redakce | Články / Rozhovory | 29.07.2020
Dějství festivalu Dobršská brána je zasazeno do malebného pošumavského prostředí vesničky Dobrš. Dramaturgie se zaměřuje na nadžánrové umělce, pro které je letošním jednotícím prvkem harmonika, ať se jedná o harmoniku foukací nebo akordeon. Mimo festivalovou sezónu jsou pořadatelé Květa Čulejová a Ivo Kraml kolegy v architektonickém ateliéru Arsfabrika. Květa, nepostradatelná polovina užšího organizačního týmu, je architektkou, designérkou, nadšenou cestovatelkou a milovnicí umění a ke své práci uvádí: „Každý den je příležitostí se učit, růst a pomoci růst ostatním.“ Ivo aktivně spoluorganizuje kulturní dění regionu šumavského Podlesí a je spoluzakladatelem Sdružení pro obnovu Dobrše a galerie Co Co. Dvojice se skrze svou práci architektonickou i produkční snaží zvelebovat své okolí. Mottem festivalu je každoročně „Brána do světa hudby“. Vítejte.
Co chystáte další dny a týdny? Čemu se věnujete v průběhu roku vyjma festivalu, co vás inspiruje?
Ivo: Pořádání Dobršské brány je jednou z mých kulturních aktivit v rámci spolku, který jsem spoluzakládal před šestadvaceti lety v jihočeské Dobrši. Doplňuje ji spoluorganizování výstav v galerii CoCo ve stejném místě, v níž právě připravujeme čtyři výstavy. Ovšem to je do velké části jen hobby, hlavní pracovní náplň a činnost, která mě živí, ale i stále baví, je práce architekta v architektonické kanceláři, kterou vlastním. Inspiraci sbírám jako pozorovatel dění kolem sebe nebo i na cestách, ačkoliv těch vzhledem k pracovním povinnostem, zmíněným hobby a pandemii není tolik, kolik bych si přál.
Květa: Probíhající dny a týdny jsou festivalové, skoro stoprocentně. Příprava a organizace je časově náročná, i když se jedná jen o dva hudební dny. Pokud to vyjde, chystáme i online přenos a s tím související promítání části festivalu, ale v tom jsme spíše na začátku. Průběh roku mi jinak vyplňuje vcelku pestrá práce v architektonickém studiu. Inspiraci na cestách beru zcela jistě, já jsem velký cestovatel, i když tento rok spíše prstem na mapě. Těším se, až se opět otevřou hranice a situace bude lepší, chystám se na výlet do Izreale.
Jaký koncert nebo jiná kulturní akce vás v poslední době nadchnula?
Ivo: V paměti mně ještě z doby předkoronavirové utkvěl skvělý koncert uskupení saxofonisty Donnyho McCaslina v Jazz Docku, z minulého týdne koncert Borbély Mihály Polygon Trio na jednom novém venkovském festiválku. Zvědavost mi nedala, abych si neposlechl lídra tria, kterého jsme hostili v kvartetu před pár lety na dobršském festivalu, tentokrát v jiné, nástrojově zajímavé sestavě.
Květa: Asi poslední akce tohoto víkendu, komorní festiválek V Loukově u muziky, a to komorním prostředím starého statku, na kterém se festival odehrával – hlavní stage byla ve stodole, druhá menší v malebném gotickém kostelíku –, a hudbou samozřejmě taky. Jinak se mi moc líbila výstava nejslavnějšího finského designéra Tapia Wirkkaly, která proběhla v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea.
Když se podíváte na koncerty jiných promotérů, koho byste šli podpořit, koho je nutné vidět a slyšet? Anebo je lepší vycházet za hranice hudby?
Ivo: Těším se do Akropole na Kuba Ursinyho & Provisorium, kteří představí album mých letitých oblíbenců Deža Ursinnyho a Ivana Štrpky, nebo na odložený koncert Nicka Cavea s The Bad Seeds. Zajel bych i na Hehvetia Showcase do Košic, ale hned pár dnů po našem festivalu se to asi nepodaří. Ale to neznamená nemožnost vycházet za hranice hudby, jen je třeba nějaké vnímat, mít je. A hranice nejsou neměnné, jak roky běží a člověk všude kolem sebe slyší muziku.
Květa: Na akce je toto léto chudší, co se dál dělat. Vyjela bych na Triangl fest, poslechnout si něco méně známého z české scény, také na Šramlfest do Znojma, a také Slovensko na festival Zvuk for Modra, poslechnout si Beatu Hlavenkovou, Zabelov, Longital a další. A mimo hudební hranice rozhodně Korespondance ve Žďáru nad Sázavou a Letní Letná, mám ráda nový cirkus.
Jaký máte vztah k sociálním sítím?
Ivo: Řekl bych, že sociální sítě jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Využívám je v pestré paletě nabídky s tímto vědomím bohatě a napříč svou prací i koníčky. Jen striktně odděluji věci osobní od ostatních. Počet přátel není jediným měřítkem aktivit, popularity, zájmů mých i ostatních. Jsou pro mě ale zcela jistě efektivním zdrojem komunikace, zdrojem pomáhajícím se orientovat více nezávisle v oblasti kultury i architektury.
Květa: Jen z donucení. Z Facebooku na mě padne vždycky trochu splín z přemíry informací a variant zážitků - klasické FOMA, fear of missing out. Instagram je pro mě trochu lepší, je stručnější, více obrazový a je snažší v něm přefiltrovat věci, které mě skutečně zajímají, a je tedy více inspirativní a pestrý.
Kam nejraději chodíte na jídlo?
Ivo: Střídám téměř každý týden český jih a Prahu. Těch míst je více. Český jih pro mě znamená třeba restaurace Divoký Bistro v pošumavské Úbislavi, vyhlášený podnik se světovou kuchyní, který by v kempu nikdo nečekal. V Praze pak třeba nemám daleko na břeh Vltavy do restaurace Podolka, kde si rád posedím u jídla a dobrého drinku s přáteli nebo jen tak relaxuji a pozoruji při tom veslaře a jachtaře, prostě ruch na Vltavě a vlny na hladině.
Květa: Portugalské bistro Olivera na Vinohradech a argentinská restaurace La Casa Blů na Starém městě.
Soutěž pro registrované o čtyři vstupenky na festival Dobršská brána probíhá do 7. srpna 2020.
Filip Peloušek 10.07.2024
S kytaristou a hlasem Klangphonics Maxlem jsme se bavili o sociálních sítích, hře na alpský roh nebo o hraní na parkovišti.
Kristina Kratochvilová 09.07.2024
S frontmanem Mikem Kerrem z britského rockového dua jsme si před čtvrtečním koncertem popovídali o jeho hudebních začátcích, o boji s impostor syndromem, o cestě ke střízlivosti a tipy na…
Viktor Hanačík 07.07.2024
Na konci minulého roku jim vyšlo album Alter, a to na americkém labelu Vale, s mezinárodními hosty i ohlasy. Rozhovor.
Štěpán Bolf (A.M.180) 27.06.2024
Na jedné z populárních streamovacích platforem se zničehonic objevilo demo třetí, nedokončené a nepojmenované desky Prouzy. Jak se to stalo a co bude dál? Rozhovor.
Dominik Polívka 26.06.2024
Jejich hudba je útočná, podvratná, ale i náladová a poutavá. Nadsázka a hravost v surrealisticky progresivním běsnění není pouze prvoplánovým pozlátkem. Rozhovor, Pohoda.
Filip Hastík 24.06.2024
V rozhovoru probíráme pozadí vzniku aktuální desky a Julienovy práce obecně, vztah k Česku a také bohaté budoucí plány producenta současné experimentální elektroniky.
Mariia Smirnova 18.06.2024
To nejlepší ze světa world music, jazzu a alternativy můžete nasávat už za pár dnů v ostravském domě kultury Poklad a na koncertech pod širým nebem na Alšově náměstí. Rozhovor.
Lucia Banáková 11.06.2024
Chorvátsky prírodný i festivalový unikát pre priaznivcov stoner a psychedelického rocku. Interview.
Viktor Palák 07.06.2024
Co čekat od letošního ročníku již zavedené přehlídky v Mariánských Lázních? Svůj ideální festivalový den – a mnohem víc – vykresluje programový ředitel festivalu.
Dan Sywala 06.06.2024
Od té doby vydali dalších sedm alb, neměli žádné velké excesy, i když se jim nevyhnuly ani hodně mizerné dny, včetně jednoho pražského. Rozhovor.