Martin Řezníček | Články / Recenze | 15.05.2018
Písničkářka Lucie Redlová vydala své druhé a zároveň poslední sólové album už před šesti lety. Od té doby se věnovala spíše jiným projektům, jako je MDŽ (Muzikantky, Dámy, Ženy), který tvoří společně s Jitkou Šuranskou a Beatou Bocek. S vlastní nahrávkou přichází až letos, dle vlastních slov ve snaze najít způsob, jak se vyrovnat s krizí středního věku, s nejistými rodinnými vztahy - a jak odpustit. Tomu odpovídá i zvuk nahrávky, který ve srovnání s předchozí folk-rockově laděnou deskou Křižovatky vyznívá měkčeji a klidněji... někde na hranici indie folku a popu.
„Bylo to z lásky, nebo ze žádosti,“ ptá se Redlová v úvodní písni Otázky a nechává nás v nejistotě, zda věřit spíše pozitivní melodii a lehkému tónu hlasu, nebo vážně vyznívajícím slovům. Dobře vystavěný rozpor se definitivně rozuzlí až v posledním tíživém verši: „Kde je ta láska, z níž jsem se narodila?“ Druhá píseň sází taktéž na kontrasty. Barová atmosféra kreslená línou funky basou a ozvláštňovaná tajemnými syntetickými smyčci bere rychle za své v čistě folkovém refrénu, v němž má hlavní slovo mandolína a moravsky vyslovované měkké „i“. Třetí skladba je pak kombinací Radůzy a Ille - ráznosti a křehkosti. Váhání mezi více polohami a protikladnými částmi udržuje napětí a propůjčuje písním záhadnou nepředvídatelnost moravských lidovek.
Jen texty skladeb od tří různých autorů působí poněkud rušivě. Střídmě poetické verše Iva Cicvárka v první písni neladí se Švancovými surreálně romantickými obrazy v druhé Až uzamkneme nebe. Skoro absolutní rým ve Vzpomínej zlehka („Neviř sedlinu ve víně... dívej se zpátky nevinně...“) pak zní až úsměvně. Přesto se zdá, že je s nimi zpěvačka ztotožněná, a vyprávění o nejistotě spojené s blížící se čtyřicítkou, o setrvačné lásce z povinnosti, o neschopnosti fungovat ve vlastní rodině, deziluzích a snaze neopakovat stejné chyby jako naši blízcí působí upřímně a uvěřitelně. A právě v tom tkví nenápadná síla obyčejných příběhů, s nimiž je tak snadné se ztotožnit.
Lucie Redlová - Otázky (Indies Scope, 2018)
web hudebnice
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.