Články / Sloupky/Blogy

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer | Články / Sloupky/Blogy | 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. S rámusem a konfetami. Pořadatelé slovinského festivalu Ment se toho nebojí, a tak k letošnímu ročníku přidali rovnou den navíc. Vzhledem k jubileu jsme se rozhodli ve Full Moonu podpořit Ment více než obvykle, čekejte hned několik textů. Jako první nabízíme ohlédnutí zpět, k čemuž jsme nemohli oslovit nikoho jiného než uměleckého ředitele Andraže Kajzera. Dostal za úkol vybrat důležité a pamětihodné momenty přehlídky a šel na to pěkně chronologicky.


NIKKI LOUDER (2015)
Vůbec první kapela, která v celé historii Mentu hrála v Metelkova město. a to v klubu Gromka. Vůbec jsme nevěděli, jestli přijdou lidí, jestli tam budou včas, jak to celé dopadne. Bubeník Luka se prý podíval do sálu pár sekund předtím, než zhasla světla, a téměř nikdo tam nebyl. Hlasitá trojice se do toho ale pustila a po prvním songu následoval ohlušující potlesk a skandování. Luka vzhlédl od bicích a před sebou měl plný klub. Děkujeme. Nikki Louder se letos vrací, zahrají na večeru u příležitosti 20 let vydavatelství Moonlee.


SWEET SWEET MOON (2016)
Rakouský projekt, který se díky videu na YouTube stal virálním a získal obrovskou popularitu v Latinské Americe. Na základě toho vznikl film Fuck the Atlantic Ocean, který dokumentuje cestu Sweet Sweet Moon za fanoušky na druhou stranu světa. Na Ment jsme chtěli přivézt jednak film samotný, tým, který stál za ním (platformu They Shoot Music), a samozřejmě Matthiase Freye, autora projektu. Jenže zrovna jeho jsme nemohli nikde najít, nejenom my, ale ani jeho agent nebo filmaři. Až po dlouhých měsících odpověděl na starou zprávu na Facebooku a svolil, že zahraje. Po projekci jsem se protáhl do sálu a skutečně zahrál tři skladby. Přiznám se, brečel jsem. A zdaleka jsem nebyl jediný.

SPASIBO (2017)
Spasibo byli jedním z prvních zástupců žhavé moskevské hudební scény na Mentu, při jejich koncertě se klub Channel Zero málem vznesl. Ocitl jsem se tam po dvou nebo třech skladbách a okamžitě se do té bláznivé punkové show s neutuchající energií a atmosférou zamiloval. Doufám, že budou v hudbě a koncertech pokračovat.


ZALA KRALJ (2018)
K tomuhle koncertu by možná vůbec nedošlo, nebýt zrušeného vystoupení nejmenovaného umělce sotva dva týdny před začátkem festivalu. Ve stejném měsíci vyšel track Valovi dvojice Zala Kralj & Gašper Šantl. Slot byl vyhovující a Zala okamžitě souhlasila. Bylo to asi jedno z posledních sólových vystoupení před založením zalagasper, kteří pak vystoupili na Mentu o rok později. Následovala úspěšná Eurovize a podpis Universalu.

SQUID (2019)
Tento ročník byl plný ohromujících koncertů, například Aiming for Enrike, It It Anita nebo Ätna, show Squid kupodivu takový hype neměla. Před koncertem na Mentu měli vydaný pouze jediný singl – The Dial. Klub se plnil jen pomalu, ale nikdo neodešel. Skončilo to totálním návalem, euforickou atmosférou a kapela do toho dala všechno. Bylo mi ctí je tenkrát vidět.


BLACK COUNTRY, NEW ROAD & MOLCHAT DOMA (2020)
Z tohoto ročníku musím vybrat hned dva koncerty, ostatně následovaly hned po sobě ve stejném klubu – Gala Hala. Já si užíval BCNR a nasával vibrace nadšeného publika. Hype kolem Molchat doma udeřil těsně před Mentem a napětí před jejich koncertem bylo skutečně elektrizující. Skvělý zážitek korunovala nezapomenutelná live session Molchat doma v Cumeter Museum v Lublani.

IMMORTAL ONION (2021)
Covidová edice. Poté, co jsme byli nuceni vytvořit zcela nový plán pro venkovní variantu a poté ho komplet zrušit, protože se omezení změnila, nám zůstaly pouhé dva měsíce na nejlepší možný nový scénář. Výsledkem bylo devítidenní dobrodružství se sedícími návštěvníky, naplněné natáčením a ohromujícím pocitem, že jsme konečně zase mezi lidmi. Každý koncert byl zážitek. Immortal Onion byli ten rok jednou z mála zahraničních kapel, vystoupili hned první den a okamžitě nás zvedli ze sedadel. Jejich live session patří mezi mé nejoblíbenější.


ALYONA ALYONA (2022)
Další nucená letní edice, protože „víte, co se stalo v roce 2020“. Ale tentokrát už Ment proběhl v plné síle a ve všech klubech. Navíc jsme konečně měli šanci využít letní zahradu klubu Gala Hala, která patří mezi naše nejoblíbenější skrýše v horkých letních měsících v Lublani. Koncert Alyona Alyona byl jedním ze zásadních zážitků toho roku.

THE PSYCHOTIC MONKS (2023)
Minulý ročník byl v mnoha ohledech jako horská dráha a koncert The Psychotic Monks, který proběhl poslední večer, byl pro nás zásadní. Hlučné kytary, dobrodružná elektronika a ohromující výkon. Bylo nezapomenutelné být toho součástí a příjemné nechat si plenit uši a tělo. Dejte nám víc!

Info

Ment 2024
21.-24. 2. 2024
Lublaň, Slovinsko
web festivalu

foto © Andraž Fijavž Bačovnik

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Preview: Letní filmová škola 2024 (Dielmanová, Fellini, Lynch a další)

Štěpán Nezbeda 18.07.2024

Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.

Pohoda 2024: Poryvy, tma a naděje

Michal Pařízek 14.07.2024

Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.

Šejkr #134: Kdo je kdo?

Michal Pařízek 12.07.2024

Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…

Hadí sykot (z Varů): V hudbě život. A smrt.

Veronika Havlová 07.07.2024

Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.

Hadí sykot (z Varů): Křik perličky a jiné holčičí hysterie

Veronika Havlová 04.07.2024

Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…

Hadí sykot (z Varů): Kdo jsme my?

Veronika Havlová 02.07.2024

Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.

Hadí sykot (z Varů): Konec světa v hotelu Thermal

Veronika Havlová 30.06.2024

Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“

Michal Pařízek 28.06.2024

O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.

Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024

Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace