Články / Rozhovory

Vstupní prohlídka: Sekvoye

Vstupní prohlídka: Sekvoye

redakce | Články / Rozhovory | 03.01.2020

„Frustrovaná část jedinců se oddělila od nadprodukcí posedlého epicentra společnosti. Několika se podařilo uniknout politice vůní, která má jediné heslo a tím je nadprodukce. Skleněné paláce, ruiny minulosti, jim poskytly útočiště. V nich nalezli nástroj, jenž probouzí Ramúr, rostlinu, která lidem hrající na pulzívu – onen nástroj, projektuje prapodstatu,“ pronáší ke svému debutu Ramúr dvojice Sekvoye, tedy Mikuláš Hamerla (texty, rap) a Štěpán Kopečný (hudba, mix). Po dvou vydaných EPs se rozhodli pro konceptuální album a posun k syrovějšímu a nekompromisnějšímu vyjádření. Co více na sebe řekli, jak nekompromisní jsou mimo koncept?

více o desce Ramúr zde

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Mikuláš: Nejdříve pouze čirost slova a, bohužel, Tafrob. Teď je to už jenom čistá separace od běžného rapu a honba jak za zvukem, tak za obsahem. Experimentální rap se u mě postupem času stal snad jedinou správnou verzí rapového poddání, všude jinde vnímám silnou zaostalost a neoriginalitu.

Štěpán: Tvorba Sekvoyí vzniká konfrontací s Mikulášem a jeho rodinou alter eg. Máme sdílenou lásku k některým interpretům, filmům a spisovatelům, ale samotná věc vždy vyvře z jamovaček, sezení a přemítání.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Mikuláš: Mimo to, že vedle Sekvoyí vaříme několik dalších hudebních projektů s různými lidmi, jsem si třeba letos k narozeninám nadělil první knížečku absurdně komických povídek o Šeronýmu Čůrovi, mladém vodohospodáři, kterému se děje neskutečně nadpřirozené absurdno a ho to vůbec nezajímá. K tomu jsem se letos přidal k dramaturgickému týmu festivalu Fajfr Štýl. Jinak se rád flákám a brigádničím v Kabinetu Múz a ve skladu zverimexu.

Štěpán: Věnuji se produkci v různých významech toho slova a pozvolna se snažím najít své místo ve zmateném nádherném světě a na lapeném polámaném pracovním trhu.

Co je nejhoršího na hraní v kapele?
Mikuláš: Čím víc jsi kompletní, tvůrčí mozek, tím více musíš dělat kompromisy s dalším kompletujícím se mozkem, který musí mít naprosto stejnou váhu ve veškerém rozhodování. Ale to je přirozené. Jo a přídavky na koncertech.

Štěpán: Pořadatelé, co nečtou ridery, komunikace kapely na dálku, odlišné představy a míra zápalu, bookingy, co nedávají smysl.

Co bezpečně rozhodí tvou pozornost?
Mikuláš: Zvukař, číšník, ale na koncertě už máloco. V osobním životě mě rozhazuje všechno a neustále, díky tomu jsem taky schopný něco produkovat.

Štěpán: Cokoliv, co je v tu chvíli lepší než to, na co se mám doopravdy soustředit.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Mikuláš: Já většinu života vůbec nepiju alkohol, takže pivka a chlast jsou pro mě passé a jídlo po koncertě je fajn, ale nepotřebuju to. Je to hezká přidaná hodnota od klubu/místa, kde hraješ, ale zároveň je to overrated. Na druhou stranu chápu, že pokud jedeš nějakou sérii, tak je to jedna z mála možností se normálně najíst. Raději bych odjížděl s knížkou nebo deskou, kterou by mi klub daroval, než s plným břichem a opilý.

Štěpán: Když není vše technicky, jak má být, tak to chlebíček nezachrání. Všeobecně bych rád, aby se pořadatel o kapelu postaral od začátku, kvalitně komunikoval, ukázal venue, backstage, představil zvukaře a v rámci možností udělal vše pro to, aby se interpreti cítili příjemně a mohli předvést co nejlepší výkon.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Mikuláš: No jelikož stále jedeme všechno z kapsy, tak peníze za kapely jsou docela zásadní výdaje, v určitých bodech roku. Dřív jsem dost jel CD´s, ale to chcíplo, tak pomaličku čichám k vinylům. Kupovat digitál mě nikdy moc nevzrušovalo a díky Bandcampu a Spotify to odešlo úplně. No a čas utrácím denně, hrabáním se v nové muzice, jsem na tom závislý a miluju ten tok novoty. Koncertní setup mám snad na nějaký čas kompletní, tak aspoň na něčem už nestojí peníze.

Štěpán: Za nástroje, příslušenství, časáky, občas nějakou desku. Klasik.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Mikuláš: Polámaný, pomalý, bipolární, lapený, levný, svět je zmatený, je nádherný. Zatím lehce promarněný potenciál paralelního kyber světa, alespoň pro obyčejného uživatele. Pomalé odloučení od současného lidství, i když to je možná pouze vývoj.

Štěpán: Polámaný, pomalý, bipolární, lapený, levný, svět je zmatený, je nádherný. Lesk po plnu nezaplní lesky. Lidi málo chodí do lesa.

Info

Sekvoye – Ramúr
bandcamp projektu

foto © Marcel Skýba

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pořadatelská: Ivo Kraml, Květa Čulejová (Dobršská brána)

redakce 29.07.2020

Festival Dobršská brána je zasazen do malebného pošumavského prostředí vesničky Dobrš, pořádaný kolegy z architektonického ateliéru Arsfabrika. Čím se dále baví?

Markéta Monsportová, Tomáš Prinz (Švihák): Mariánské Lázně jsou nejlepší open air

su, Jarmo Diehl 28.07.2020

O fungování mariánskolázeňského spolku a bydlení v lázeňském městě vypráví Markéta Montsportová, která u zrodu spolku stála a vedla ho téměř po celou dobu a Tomáš Prinz, který od ní…

Vstupní prohlídka: Ondřej Zámečník Quintet

redakce 22.07.2020

Autorské kompozice energické, nástrojově rozmanité, někdy až naivně melancholické? Současná improvizovaná hudba je barevná jako léto. V Dobrši!

Petr Wagner, Vasil Jurásek: Meziprostor nás baví jako celek

su, Jarmo Diehl 21.07.2020

Odmítají komerční sponzory, ale zdůrazňují, že akce není zdarma a na všechny náklady se pokouší vybrat formou dobrovolných příspěvků. Rozhovor, tip na výlet.

Saša Pastorková, Maroš Pavúk (Slovenské alternatívne leto): Treba zapracovať na klubovom divákovi

Aneta Martínková, Jarmo Diehl 16.07.2020

Po desetileté odmlce se odehrál ročník jako „nostalgická spomienka ľudí s iným názorom“. Letos se uskuteční poprvé v kempingovém areálu u jezera Počúvadlo a má to být edice přelomová. Rozhovor.

Jindřich Krippner (Divadlo Archa): Experiment: léto ve městě

Aneta Martínková, Jarmo Diehl 15.07.2020

Jak se daří Arše, co připravuje a co se mění v důsledku koronavirové pandemie? O dnech všedních i nevšedních.

Jan Richter (Front Porch Music Fest): V posledních letech pozoruji cosi svěžího

Jarmo Diehl 14.07.2020

Amerika ho inspirovala i při pořádání letošního Front Porch Music Festu, který vychází z tamních „verandových“ sessions. Interview.

Hello Marcel: S kapelou nikdy nevíš, co tě potká hezkýho

su 13.07.2020

Hello Marcel neboli duo Michael Macek a Adam Sodomka hýří vtipem i krutými beaty. Čím hýřili v rozhovoru na Hlaváku?

Vstupní prohlídka: A Dull Set

redakce 11.07.2020

Jak se žije expatům v hlavním městě, jestli se tu cítí a sami a co by si přáli najít v každé backstagi?

Dalibor Hála (VlčkoviceFest): Objevit pár nových věcí i pro sebe

Jarmo Diehl 07.07.2020

VlčkoviceFest je každoroční víkendová multižánrová akce, jejíž první ročník proběhl už před patnácti lety, to ještě pořádalo občanské sdružení Podblanicko.