prof. Neutrino | Články / Recenze | 21.01.2016
Už se zdálo, že rakouští nestoři klubové scény se pomalu chystají k hybernaci ve svém postrockové hájemství, které nám servírovali na posledních třech žánrově ustálených albech: Sofa Surfers, Blindside a Superluminal. Ty se sice pohybovaly vždy nad hranicí běžné hudební produkce a dokázaly vždy uspokojit věrného fanouška pregnantně vystavěnými litaniemi, v nichž střídali hitovou vstřícnost s mathrockovou pedanterií na pozadí existenciálních témat. Avšak překvapit už zásadně nedokázali. Fakt, že se vrhnou střemhlav zpět do vod eklektické elektroniky už by zřejmě nečekal ani sám Godot.
V posledním desetiletí si Sofas vyzkoušeli platformu skupinové tvorby v čele s černošským frontmanem Manim Obeyou (ten zsůstává i na novince) a obletěli svět od Sibiře po Patagonii. Letos se hermeneutický kruh opět uzavřel a Sofa Surfers se vracejí coby producentský tým, s albem lehce upomínajícím na jejich začátky na deskách Cargo či Encounters. Nicméně, jak říkával Hérakleitos z Efesu: „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ Ani oni tak neučinili. V rané fázi své hudební poutě inklinovali více k hiphopovému a dubovému fundamentu, dnes se pro změnu zaměřili spíše na stoicky „rovný“ beat v opozici k hedonistické atmosféře dionýsovských bakchanálií při svitu třpytící se koule.
Aktuální album Scrambles, Anthems and Odysseys se hrdě snaží vyrovnat se současnou hromadnou kolonizací postdubstepové scény a retro oblibou slastného „vrnění“ analogových syntezátorů. S invencí sobě vlastní tak „surfeři“ překonali svůj platónský stín. Na novém opusu jim zdravě sekundují raperka Soulcut E-Phife v úderném shotu Bread and Circuses nebo tanečnice Conny Aitzetmueller v rafinovaném klipu Beyonder Girl. Protřelí Vídeňáci jsou tedy se svým statusem avantgardních projektantů potemnělých vrstev freudovského podvědomí stále mezi námi a ještě chvíli budeme muset jejich „taneček u tyče“ brát vážně.
Sofa Surfers - Scrambles, Anthems and Odysseys (Monoscope Pruductions, 2015)
www.sofasurfers.info
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.