Články / Rozhovory

Petr Ostrouchov (Animal Music): Ježišmarjá, doufám, že to máš nahraný!

Petr Ostrouchov (Animal Music): Ježišmarjá, doufám, že to máš nahraný!

Michal Pařízek | Články / Rozhovory | 26.11.2020

S hudebníkem a vydavatelem Petrem Ostrouchovem, který stojí za labelem Animal Music, jste si mohli přečíst rozhovor v listopadovém čísle, v rámci titulního tématu věnovaného Lence Dusilové, jejíž album Řeka právě u Animal Music vyšlo. Ovšem hned následující titul – koncertní album Dagmar Voňkové, nazvané lakonicky Archa – je tak povedený a v dobrém slova smyslu výjimečný, že nás to donutilo oslovit Petra ještě jednou. CD Archa představuje unikátní koncert, který u příležitosti významného životního jubilea Dagmar Voňkové proběhl před dvěma lety v rámci programu festivalu Struny podzimu. Nadžánrové písně legendární písničkářky na něm představil „all stars tým“, ve kterém se sešli například Beata Hlavenková, Dorota Barová nebo Marcel Bárta. S Petrem Ostrouchovem o Arše, nutném odstupu i nenahraditelnosti živých koncertů.

Odkud vzešel nápad na speciální vystoupení Dagmar Voňkové?
Její písně mě fascinují už od dob dospívání, díky mojí starší sestře jsme měli doma obě její první elpíčka, co vyšla v 80. letech. Myšlenku, jak by asi zněly v nějakém větším aranžmá, jsem nosil v hlavě dlouho a vždycky jsem je zaplašil s tím, že v jednoduchosti je přece síla. Ani jsem nevěděl, kudy na to. Před třemi lety tato myšlenka náhle ožila, následkem jednoho mého rozhovoru s Honzou Hřebejkem, který je paní Voňkovou fascinován stejně jako já. Řekl jsem si, že už bych možná věděl, jak na to, tedy žádný orchestr a armáda smyčců, ale spíše subtilnější barevný souzvuk hudebníků s představivostí, smyslem pro improvizaci a citem pro píseň. Tedy přesně takových, jejichž alba už delší dobu vydávám v Animal Music.

Jak probíhala realizace projektu? Jak dlouho trvala příprava?
Byl jsem tehdy členem umělecké rady festivalu Struny podzimu a nápad se k mé radosti zalíbil i dvěma kolegům z rady, s nimiž jsem program festivalu sestavoval – Vilému Spilkovi a Guyi Borgovi. Právě jim jsem vděčen, že se koncert nakonec uskutečnil v rámci festivalu, v ideálním prostředí Divadla Archa, dokonce k životnímu jubileu paní Voňkové. Sestavil jsem jakousi „all stars“ kapelu z lidí, kteří jsou nejen skvělí hudebníci, ale též zkušení autoři, takže jsem mezi ně rozhodil i aranžérské povinnosti. Sám jsem si pietně zaranžoval některé starší kusy, na nichž jsem s Dagmar Voňkovou vyrostl. Příprava byla poměrně rychlá: repertoár jsme vybrali cca měsíc předem, rozhodili jsme si mezi sebe aranže a pak jsme intenzivně zkoušeli dva dny před koncertem, s generálkou v den koncertu.

Uvažovali jste předem o tom, že by mohlo dojít k vydání nahrávky koncertu?
S vydáním jsem rozhodně nepočítal, nahrávku jsem si pořídil víceméně pro jistotu, do archivu, s tím, že se uvidí. Vizionářsky zapůsobil Ondřej Bezr, od kterého mi hned po koncertě přišla textovka: „Ježišmarjá, doufám, že to máš nahraný!“

Proč nahrávka vychází až dva roky po koncertě? Upravovali jste ji nějakým způsobem?
Měl jsem na koncert tak skvělé vzpomínky, že jsem nechtěl riskovat, že bych si je poslechem nahrávky zkazil, že bych zjistil, že to třeba vůbec dobré nebylo, že se mi to z pódia jen tak zdálo. S Marketou Lazarovou Zdeňka Lišky, kterou jsme taky dělali na Strunách podzimu a vyšla pak na CD, byla pauza dokonce tříletá. V jarní koronapauze jsem si nahrávky konečně pustil a zjistil, že jsou poznamenány typickými aspekty živých záznamů: jsou v nich nějaké chyby, ale současně je tam slyšet energie, která bývá na vydařeném koncertě unikátní a ze které vznikají jedinečné chemické reakce. Paní Voňková zpívala v životní formě, doslova letěla na křídlech aranží a moc mě bavilo to poslouchat. Tak jsme to po kouskách s Milanem Cimfem v Sonu smíchali, od května do srpna letošního roku.



Samozřejmě to teď bude znít trochu jako utopie nebo v nadsázce jako provokace, ale nestálo by za to podpořit vydání alba Dagmar Voňkové, případně jeho vinylové edice, pokud k ní dojde, dalším vystoupením této výjimečné sestavy? Bylo by to vůbec možné?
Hned po koncertě přišlo několik lidí s dotazem, kdy zase budeme hrát. Byl jsem nadšený do toho jít a zkusit udělat pár repríz, když už to bylo nazkoušené, ale bylo to skutečně komplikované produkčně a vzhledem k počtu zainteresovaných lidí i finančně. Navíc jsem nechtěl riskovat, že bychom si pokazili dojem z toho, co se povedlo v Arše, že to mohla být náhoda, zázrak vzniklý z té neuvěřitelné energie, která přišla z publika, z nervozity, natěšení a stresu z intenzivních příprav. Teď se sice koncerty nepořádají, ale pokud to situace dovolí a bude zase možné aspoň trochu plánovat, možná by to chtělo reprízu. Vinylovou edici asi zkusím zrealizovat, když se mi povede ji zafinancovat.

Vzhledem k letošní situaci a nemožnosti koncertů se všichni hudebníci snaží dostat svou hudbu ke svým fanouškům, záplava streamovaných koncertů už nás unavuje asi všechny. Přesto se i tady najdou zajímavé a přínosné příklady, například album Nicka Cave Idiot Prayer: Alone at Alexandra Palace. Cave dokázal z jednoho povedeného online koncertu „vytěžit“ nejen pozornost on-line publika, ale také výjimečný koncertní film a album. Mohla by tohle být cesta? Přemýšlel jsi o něčem podobném s nějakým ze svých projektů? Nabízí se například Vladimír Mišík, případně Lenka Dusilová.
Já vůbec nejsem příznivcem živých nahrávek, když už tak i s videoprvkem. Raději chodím na koncerty – živá hudba je nenahraditelný zážitek a konzumace hudby ze záznamu je úplně jiná disciplína. Samozřejmě jsou výjimky, například prostřednictvím živého alba Kate Bush si rád připomínám možná nejlepší koncert, který jsem kdy viděl – její úžasný comeback v roce 2014 v Londýně. Živé album Dagmar Voňkové vzniklo jako vedlejší produkt koncertu, když jsem si uvědomil, že to možná byla neopakovatelná akce a že by byla škoda to nezkusit přiblížit i lidem, kteří tam nebyli. Paradoxně jsem letos vydal dvě živá alba – ještě jazzová parta kolem Luboše Soukupa nahrála dost nadupané koncerty v kodaňské Christianii, taky svým způsobem jedinečné. Nijak koncentrovaně se tomu ale věnovat nechci, dávám i dál přednost na jedné straně studiovým nahrávkám, kde se dá hrát se zvukem a s aranží, a na druhé straně skutečným živým koncertům, na které se už hodně těším.

Osobně mi přijde, že se letos zajímavých koncertních alb urodilo hodně, i když možná je to jenom náhoda nebo spíš dojem, který vychází ze skutečnosti, že na koncerty jednoduše nemůžeme. Ale stejně mám pocit, že tahle „disciplína“ – tedy koncertní album – v poslední dekádě, dvou celkem vymizela, až na žánrové výjimky. Možná by tohle mohl být jeden z efektů covidu, že díky nemožnosti vyjet na turné bude víc času na pořádné zpracování koncertních záznamů, které si podle mého názoru pořizuje vlastně docela hodně kapel. Může tohle fungovat v českém měřítku?
Předpokladem toho, aby vycházela živá alba, která budou skutečně živá, tj. nic na nich nebude přetáčeno, je, že je budou nahrávat skutečně profesionální hudebníci se schopnostmi dobře hrát a zpívat. Bez potřeby editace, ladění, studiových overdubů a tak dále. Už tím je dáno, že v nějakém masovém měřítku si to v Česku, primárně v pop music, nedokážu představit. Ale třeba živé album s nějakým neopakovatelným elektronickým setem by bylo něco jiného, to by mohlo mít své hodnoty, kouzlo „tady a teď“. Efekt covidu podle mě letos přinesl naopak hodně studiových alb, protože hudebníci, kteří najednou přestali koncertovat, měli čas věnovat se skládání nového repertoáru a nahrávání. A jak jsem říkal, těším se na opravdové živé koncerty. Živé nahrávky je (bohužel, nebo spíše naštěstí) nenahradí.

Info

Animal Music
web

Dagmar Voňková – Archa (Animal Music, 2020)
album na webu labelu

foto © Petra Hajská

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Když se hudba mění v tanec, obraz, slovo, ticho…“ (Irena a Vojtěch Havlovi)

Klára Řepková 30.01.2025

„Do Přístavu 18600 přibíhám trochu otrávená z letního dusna. Trvá ale jenom chvíli, než na mě dvojice přenese svoji vyrovnanost a klid.“

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Prišli sme z dvoch svetov (Erika Rein a Isama Zing)

Dagmar Lauková Petrášová 29.01.2025

Debutový album Kamibe, ktorým sa Erika posúva do nových vôd oproti predchádzajúcej tvorbe, pripravovali spoločne dva roky a výsledkom je hravý prienik populárnej hudby s experimentálnou.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: V nejhezčí fázi (Severní nástupiště)

Filip Peloušek 29.01.2025

Na dohled karlínským korporátním komplexům jsme rozebírali, jestli se na některých místech v Praze dá stále zakusit skutečná svoboda, nebo zda nám už zbývá jen útěk do divočiny.

Márcio Laranjeira (Square): Oslovili jsme lidi, co mají zřejmou kuráž

Michal Pařízek 23.01.2025

Alternativní nebe. Jak jinak nazvat akci, na níž se podílejí kurátoři jako Café Oto nebo Basilica Hudson, Buh Records nebo Nyege Nyege Tapes? Rozhovor.

Jakub Jirásek, Matyáš Švejdík: Mělo to ducha letního táboru pro dospělý

Libor Galia 12.12.2024

Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.

Alf Carlsson: Zkouším nehrát moc rychle

Jiří V. Matýsek 09.12.2024

Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.

1914: Krev, smrt a utrpení

Abbé 04.12.2024

Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.

Simon Kounovský, Oliver Torr: Dorostli jsme do Axontorr

Libor Galia 26.11.2024

Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.

Czech Metal Studies: Metal se dá zkoumat

Abbé 06.11.2024

Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.

David Boháč (NOC6): Klubovnu nám svěřili na dva roky

Mariia Smirnova 03.11.2024

V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace