Články / Rozhovory

Marie Joja (Archipop): Když opuštěné budovy nabídnou nevšední zážitek

Marie Joja (Archipop): Když opuštěné budovy nabídnou nevšední zážitek

su | Články / Rozhovory | 18.05.2021

Architektka Marie Joja pracuje v rámci doktorského studia na Fakultě architektury VUT na webové databázi Archipop, jejíž cílem je zmapovat realizace dočasného využití opuštěných budov a nevyužívaných objektů u nás i po Evropě. Takzvané pop-upy jsou na webu rozděleny podle lokality, období vzniku, památkové ochrany a původního účelu staveb. V rozhovoru se ptáme na to, kde je zakopaný pes, jakým překážkám dočasné realizace čelí a jakou má databáze vizi.

Kdy jsi s projektem začala?
S principem dočasného využití, tzv. pop-up, jsem pracovala už ve své diplomové práci. Zaujal mě natolik, že jsem se rozhodla věnovat se mu dál na doktorském studiu. A tehdy to vlastně všechno začalo. Potřebovala jsem si mimo jiné vytvořit seznam projektů, co využívají pop-up k aktivaci opuštěných objektů, a ukázalo se, jak těžké je tyto příklady dohledat. I když jde o velmi populární trend dnešní doby. Společně s tím přišla přibližně před rokem možnost práce na výzkumu a já se rozhodla vytvořit databázi, která podle mě na současné scéně chybí.

Chybí jen u nás?
Při hledání projektů jsem nenarazila na druh databáze, který by sdružoval tento typ dočasného využití ať už u nás nebo v zahraničí. Existuje samozřejmě několik webů, které se tematikou pop-up zabývají, ale žádný z nich mi neposkytl komplexní přehled. To, že podobná databáze na webu nikde není, mi potvrzují i architekti ze zahraničí. Ozývají se mi, že hledají inspiraci na stránkách archipop.cz, což mě velmi těší.

Jaký je hlavní cíl databáze? Zvýšit povědomí o pop-up aktivitách a jejich přednostech, sdružování jednotlivých míst, které řeší podobné problémy? Nebo?
Je to obojí. Archipop vznikl jako veřejně přístupná databáze s cílem oslovit širokou veřejnost. Snažím se o to, aby byly projekty různorodé, aby nebudily dojem, že pop-up je trend jen pro velká města či kulturní scénu. Kromě databáze jako přehledu úspěšných projektů a jejich podrobné specifikace je dalším cílem do budoucna shrnutí do tzv. manuálu. Ten by měl poskytnout praktické informace pro všechny, co by se chtěli do pop-up pustit.

Kdy označujeme prostor jako „pop-up“? Rozhodující je funkce, dočasná konstrukce nebo délka smlouvy s majitelem?
Je to v podstatě spojení všech výše zmíněných. Pop-up je v překladu něco nečekaného, co má za úkol nás překvapit. Osobně jsem si pro potřeby databáze zúžila definici na projekty týkající se aktivace opuštěných objektů, a to v časově omezené délce. Při zkoumání vybraných projektů jsem zobecnila délku pronájmu od jednoho dne do deseti let. Dočasné konstrukce jsou ve většině případů z recyklovatelného materiálu, přizpůsobují se danému prostředí a jsou lehce demontovatelné a přemístitelné na další lokaci.


Umožňuje dočasná konstrukce i tvorbu putovních pop-upů? Jsou takové?
Snadno sestavitelné a rozebratelné prvky jsou jedním z jejich základních principů. Vzhledem k dočasnosti by měla být použitá lehce přemístitelná konstrukce. Těch příkladů je mnoho. Velkou inspirací je například ateliér EXYZT, který právě s recyklací použitého mobiliáře často pracuje.

Na co pop-upy u nás často naráží? Zabraňují většímu růstu pop-up center v tuzemsku komplikované stavební předpisy, postoj vlastníků objektů nebo jiné faktory?
Z mého pohledu je největším problémem absence definice termínu ‘dočasný/přechodný’ a jaké podmínky se k této problematice vztahují. Ať už jde o legislativní definice nebo vztah majitele objektu a provozovatele dočasné funkce. Když se zeptáte iniciátorů, kteří se do pop-up aktivity pustili, nejvíc energie jim zabralo nastavení počátečních pravidel pro fungování. Velkou roli hraje i nejasná představa o přínosech dočasného využití při aktivaci opuštěného objektu. V tom spočívá hlavní myšlenka Archipopu - informovat.

Jak je to z hlediska stavebního zákona? Jsou povětšinou potřeba stavební povolení?
Otázka legislativy je u dočasného využití poměrně komplikovaná. Jakákoliv iniciativa vyžaduje povolení, ale záleží na mnoha faktorech. Samotná definice dočasnosti je obecná a popisuje omezené množství funkcí. Každý pop-up pracuje v odlišném prostředí a záleží mimo jiné na přístupu orgánů státní správy, jejich vstřícnosti a také na otevřenosti majitelů budov. Sezonní opravna kol má jiné nároky na provoz než letní hudební scéna, proto je každý z projektů posuzován individuálně. Bohužel neexistuje jednoduchý návod, jak se k povolování dočasných staveb postavit, a legislativa by měla přistoupit k jasné definici termínu dočasnosti u aktivace opuštěných budov.

Jakou roli v procesu u nás hraje památková ochrana?
Památková ochrana je v českém prostředí nastavena velmi striktně, ale dle mého názoru k dobru věci, protože se snaží o zachování neopakovatelného historického dědictví. Opuštěné objekty, které podléhají památkové ochraně, mají o to horší podmínky pro opětovnou aktivaci. Dočasné aktivity se však přizpůsobují danému prostoru s minimálními zásahy, proto se jeví jako vhodná fáze před vlastní kompletní rekonstrukcí. Pop-up funkce testují dané prostředí a mohou být směrodatné pro definici budoucí trvalé funkce.

Mapuješ i zahraniční centra, můžeme se inspirovat?
Zahraniční příklady jsou v mnoha směrech o dost odvážnější. Opuštěný objekt by neměl znamenat méně než novostavba. Má za sebou dlouhou historii a příběh, který by měla pop-up aktivita podtrhnout, je stále přítomný jako kulisa. A v tom mi zahraniční příklady přijdou čitelnější. Ať už za to může rozdílně nastavená legislativa, přístup uživatelů nebo genius loci místa, přála bych si, aby i české příklady působily více evropsky. A některým se to bezpochyby daří nebo podařilo.

Můžeš uvést své oblíbené pop-upy v Čechách? Spolupracuješ s nějakými spolky a iniciátory?
Žiji v Brně, proto mám blízký vztah k místním projektům. Baví mě iniciativa pod názvem Social Reactor, jejich pilotní projekt The Distillery byl nabitý kulturním programem a pokračují úspěšně dál. V této chvíli mi veškerý čas bere práce na disertaci a vývoj databáze, ale v budoucnu bych se ráda na toto téma více zaměřila i v podobě realizace pop-upu.

Koho nebo co se u nás vyplatí sledovat, pokud se o pop-upy zajímám a uvažuji o nějaké realizaci?
Pokud jako iniciátor hledám vhodné místo, určitě se vyplatí sledovat databázi Prázdné domy. Mapují opuštěné lokality, jejich příběh, rozšiřují povědomí o zapomenutých místech a podporují jejich obnovu. A poté samozřejmě sledovat Archipop pro načerpání inspirace. (smích)

Z jakých zdrojů při mapování čerpáš nejčastěji?
Může se to zdát jednoduché - zadat pop-up do vyhledávače a čekat na nekonečné množství výsledků. Je tomu právě opačně. Začínala jsem u asociací, které sdružují dočasné aktivity, nejdříve u nás v českém prostředí. Nejvíce přínosná byla konference Oživujeme prázdné domy, spolupořádaná databází Prázdné domy, která je sama o sobě velmi unikátní. Funguje na principu mapování opuštěných objektů a jejich historie. Pak následovaly zahraniční agentury a servery jako Urban Catalyst, Eutropian, Urbact apod.

Co tě na pop-up aktivitách nejvíc fascinuje?
Moment překvapení, na kterém je úspěch postaven. Dennodenně míjíte opuštěnou budovu bez zájmu a jeden den vás překvapí a nabídne nevšední zážitek. A ten je časově omezen a vy si ho nechcete nechat ujít.

Téma dočasných center může být velmi aktuální v následujících měsících. Napadá mne především Praha, které dočasný odliv turistů nabídnul jedinečné lokality. Jsou v databázi nebo v tvém hledáčku i projekty, které trvají jen několik měsíců?
V tom spočívá kouzlo dočasných aktivit. V databázi je zahrnuto i několik projektů, které byly jen několikadenní, některé z vybraných již neexistují, některá místa již byla úspěšně revitalizována. Jde opravdu o různorodý výběr, který chce podtrhnout úspěch pop-up aktivit.

Chystáš tvorbu manuálu pro zpřehlednění procesu aktivace opuštěných objektů, kdy se můžeme těšit na jeho zveřejnění? Podobným směrem se ubírá i kniha Nepredať! Zveľadiť!, kterou vydala bratislavská Nadace Cvernovka ve spolupráci s trnavským krajem, ta musela vznikat souběžně s tvým projektem…
Manuál je ve fázi prvotních myšlenek, stále si ujasňuji jeho obsah a cíle. Vzhledem k ohlasům ze zahraničí se v nejbližší době se chystám na překlad databáze do anglického jazyka, to je nyní priorita. A zmíněná kniha určitě stojí za přečtení, těším se na spoustu nové inspirace.

Info

Archipop
web projektu

foto © Milan Joja

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2021. Daniel Prokop: České protestsongy omílají tisíckrát řečené věci

Aneta Martínková 17.01.2022

Daniel Prokop je oblíbený především proto, že nasvěcuje společné zájmy znesvářených společenských táborů. Nedávno jsem narazila na jeho deset let starý článek v magazínu Rock & Pop...

Nejlepší texty Full Moonu 2021. Čavalenky: Ludé ščá od smíchu

Jakub Šíma 17.01.2022

Nakonec vše klaplo a byla z toho více než hodina přátelského hovoru, který neustále prozařovala Čavalenkyho upřímnost stejně jako čistota jeho charakteru.

Kancelář Kreativní Evropa: Hlavní je konat

Jarmo Diehl 02.12.2021

Proč je v kultuře více žen, ale na vedoucích pozicích přibývá mužů? Nejen na tuto otázku jsme hledali odpovědi před online konferencí Moc žen a kultura.

Simon Reynolds: Zachycovat módu v pohybu

Karel Veselý 30.11.2021

Pokud jde o alternativní hudbu, těžko bychom v posledním čtvrtstoletí našli vlivnějšího publicistu, než je Simon Reynolds. Rozhovor.

Jacob Kirkegaard: Kremace, nebo rozklad, toť otázka

Václav Adam 09.11.2021

Dánský umělec Jacob Kirkegaard uvede dílo Opus Mors, zachycující v detailech zvuky, které člověk už sám běžně neuslyší, jelikož už je mrtvý... Rozhovor.

Vladivojna La Chia: V krizových situacích si nelibuju

Blanka Kůrková 09.10.2021

Zpěvačka, skladatelka, textařka a vystudovaná výtvarnice vydává páté sólové album, které pokřtí v Praze, Brně a Ostravě.

Jan Jílek (AČFK): Kino se taky vrátí

Jarmo Diehl 06.10.2021

Právě dnes má premiéru film Malířka a zloděj v distribuci Asociace českých filmových klubů. Rozhovor o filmových klubech, postcovidové situaci a víře v budoucnost.

Nela Klajbanová (LITR): Nechceme suplovat existující formáty

Jarmo Diehl 24.09.2021

Tradiční olomoucká událost nabízí to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby a zaměřuje se na autorské a umělecké publikace a my se ptáme její šéfky.

Filip Kršiak (Elbe Dock): Ústí (do) Evropy

Viktor Palák 20.09.2021

Přijedou i Buchty, elita jódlování a tvůrci nejlepších domácích dokumentů. Rozhovor s ředitelem Filipem Kršiakem o cestě z velkoměsta do města – a do Evropy.

VickiKristinaBarcelona: Milujeme blešáky

Adéla Polka 17.09.2021

Skupina jako by se svým vzezřením přenášely při vystoupení do trochu jiné doby. Třicátá léta, New York, špinavé pajzly, vajgly a chlast. A Tom Waits.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace