Enki Bilal narýsoval neradostnou budoucnost (Trilogie Nikopol)

Enki Bilal patří k nejvýraznějším světovým osobnostem, které svůj talent dělí mezi komiks a film. Ve své tvorbě se věnuje temným postapokalyptickým výjevům z budoucnosti s výraznou příměsí surreálných prvků.

Je těžké říct, jaké národnosti Bilal je, oficiálně je Francouzem, ale jeho původ pokrývá velkou část Evropy. Matka se narodila v Karlových Varech, ale jako dítě se přestěhovala do Bělehradu. Tam se později setkala s krejčím jugoslávského diktátora Tita, jehož si vzala za muže. Když bylo Enkimu pět, uprchla rodina před komunisty do Paříže, kde se natrvalo usadila. V roce 1965, když mu bylo čtrnáct, se setkal se slavným autorem Asterixe Reném Goscinnym, což natrvalo ovlivnilo jeho profesní kariéru. Goscinny v něm rozpoznal talent a začal mu svěřovat práci pro svůj komiksový časopis Pilote. Kariéra odstartovala…

Vrcholem komiksové tvorby Enkiho Bilala je Trilogie Nikopol, která vznikala v letech 1980 až 1992. Děj ságy začíná v roce 2023 a autor budoucnost opravdu nevidí příliš růžově (východní blok například integroval do – pro nás děsivého – spojení Čechosovětský svaz). Hlavní hrdina se vrací po třicetiletém vězení z vesmíru a sleduje, jak se Francie proměnila v brutální diktaturu fašistického typu. Do toho se nad Paříží vznáší tajuplná pyramida obsazená egyptskými bohy, kteří rozehrávají velkou politickou hru. Došlo jim totiž palivo, za které chce guvernér Ferdinand Kapustier (postava odkazuje na Benita Mussoliniho) získat od bohů nesmrtelnost.

Bilal míchá postmoderní sci-fi, vrství postavy, krutost, bizarní klimatické anomálie, stírá hranice reality a halucinací – to vše plně v duchu tíživé atmosféry 80. let minulého století, kdy tehdejší mocnosti strašily jadernými zbraněmi. Zejména v prvním díle nazvaném Jarmark nesmrtelných je na Bilalově kresbě jasně vidět vliv jiného Francouze – Moebia. Později už Bilal vytváří ostřejší linky, které se jeho vzoru vzdalují. Vytváří tak naprosto osobitý výtvarný styl, jemuž dominují výrazné figury a jejich mimika.

V poslední části Bilal přidává i svou druhou vášeň – film. Jeden myšlenkový oblouk přichází s natáčením biografického filmu o Nikopolovi a potížích s jeho dokončením. Bilal v té době začal točit velice ponuré sci-fi filmy (celkem má na triku tři jako režisér a všechny stojí svou estetikou podobající se snímkům Terryho Gilliama za pozornost), a použil část filmového rámování i do Trilogie Nikopol. K vidění tak jsou perforovaná filmová políčka nebo přechod na černobílý materiál.

České vydání Nikopolu je dalším zaplněním mezery kultovních a pro svět komiksu zásadních děl. Bilalův vypravěčský styl plný neodvratitelné krutosti a bezmoci postav, které připomínají figurky na šachovnici, ovlivnil další generace tvůrců. Zejména těch, co našli zalíbení v temném vykreslení života.