David Invalid: Pronajal jsem si kostel a chodil nahrávat varhany

V jednočlenném hudebním projektu David Invalid se mísí nálada devadesátých let s ležérními fragmenty, aniž by výsledek působil nahodile. I přesto v sobě jeho kompozice skrývají nevyzpytatelnost, jakkoli to může znít jako protimluv. Zatímco Vojta Hněvkovský absolvoval telefonický rozhovor u kapličky, David Invalid se postavil pod nejbližší strom u zkušebny Acute Dose. Co dělal David Invalid v odsvěceném kostele? Poslechněte si poslední z trojice rozhovorů s finalisty soutěže 1BAND2PLAY a nezapomeňte ve středu 24. května dorazit do pražského klubu FAMU, kde se uskuteční finálový večer. Vítěz bere vše a zahraje si na Colours of Ostrava.

Proč Invalid?

Tuhle přezdívku jsem si vybral ještě na střední škole, když jsem hrál počítačové hry. Hraní mi moc nešlo, tak jsem zvolil tohle. Hráli jsme různé automobilové závody, jako třeba TrackMania a podobně. A proč David? V hudební branži je řada Davidů, mezi které jsem se chtěl také zařadit. Například David Byrne, David Bowie, Michal David, David Koller, David Copperfield.

Právě posledně jmenovaný se k tobě hodí. Ty jsi takový hudební David Copperfield, když poslouchám tvoje nahrávky. Ale tebe budou znát posluchači především z kapely Acute Dose...

Jo, zrovna před chvílí jsme skončili zkoušku. Děláme nové věci.

Acute Dose jsou v posledních měsících poměrně populární. Projekt David Invalid vznikl dřív než Acute Dose?

Těžko říct. David Invalid aktuálně funguje dvacet čtyři let. Celý život jsem se na to chystal, proto dělám takové skladby.

Je David Invalid projekt, kterým unikáš z konzervativních postupů Acute Dose?

Jde o relaxaci a odpočinek. Hraju sám a ne s kapelou. Sednu si k nástrojům a začnu skládat. S kapelou je to jiné.

Tvoje hudba je svébytná, ale máš nějaké inspirace? Napadá mě elektronika devadesátých let a Aphex Twin nebo Autechre se svými zvukovými kolážemi.

Inspiruje mě tvůrčí proces. Například začnu kopákem, ten mě inspiruje k dalším věcem a tak dále. Něco se naučím, zaexperimentuju a jdu dál. Proto není řada věcí dodělaná. Jedná se o polotovary a zkoušky.

Takže improvizace a náhody nebo dopředu promýšlíš některé nástroje?

Vždycky tomu předchází situace, kterou si připravím. Třeba jsem si pronajal kostel a chodil tam čtrnáct dní hrát na varhany, nahrával je a pak z toho postprodukčně vytvořil nahrávky. Nebo jsem byl měsíc zavřený v karavanu a tam dělal každý den písničku. Vždycky to souviselo se situací.

V kostele vznikla tvoje první nahrávka Mše?

Jo, jedná se o něco, co bylo jako první zveřejněné, ale je toho ještě víc. Tam jsem udělal i obal.

Spojuješ živé elektronické prvky s živými nástroji?

Mám jenom počítač, zvukovku a postupně jsem si dokoupil midi s kytarou. Teď řeším mikrofony. Podle mě ta tvorba není ani moc elektronická, je to spíš jen o skladbě. Kdybych si mohl nahrávat živé bicí, tak tam nedávám osmsetosmičku, a kdybych měl varhany, tak nemusím nahrávat midi. O zvuk mi zas tak moc nejde, mě zajímá kompozice.

Na bancampu máš k dispozici tři kompilace. To sis opravdu pronajal kostel?

Spíš jsem si půjčil klíče od kostela.

Máš známého kostelníka?

V podstatě. Ale byl to odsvěcený kostel, takže to bylo jednodušší. Nemohl jsem ho znesvětit.

Máš zprávy, že by tvojí další kompilaci Ringtones někdo používal jako vyzvánění? Ty sám?

Já takové nahrávky do svého telefonu nedokážu dát. Ringtones vznikla tak, že jsem měl v počítači množství nedodělaných nahrávek nebo nápady, které jsem nedokončil. Jednalo se třeba jen o minutu a půl, tak jsem to sestříhal do půlminut a dalo to nějakých dvacet nápadů. Protože šlo o jednouché věci, tak mi přišlo dobrý, dát to třeba do telefonu. Skladby mají názvy stejné jako melodie v telefonu, konkrétně v Nokii.

A co máš za vyzvánění v telefonu?

Já mám klasickej telefon. Cink cink cink. Nebo ring ring ring. Žádná melodie. Vlastně nemám rád telefonování. Tohle bude možná můj nejdelší telefonní hovor.