Články / Rozhovory

Pořadatelská: Ivo Kraml, Květa Čulejová (Dobršská brána)

Pořadatelská: Ivo Kraml, Květa Čulejová (Dobršská brána)

redakce | Články / Rozhovory | 29.07.2020

Dějství festivalu Dobršská brána je zasazeno do malebného pošumavského prostředí vesničky Dobrš. Dramaturgie se zaměřuje na nadžánrové umělce, pro které je letošním jednotícím prvkem harmonika, ať se jedná o harmoniku foukací nebo akordeon. Mimo festivalovou sezónu jsou pořadatelé Květa Čulejová a Ivo Kraml kolegy v architektonickém ateliéru Arsfabrika. Květa, nepostradatelná polovina užšího organizačního týmu, je architektkou, designérkou, nadšenou cestovatelkou a milovnicí umění a ke své práci uvádí: „Každý den je příležitostí se učit, růst a pomoci růst ostatním.“ Ivo aktivně spoluorganizuje kulturní dění regionu šumavského Podlesí a je spoluzakladatelem Sdružení pro obnovu Dobrše a galerie Co Co. Dvojice se skrze svou práci architektonickou i produkční snaží zvelebovat své okolí. Mottem festivalu je každoročně „Brána do světa hudby“. Vítejte.

Co chystáte další dny a týdny? Čemu se věnujete v průběhu roku vyjma festivalu, co vás inspiruje?

Ivo: Pořádání Dobršské brány je jednou z mých kulturních aktivit v rámci spolku, který jsem spoluzakládal před šestadvaceti lety v jihočeské Dobrši. Doplňuje ji spoluorganizování výstav v galerii CoCo ve stejném místě, v níž právě připravujeme čtyři výstavy. Ovšem to je do velké části jen hobby, hlavní pracovní náplň a činnost, která mě živí, ale i stále baví, je práce architekta v architektonické kanceláři, kterou vlastním. Inspiraci sbírám jako pozorovatel dění kolem sebe nebo i na cestách, ačkoliv těch vzhledem k pracovním povinnostem, zmíněným hobby a pandemii není tolik, kolik bych si přál.

Květa: Probíhající dny a týdny jsou festivalové, skoro stoprocentně. Příprava a organizace je časově náročná, i když se jedná jen o dva hudební dny. Pokud to vyjde, chystáme i online přenos a s tím související promítání části festivalu, ale v tom jsme spíše na začátku. Průběh roku mi jinak vyplňuje vcelku pestrá práce v architektonickém studiu. Inspiraci na cestách beru zcela jistě, já jsem velký cestovatel, i když tento rok spíše prstem na mapě. Těším se, až se opět otevřou hranice a situace bude lepší, chystám se na výlet do Izreale.

Jaký koncert nebo jiná kulturní akce vás v poslední době nadchnula?

Ivo: V paměti mně ještě z doby předkoronavirové utkvěl skvělý koncert uskupení saxofonisty Donnyho McCaslina v Jazz Docku, z minulého týdne koncert Borbély Mihály Polygon Trio na jednom novém venkovském festiválku. Zvědavost mi nedala, abych si neposlechl lídra tria, kterého jsme hostili v kvartetu před pár lety na dobršském festivalu, tentokrát v jiné, nástrojově zajímavé sestavě.

Květa: Asi poslední akce tohoto víkendu, komorní festiválek V Loukově u muziky, a to komorním prostředím starého statku, na kterém se festival odehrával – hlavní stage byla ve stodole, druhá menší v malebném gotickém kostelíku –, a hudbou samozřejmě taky. Jinak se mi moc líbila výstava nejslavnějšího finského designéra Tapia Wirkkaly, která proběhla v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea.

Když se podíváte na koncerty jiných promotérů, koho byste šli podpořit, koho je nutné vidět a slyšet? Anebo je lepší vycházet za hranice hudby?

Ivo: Těším se do Akropole na Kuba Ursinyho & Provisorium, kteří představí album mých letitých oblíbenců Deža Ursinnyho a Ivana Štrpky, nebo na odložený koncert Nicka Cavea s The Bad Seeds. Zajel bych i na Hehvetia Showcase do Košic, ale hned pár dnů po našem festivalu se to asi nepodaří. Ale to neznamená nemožnost vycházet za hranice hudby, jen je třeba nějaké vnímat, mít je. A hranice nejsou neměnné, jak roky běží a člověk všude kolem sebe slyší muziku.

Květa: Na akce je toto léto chudší, co se dál dělat. Vyjela bych na Triangl fest, poslechnout si něco méně známého z české scény, také na Šramlfest do Znojma, a také Slovensko na festival Zvuk for Modra, poslechnout si Beatu Hlavenkovou, Zabelov, Longital a další. A mimo hudební hranice rozhodně Korespondance ve Žďáru nad Sázavou a Letní Letná, mám ráda nový cirkus.

Jaký máte vztah k sociálním sítím?

Ivo: Řekl bych, že sociální sítě jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Využívám je v pestré paletě nabídky s tímto vědomím bohatě a napříč svou prací i koníčky. Jen striktně odděluji věci osobní od ostatních. Počet přátel není jediným měřítkem aktivit, popularity, zájmů mých i ostatních. Jsou pro mě ale zcela jistě efektivním zdrojem komunikace, zdrojem pomáhajícím se orientovat více nezávisle v oblasti kultury i architektury.

Květa: Jen z donucení. Z Facebooku na mě padne vždycky trochu splín z přemíry informací a variant zážitků - klasické FOMA, fear of missing out. Instagram je pro mě trochu lepší, je stručnější, více obrazový a je snažší v něm přefiltrovat věci, které mě skutečně zajímají, a je tedy více inspirativní a pestrý.

Kam nejraději chodíte na jídlo?

Ivo: Střídám téměř každý týden český jih a Prahu. Těch míst je více. Český jih pro mě znamená třeba restaurace Divoký Bistro v pošumavské Úbislavi, vyhlášený podnik se světovou kuchyní, který by v kempu nikdo nečekal. V Praze pak třeba nemám daleko na břeh Vltavy do restaurace Podolka, kde si rád posedím u jídla a dobrého drinku s přáteli nebo jen tak relaxuji a pozoruji při tom veslaře a jachtaře, prostě ruch na Vltavě a vlny na hladině.

Květa: Portugalské bistro Olivera na Vinohradech a argentinská restaurace La Casa Blů na Starém městě.

Soutěž pro registrované o čtyři vstupenky na festival Dobršská brána probíhá do 7. srpna 2020.

Info

Dobršská brána
web festivalu

Živě: Dobršská brána
14.–15. 8. 2020
Dobrš
web festivalu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Anketa: Vinyla publicistická

redakce 27.11.2020

Jsou podmínky ocenění Jany „Apačky“ Grygarové nastaveny správně? A jak je na tom domácí hudební žurnalistika? Ptáme se zástupců hudebních médií.

Petr Ostrouchov (Animal Music): Ježišmarjá, doufám, že to máš nahraný!

Michal Pařízek 26.11.2020

S Petrem Ostrouchovem o Arše Dagmar Voňkové, nutném odstupu i nenahraditelnosti živých koncertů.

Aneta Jochim, Petra Kašparová (Místo pro pět): Náš vzor jsou Tiny Desk koncerty

Jarmo Diehl 23.11.2020

Místo pro pět je koncertní série, kterou inspirovala tíha izolace během první vlny pandemie a pět retro židlí ze starého kinosálu. Co zakladatelky chystají?

Martin Zavadil (Dramox): Chceme, aby lidé mohli trávit více času s divadlem

su 18.11.2020

V době omezeného přístupu ke kultuře odstartovala digitální platforma Dramox, která na svém webu nabízí ke shlédnutí představení od desítek českých divadel.

Market: Sami za sebe

Michal Pařízek 13.11.2020

Pět chlápků, pět tracků a spousta odboček. O vlastním tempu, různosti představ a spolupracích na bázi přítelství, bez ohledu na příslušnost ke “scéně”.

Anna Mašátová (Nouvelle Prague): Měli bychom rozšířit své aktivity

Jarmo Diehl 11.11.2020

Anna Mašátová nově šéfuje i jedinému českému showcase festivalu Nouvelle Prague. Jaké to bylo, ale i jaké to bude do budoucna, s jakou nadějí se dívá do dalšího roku?

Lukáš Linhart (Life for Mires): Nespoutaná příroda je zdrojem inspirace

Aneta Martínková 10.11.2020

Tým projektu Life for Mires se snaží na území národního parku Šumava obnovit a chránit vysychající mokřady. I s Lenkou Dusilovou.

Vstupní prohlídka: Nichi Mlebom

redakce 08.11.2020

Rakouský hudebník se přestěhoval do Brna a rychle se stal součástí tamníalternativní scény.

George Cremaschi: Žít v Česku je fantastické

Anna Baštýřová 04.11.2020

PIO je spolek, který George vede spolu s Petrem Vrbou, je volným sdružením vynikajících hudebníků. Z jejich dílny vycházejí nesmírně zajímavé projekty.

Marek Hovorka (Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava): Otevřít netušené obzory

Aneta Martínková 27.10.2020

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos proběhne online. Jak si udělat festival v obýváku? Řekl nám to jeho ředitel Marek Hovorka.