Colours 2013 a... Kittchen

Z kuchyně hotelu v Doksech až na vrcholná místa české alternativy. Se svým debutovým albem Menu zvukový mistr skrývající se pod jménem Kittchen vymetl pavučiny v málo větrané české výrobně hudebních pochutin a kupodivu to vypadá, že mu nadšený ohlas mnoha fanoušků českého kulinářství nestoupl do hlavy jako horčice, a kupodivu to vypadá, že fanouškovské nadšení potrvá i po druhé desce Radio. Jestli si někdo myslel, že mu černou kuchařskou čepici odpáře, už pochopil, že je k němu přirostlá, stejně jako k němu za poslední rok přirostl i druhý člen „kapely“ Tomáš Neuwerth (ex-Nierika, Umakart) a label Červený kůň.

Jaký je tvůj vztah ke Colours obecně, není to mimo tvé založení/vkus/směřování? Kdyby sis měl vybrat stage, kde a před kým bys chtěl hrát?

Na Colours pojedu poprvé a hodně se těším. Jednak mi o tomhle festivalu nadšeně vyprávěli kamarádi, jednak mě baví jejich dramaturgie a pozvané kapely. A pak jsem zvědavý na ten nový areál.

Posledních pár let velké festivaly moc nedávám, zvykl jsem si na svý soukromí a prostor. Takže vyrazit na open air mejdan s několika tisícovkama dalších lidí je pro mne spíš noční můra. Řekl jsem si, že bez backstage pasu už nikam jezdit nebudu. Je to sice rozmazlený, ale je to tak. Když nemám možnost se někam ztratit, jsem z toho celej divej.

A kdybych si měl vybrat stage, asi bych si vybral Sál dolu Hlubina, kde hrajeme. Jednak je to Full Moon stage a Full Moon mám fakt moc rád. Jednak se mi líbí ta Hlubina. A kdybych hrál před nějakým ze svejch miláčků, byl bych zbytečně vynervovanej a neužil bych si pořádně ani jedno. Tak jsem rád, jak je to teď.

Jaký byl největší a nejmenší koncert, kde jsi vystupoval?

Sakra, tak největší netuším... to byl asi loňský koncert na českolipském Všudybudu, kde byla hromada lidí, noc a atmosféra hutná tak, že se dala krájet. Letos jsme pozvaní i na několik mohutnějších festivalů, tak jsem zvědavý, kam přijde nejvíc lidí. To se teprve uvidí. Třeba zrovna ta Ostrava… uvidí se, proti komu hrajem.

A nejmenší akci vím naopak docela přesně. 23. 5. jsem hrál bytový koncert na Žižkově v Praze. V malým podkrovním pokojíku sedělo asi 18 lidí, shodou okolností většina s očima zakrytýma šátkem, ti nejbližší sotva třicet čísel ode mne. A byl to masakr jako blázen. Bytový koncerty jsou super.

Dáš si na Colours jen svůj set, nebo budeš na celý čtyřdenní program? Co budeš chtít určitě vidět?

Rozhodně chci přijet už ve čtvrtek, protože Sigur Rós mi kdysi s Agaetys Byrjun a koncertem v Akropoli úplně změnili hlavu. A po spoustě novějších desek, který mne až tak nebraly, jsem měl za to, že bude na čase se pomalu rozloučit, ale teď natočili podle mě nejlepší album za spoustu let. Kveikur zní fantasticky. Taky se fest těšim na Asafa Avidana, the xx, WoodKida, The Knife nebo Marii Peszek. Tyjo, je to nabitý. A když mám ten backstage pas, mohla by to bejt paráda jako blázen.