím v to, že jestli se lidi budou chtít bavit, tak to si to nevynahradí tím, že budou koukat do monitoru.” Čas ukázal, že lidem živé koncerty opravdu chyběly, a ačkoliv byl počáteční rozjezd pomalejší, dnes se začínáme pomalu vracet k původní návštěvnosti.
Rostoucí ceny
Rostoucí ceny se promítají do výše nákladů na organizaci akce, a to znamená, že zvyšování vstupného nás nemine. Ředitel festivalu Rock for People Michal Thomes říká: „Kromě komplikace se vstupenkami jsou tady také nové fenomény, a to je dramatické prodražení jakýkoliv produkčních záležitostí a platby za lidskou sílu, která není, a když už je, tak zdražila třeba o 50 %. Na Rock for People jsme měli prodáno hodně, ale za ceny, které byly kalkulované na úplně jinou situaci. Všechno už bylo nějak napočítáno a pak nám realita ukázala, že všechno je o 40 % až 50 % dražší a při objemu akce se stamilionovým rozpočtem jsou to pak výrazné částky”. A toto se zcela jistě promítne do výše vstupného za jednotlivé události, které už nebudou přístupné pro každého. Thomes pokračuje: „Dříve to bylo tak, že člověk třeba za léto navštívil pět festivalů, teď pojede na jeden a vybere si ten, který mu bude nejbližší dramaturgií nebo vzdáleností.”
Počítejme taky s tím, že nejen ceny vstupného půjdou nahoru, přidají se i občerstvení, doprava a vedlejší program. Kulturní instituce i jednorázové akce si tak budou muset své návštěvníky hýčkat a hledat nové způsoby, jak je zaujmout a udržet si jejich pozornost.
Závěrem
Jak jsme psali na začátku, dnešní návštěvník kulturních akcí čelí mnoha výzvám, stejně tak jako organizátor. Jedna věc je vždy jistá: změna. Někdy je urychlená, jindy přichází pomalu, ale musíme s ní vždy počítat.
Je zřejmé, že kultura dostala pořádnou ránu a ještě se z ní zcela nevzpamatovala. Ceny vstupenek budou dál růst a tím pádem se zmenší návštěvnost mnoha akcí. Organizátoři budou muset zaujmout originalitou, dobrým programem a jasnou komunikací. Na druhou stranu vidíme, že nám živá vystoupení a návštěvy kulturních institucí opravdu chyběly a nelze je nahradit online podobou, ne stoprocentně.
Michal Pařízek 10.03.2023
Sedím v trnavském obýváku a poslouchám nezmasterované manifesty. Koho asi tak může sakra napadnout vyprávět události u baru Tepláreň z pohledu vraha?
Michal Pařízek 06.03.2023
Přehlídka vzešla z kolektivu okolo místního record storu Velvet Music Leiden, který, jak už je z názvu patrné, má blízko k The Velvet Underground.
Michal Pařízek 24.02.2023
Cítíme se osaměle, protože příliš plánujeme? Protože se nedokážeme uvolnit a udělat něco živelného, nepředvídaného?
Michal Pařízek 10.02.2023
„I nic se musí umět,“ píše v parádním komentáři na serveru Aktuálně David Klimeš a nedá se s ním než souhlasit.
Michal Pařízek 27.01.2023
Tak je to zase tady. Další Šejkr, další volební víkend. Už si pomalu začínám zvykat, naštěstí to je na nějakou dobu naposledy.
Michal Pařízek 13.01.2023
Volební období přinášejí jisté leitmotivy, například skutečnost, že se mě známí dobří i letmí až příliš často ptají, koho budu volit.
redakce 05.01.2023
Vyhlašujeme vítěze i celkové pořadí letošního hlasování!
redakce 04.01.2023
Stříbrnou medaili uděluje měsíční posádka rapu.
redakce 03.01.2023
Třetí příčka patří slovenským emo empatikům a londýnským Black Country, New Road.
redakce 02.01.2023
Čtvrtá příčka patří debutu brněnské skupiny i bočnímu projektu členů Radiohead.