Články / Rozhovory

Pořadatelská: Ivo Kraml, Květa Čulejová (Dobršská brána)

Pořadatelská: Ivo Kraml, Květa Čulejová (Dobršská brána)

redakce | Články / Rozhovory | 29.07.2020

Dějství festivalu Dobršská brána je zasazeno do malebného pošumavského prostředí vesničky Dobrš. Dramaturgie se zaměřuje na nadžánrové umělce, pro které je letošním jednotícím prvkem harmonika, ať se jedná o harmoniku foukací nebo akordeon. Mimo festivalovou sezónu jsou pořadatelé Květa Čulejová a Ivo Kraml kolegy v architektonickém ateliéru Arsfabrika. Květa, nepostradatelná polovina užšího organizačního týmu, je architektkou, designérkou, nadšenou cestovatelkou a milovnicí umění a ke své práci uvádí: „Každý den je příležitostí se učit, růst a pomoci růst ostatním.“ Ivo aktivně spoluorganizuje kulturní dění regionu šumavského Podlesí a je spoluzakladatelem Sdružení pro obnovu Dobrše a galerie Co Co. Dvojice se skrze svou práci architektonickou i produkční snaží zvelebovat své okolí. Mottem festivalu je každoročně „Brána do světa hudby“. Vítejte.

Co chystáte další dny a týdny? Čemu se věnujete v průběhu roku vyjma festivalu, co vás inspiruje?

Ivo: Pořádání Dobršské brány je jednou z mých kulturních aktivit v rámci spolku, který jsem spoluzakládal před šestadvaceti lety v jihočeské Dobrši. Doplňuje ji spoluorganizování výstav v galerii CoCo ve stejném místě, v níž právě připravujeme čtyři výstavy. Ovšem to je do velké části jen hobby, hlavní pracovní náplň a činnost, která mě živí, ale i stále baví, je práce architekta v architektonické kanceláři, kterou vlastním. Inspiraci sbírám jako pozorovatel dění kolem sebe nebo i na cestách, ačkoliv těch vzhledem k pracovním povinnostem, zmíněným hobby a pandemii není tolik, kolik bych si přál.

Květa: Probíhající dny a týdny jsou festivalové, skoro stoprocentně. Příprava a organizace je časově náročná, i když se jedná jen o dva hudební dny. Pokud to vyjde, chystáme i online přenos a s tím související promítání části festivalu, ale v tom jsme spíše na začátku. Průběh roku mi jinak vyplňuje vcelku pestrá práce v architektonickém studiu. Inspiraci na cestách beru zcela jistě, já jsem velký cestovatel, i když tento rok spíše prstem na mapě. Těším se, až se opět otevřou hranice a situace bude lepší, chystám se na výlet do Izreale.

Jaký koncert nebo jiná kulturní akce vás v poslední době nadchnula?

Ivo: V paměti mně ještě z doby předkoronavirové utkvěl skvělý koncert uskupení saxofonisty Donnyho McCaslina v Jazz Docku, z minulého týdne koncert Borbély Mihály Polygon Trio na jednom novém venkovském festiválku. Zvědavost mi nedala, abych si neposlechl lídra tria, kterého jsme hostili v kvartetu před pár lety na dobršském festivalu, tentokrát v jiné, nástrojově zajímavé sestavě.

Květa: Asi poslední akce tohoto víkendu, komorní festiválek V Loukově u muziky, a to komorním prostředím starého statku, na kterém se festival odehrával – hlavní stage byla ve stodole, druhá menší v malebném gotickém kostelíku –, a hudbou samozřejmě taky. Jinak se mi moc líbila výstava nejslavnějšího finského designéra Tapia Wirkkaly, která proběhla v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea.

Když se podíváte na koncerty jiných promotérů, koho byste šli podpořit, koho je nutné vidět a slyšet? Anebo je lepší vycházet za hranice hudby?

Ivo: Těším se do Akropole na Kuba Ursinyho & Provisorium, kteří představí album mých letitých oblíbenců Deža Ursinnyho a Ivana Štrpky, nebo na odložený koncert Nicka Cavea s The Bad Seeds. Zajel bych i na Hehvetia Showcase do Košic, ale hned pár dnů po našem festivalu se to asi nepodaří. Ale to neznamená nemožnost vycházet za hranice hudby, jen je třeba nějaké vnímat, mít je. A hranice nejsou neměnné, jak roky běží a člověk všude kolem sebe slyší muziku.

Květa: Na akce je toto léto chudší, co se dál dělat. Vyjela bych na Triangl fest, poslechnout si něco méně známého z české scény, také na Šramlfest do Znojma, a také Slovensko na festival Zvuk for Modra, poslechnout si Beatu Hlavenkovou, Zabelov, Longital a další. A mimo hudební hranice rozhodně Korespondance ve Žďáru nad Sázavou a Letní Letná, mám ráda nový cirkus.

Jaký máte vztah k sociálním sítím?

Ivo: Řekl bych, že sociální sítě jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Využívám je v pestré paletě nabídky s tímto vědomím bohatě a napříč svou prací i koníčky. Jen striktně odděluji věci osobní od ostatních. Počet přátel není jediným měřítkem aktivit, popularity, zájmů mých i ostatních. Jsou pro mě ale zcela jistě efektivním zdrojem komunikace, zdrojem pomáhajícím se orientovat více nezávisle v oblasti kultury i architektury.

Květa: Jen z donucení. Z Facebooku na mě padne vždycky trochu splín z přemíry informací a variant zážitků - klasické FOMA, fear of missing out. Instagram je pro mě trochu lepší, je stručnější, více obrazový a je snažší v něm přefiltrovat věci, které mě skutečně zajímají, a je tedy více inspirativní a pestrý.

Kam nejraději chodíte na jídlo?

Ivo: Střídám téměř každý týden český jih a Prahu. Těch míst je více. Český jih pro mě znamená třeba restaurace Divoký Bistro v pošumavské Úbislavi, vyhlášený podnik se světovou kuchyní, který by v kempu nikdo nečekal. V Praze pak třeba nemám daleko na břeh Vltavy do restaurace Podolka, kde si rád posedím u jídla a dobrého drinku s přáteli nebo jen tak relaxuji a pozoruji při tom veslaře a jachtaře, prostě ruch na Vltavě a vlny na hladině.

Květa: Portugalské bistro Olivera na Vinohradech a argentinská restaurace La Casa Blů na Starém městě.

Soutěž pro registrované o čtyři vstupenky na festival Dobršská brána probíhá do 7. srpna 2020.

Info

Dobršská brána
web festivalu

Živě: Dobršská brána
14.–15. 8. 2020
Dobrš
web festivalu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Michael Gira (Swans): Nebyť karikatúra

Lucia Banáková 23.09.2020

Michael Gira má bohatý životopis, začína zložitým detstvom, nie každému sa podarí osláviť šestnáste narodeniny vo väzení za predaj hašišu v Jeruzaleme. Rozhovor.

Deset lásek ze Žižkova: Pavel Karous

redakce 19.09.2020

Deset tipů na to, čeho si při příští návštěvě všimnout, kam zajít na pivo a kde si zanadávat na necitlivou výstavbu od autora projektu Vetřelci a volavky.

Vstupní prohlídka: Sketchbook Quartet

redakce 15.09.2020

Sketchbook Quartet je vídeňský jazzový kvartet, jehož členové sdílí svěží pohled na hudební improvizaci a kreativitu. Jaké další indicie nám dali?

Moon Crew #30: Matěj Krč

redakce 14.09.2020

Brno meets Praha, hardcore straight edge meets ořechovka. Jubilejní díl Moon Crew odhaluje našeho letitého fotografa Matěje Krče.

Colin H. van Eeckhout (Amenra): Nikto si v poslednej dobe nesiahol na dno

Lucia Banáková 13.09.2020

Za dvadsať rokov existencie toho Amenra stihli pomerne dosť, vydali šesť albumov z cyklu Mass, založili kolektív spriatelených projektov a tak trochu i vlastné náboženstvo.

Pořadatelská: Martin Režný (Hlukovæ mysteria)

redakce 09.09.2020

Můžete ho znát jako organizátora, ale i hudebníka, preferuje hraní v improvizačních kolektivech, u Korobushka records vydává pod nickem Sakkikangas.

Pořadatelská: Antonín Kocábek (Kaštan – scéna Unijazzu)

redakce 08.09.2020

V Pořadatelské zve Tonda na řadu koncertů, které v Kaštanu proběhnou a samozřejmě taky na UniMoon!

Jiří Jirák (Indican): Je to o spolupráci kultur, ras a principů

Vojta Chmelík 05.09.2020

Jak se v Indican setkávají různé kulturní a hudební vlivy a jak pracuje s mystikou a intuicí? A jaké mají Indican cíle?

Petr Vyšohlíd (Meat-House Chicago I.R.A.): Nával invence se nedal zvládat aneb osudový střet hardcoreu s popartem

prof. Neutrino 03.09.2020

Při setkání na jedné královéhradecké pivní zahrádce jsme potkali Petra Vyšohlída - frontmana kultovní hardcoreové formace devadesátých let Meat-House Chicago I.R.A.

Dmitri Bezkorovainyi: Bělorusové nikdy nebyli tak jednotní a aktivní jako nyní

Michal Pařízek 01.09.2020

Dmitri pracuje jako hudební manažer a novinář v Minsku, je velkým podporovatelem běloruské hudební scény a právě on napomohl jejímu mezinárodnímu zviditelnění v posledních letech.