Články / Rozhovory

Marie Joja (Archipop): Když opuštěné budovy nabídnou nevšední zážitek

Marie Joja (Archipop): Když opuštěné budovy nabídnou nevšední zážitek

su | Články / Rozhovory | 18.05.2021

Architektka Marie Joja pracuje v rámci doktorského studia na Fakultě architektury VUT na webové databázi Archipop, jejíž cílem je zmapovat realizace dočasného využití opuštěných budov a nevyužívaných objektů u nás i po Evropě. Takzvané pop-upy jsou na webu rozděleny podle lokality, období vzniku, památkové ochrany a původního účelu staveb. V rozhovoru se ptáme na to, kde je zakopaný pes, jakým překážkám dočasné realizace čelí a jakou má databáze vizi.

Kdy jsi s projektem začala?
S principem dočasného využití, tzv. pop-up, jsem pracovala už ve své diplomové práci. Zaujal mě natolik, že jsem se rozhodla věnovat se mu dál na doktorském studiu. A tehdy to vlastně všechno začalo. Potřebovala jsem si mimo jiné vytvořit seznam projektů, co využívají pop-up k aktivaci opuštěných objektů, a ukázalo se, jak těžké je tyto příklady dohledat. I když jde o velmi populární trend dnešní doby. Společně s tím přišla přibližně před rokem možnost práce na výzkumu a já se rozhodla vytvořit databázi, která podle mě na současné scéně chybí.

Chybí jen u nás?
Při hledání projektů jsem nenarazila na druh databáze, který by sdružoval tento typ dočasného využití ať už u nás nebo v zahraničí. Existuje samozřejmě několik webů, které se tematikou pop-up zabývají, ale žádný z nich mi neposkytl komplexní přehled. To, že podobná databáze na webu nikde není, mi potvrzují i architekti ze zahraničí. Ozývají se mi, že hledají inspiraci na stránkách archipop.cz, což mě velmi těší.

Jaký je hlavní cíl databáze? Zvýšit povědomí o pop-up aktivitách a jejich přednostech, sdružování jednotlivých míst, které řeší podobné problémy? Nebo?
Je to obojí. Archipop vznikl jako veřejně přístupná databáze s cílem oslovit širokou veřejnost. Snažím se o to, aby byly projekty různorodé, aby nebudily dojem, že pop-up je trend jen pro velká města či kulturní scénu. Kromě databáze jako přehledu úspěšných projektů a jejich podrobné specifikace je dalším cílem do budoucna shrnutí do tzv. manuálu. Ten by měl poskytnout praktické informace pro všechny, co by se chtěli do pop-up pustit.

Kdy označujeme prostor jako „pop-up“? Rozhodující je funkce, dočasná konstrukce nebo délka smlouvy s majitelem?
Je to v podstatě spojení všech výše zmíněných. Pop-up je v překladu něco nečekaného, co má za úkol nás překvapit. Osobně jsem si pro potřeby databáze zúžila definici na projekty týkající se aktivace opuštěných objektů, a to v časově omezené délce. Při zkoumání vybraných projektů jsem zobecnila délku pronájmu od jednoho dne do deseti let. Dočasné konstrukce jsou ve většině případů z recyklovatelného materiálu, přizpůsobují se danému prostředí a jsou lehce demontovatelné a přemístitelné na další lokaci.


Umožňuje dočasná konstrukce i tvorbu putovních pop-upů? Jsou takové?
Snadno sestavitelné a rozebratelné prvky jsou jedním z jejich základních principů. Vzhledem k dočasnosti by měla být použitá lehce přemístitelná konstrukce. Těch příkladů je mnoho. Velkou inspirací je například ateliér EXYZT, který právě s recyklací použitého mobiliáře často pracuje.

Na co pop-upy u nás často naráží? Zabraňují většímu růstu pop-up center v tuzemsku komplikované stavební předpisy, postoj vlastníků objektů nebo jiné faktory?
Z mého pohledu je největším problémem absence definice termínu ‘dočasný/přechodný’ a jaké podmínky se k této problematice vztahují. Ať už jde o legislativní definice nebo vztah majitele objektu a provozovatele dočasné funkce. Když se zeptáte iniciátorů, kteří se do pop-up aktivity pustili, nejvíc energie jim zabralo nastavení počátečních pravidel pro fungování. Velkou roli hraje i nejasná představa o přínosech dočasného využití při aktivaci opuštěného objektu. V tom spočívá hlavní myšlenka Archipopu - informovat.

Jak je to z hlediska stavebního zákona? Jsou povětšinou potřeba stavební povolení?
Otázka legislativy je u dočasného využití poměrně komplikovaná. Jakákoliv iniciativa vyžaduje povolení, ale záleží na mnoha faktorech. Samotná definice dočasnosti je obecná a popisuje omezené množství funkcí. Každý pop-up pracuje v odlišném prostředí a záleží mimo jiné na přístupu orgánů státní správy, jejich vstřícnosti a také na otevřenosti majitelů budov. Sezonní opravna kol má jiné nároky na provoz než letní hudební scéna, proto je každý z projektů posuzován individuálně. Bohužel neexistuje jednoduchý návod, jak se k povolování dočasných staveb postavit, a legislativa by měla přistoupit k jasné definici termínu dočasnosti u aktivace opuštěných budov.

Jakou roli v procesu u nás hraje památková ochrana?
Památková ochrana je v českém prostředí nastavena velmi striktně, ale dle mého názoru k dobru věci, protože se snaží o zachování neopakovatelného historického dědictví. Opuštěné objekty, které podléhají památkové ochraně, mají o to horší podmínky pro opětovnou aktivaci. Dočasné aktivity se však přizpůsobují danému prostoru s minimálními zásahy, proto se jeví jako vhodná fáze před vlastní kompletní rekonstrukcí. Pop-up funkce testují dané prostředí a mohou být směrodatné pro definici budoucí trvalé funkce.

Mapuješ i zahraniční centra, můžeme se inspirovat?
Zahraniční příklady jsou v mnoha směrech o dost odvážnější. Opuštěný objekt by neměl znamenat méně než novostavba. Má za sebou dlouhou historii a příběh, který by měla pop-up aktivita podtrhnout, je stále přítomný jako kulisa. A v tom mi zahraniční příklady přijdou čitelnější. Ať už za to může rozdílně nastavená legislativa, přístup uživatelů nebo genius loci místa, přála bych si, aby i české příklady působily více evropsky. A některým se to bezpochyby daří nebo podařilo.

Můžeš uvést své oblíbené pop-upy v Čechách? Spolupracuješ s nějakými spolky a iniciátory?
Žiji v Brně, proto mám blízký vztah k místním projektům. Baví mě iniciativa pod názvem Social Reactor, jejich pilotní projekt The Distillery byl nabitý kulturním programem a pokračují úspěšně dál. V této chvíli mi veškerý čas bere práce na disertaci a vývoj databáze, ale v budoucnu bych se ráda na toto téma více zaměřila i v podobě realizace pop-upu.

Koho nebo co se u nás vyplatí sledovat, pokud se o pop-upy zajímám a uvažuji o nějaké realizaci?
Pokud jako iniciátor hledám vhodné místo, určitě se vyplatí sledovat databázi Prázdné domy. Mapují opuštěné lokality, jejich příběh, rozšiřují povědomí o zapomenutých místech a podporují jejich obnovu. A poté samozřejmě sledovat Archipop pro načerpání inspirace. (smích)

Z jakých zdrojů při mapování čerpáš nejčastěji?
Může se to zdát jednoduché - zadat pop-up do vyhledávače a čekat na nekonečné množství výsledků. Je tomu právě opačně. Začínala jsem u asociací, které sdružují dočasné aktivity, nejdříve u nás v českém prostředí. Nejvíce přínosná byla konference Oživujeme prázdné domy, spolupořádaná databází Prázdné domy, která je sama o sobě velmi unikátní. Funguje na principu mapování opuštěných objektů a jejich historie. Pak následovaly zahraniční agentury a servery jako Urban Catalyst, Eutropian, Urbact apod.

Co tě na pop-up aktivitách nejvíc fascinuje?
Moment překvapení, na kterém je úspěch postaven. Dennodenně míjíte opuštěnou budovu bez zájmu a jeden den vás překvapí a nabídne nevšední zážitek. A ten je časově omezen a vy si ho nechcete nechat ujít.

Téma dočasných center může být velmi aktuální v následujících měsících. Napadá mne především Praha, které dočasný odliv turistů nabídnul jedinečné lokality. Jsou v databázi nebo v tvém hledáčku i projekty, které trvají jen několik měsíců?
V tom spočívá kouzlo dočasných aktivit. V databázi je zahrnuto i několik projektů, které byly jen několikadenní, některé z vybraných již neexistují, některá místa již byla úspěšně revitalizována. Jde opravdu o různorodý výběr, který chce podtrhnout úspěch pop-up aktivit.

Chystáš tvorbu manuálu pro zpřehlednění procesu aktivace opuštěných objektů, kdy se můžeme těšit na jeho zveřejnění? Podobným směrem se ubírá i kniha Nepredať! Zveľadiť!, kterou vydala bratislavská Nadace Cvernovka ve spolupráci s trnavským krajem, ta musela vznikat souběžně s tvým projektem…
Manuál je ve fázi prvotních myšlenek, stále si ujasňuji jeho obsah a cíle. Vzhledem k ohlasům ze zahraničí se v nejbližší době se chystám na překlad databáze do anglického jazyka, to je nyní priorita. A zmíněná kniha určitě stojí za přečtení, těším se na spoustu nové inspirace.

Info

Archipop
web projektu

foto © Milan Joja

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Filip Kršiak (Elbe Dock): Ústí (do) Evropy

Viktor Palák 20.09.2021

Přijedou i Buchty, elita jódlování a tvůrci nejlepších domácích dokumentů. Rozhovor s ředitelem Filipem Kršiakem o cestě z velkoměsta do města – a do Evropy.

VickiKristinaBarcelona: Milujeme blešáky

Adéla Polka 17.09.2021

Skupina jako by se svým vzezřením přenášely při vystoupení do trochu jiné doby. Třicátá léta, New York, špinavé pajzly, vajgly a chlast. A Tom Waits.

Peter „Ryby“ Rybár: Pravý underground je charita

Richard Kutěj 07.09.2021

Jak funguje slovenský undergroundový label, kterému se daří držet krok se světem, jak vypadaly devadesátky na dark elektronické scéně? Nejen o tom je tento rozhovor.

Tomm Prochazka (Dirty Old Dogs): Umět nechat odejít to krásné

Jiří Přivřel 31.08.2021

O inspiracích a tvůrčím procesu, který vedl ke vzniku alba, jsme si povídali s frontmanem Tommem Prochazkou.

Filip Kubelka (Fraj): Absentuje tu tradícia navštevovať festival tohto typu

Jarmo Diehl 24.08.2021

Znáte slovenský region Gemer? Dobrá příležitost, jak ho poznat, se naskytne tento víkend, kdy se v Rimavské Sobotě odehraje festival Fraj.

February: Každá kapela si myslí, že je žánrově rozteklá

Michaela Šedinová 20.08.2021

Skupina February vydává své druhé album. Jejich hudba se pochopitelně vyvíjí – na nové desce si zkouší prvky math-rocku.

Pořadatelská: Pavel Trčka (Fujaré)

redakce 19.08.2021

Fujaré je dobrovolná občanská aktivita, Fujaré to baví, Fujaré se zajímá o svět, Fujaré nemá vlastní prostor, Fujaré je neziskovka.

Ivan Bierhanzl (Ostravské dny): Nejde o výdrž s dechem, ale sluchem

Jarmo Diehl 16.08.2021

Ostravské dny nejsou jistě tak masovou záležitostí, jako třeba Colours, ale jejich publikum je zasvěcené. O festivalu i dalších věcech promluvil Ivan Bierhanzl.

Milan Tesař (Radio Proglas): Naslouchat a reagovat

Michal Pařízek 02.08.2021

Centrum world music v Brně? Může být. S Milanem Tesařem o nové scéně Maratonu hudby, důležitosti hudebních cen i pozitivním efektu covidu na rádio.

Duo Ruut: Inspirujeme se navzájem

Adéla Polka 20.07.2021

Získaly prestižní cenu Ethno Music Awards a letos se se svou citerou vypraví i do České republiky. Rozhovor o estonském zaříkávání i jednom nástroji pro dvě.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace