Festival krátkých filmů Praha: co dělá dobré kraťasy očima Christophera Doyla

Festival krátkých filmů Praha dává dohromady podobný tým jako červencovou přehlídku v Karlových Varech, o zajímavém programu tedy netřeba pochybovat. Letos v lednu (20. – 24.) představí to nejzajímavější z pobaltských zemí, kraťasy věhlasného kameramana a režiséra Christophera Doyla, domácí výkvět i tradiční veselici Brutal Relax Show.

S několika tvůrci jsme dali krátkou řeč o tom, co dělá krátký film dobrým, a kudy vede cesta ke slávě. Jako čtvrtý odpovídal Christopher Doyle, kameraman, který si udělal jméno dlouholetou spoluprací s Wong Kar-waiem (Chungking Express, Stvořeni pro lásku nebo 2046), ale sám několik filmů i režíroval. Festival uvede pět děl, na nichž se tak či onak podílel.

Na světě „velkých“ filmových festivalů je cosi velkolepého, z přehlídek krátkých filmů naopak cítíme skromnost. V čem se tyhle dva světy liší podle tebe?

Je to snadné, větší festivaly mají větší hvězdy, proto ta velkolepost. Malé festivaly jsou intimnější.

Jaké možnosti mají diváci v Austrálii, pokud chtějí vidět krátké filmy?

Nic moc. Stejně jako v případě Prahy, nejsnazší cestu skýtají festivaly. Naštěstí dnes umožňuje mnohem širší přístup ke krátkým filmům internet, na druhou stranu obrazová kvalita, ale i pozornost publika mají své limity.

Co je podle tebe základem dobrého krátkého filmu?

Neměl by ses snažit toho říct příliš. Měl bys chápat, že struktura krátkého filmu musí mít jiný rytmus. Měl bys taky rozpoznat, kdy už jsi sdělil, co jsi chtěl, a nechat to ležet.

Souhlasíš s tím, že uspět jako režisér krátkých filmů je dobré východisko pro tvorbu celovečeráků? A je to i tvá ambice?

Já jsem trochu jiný případ, většinou natáčím filmy jiných. Když jsem se ujal režie, bylo to pokaždé proto, že mě někdo taky vybídnul a já měl nápad, který jsem chtěl co nejrychleji sdílet. A jestli z toho vznikl krátký nebo celovečerní film, bylo důsledkem jednak toho, kolik času bylo třeba ke zprostředkování onoho nápadu, a kolik peněz jsem měl (anebo neměl) na dotažení toho díla do konce.

Inspiruje tě příběh nějakého režiséra krátkých filmů? A máš oblíbené krátké filmy od dneska věhlasných tvůrců?

Já na filmy moc nekoukám. Mám tak napilno s jejich natáčením, že se ke sledování jiných prostě nedostanu.

Které dva klipy – jeden starý a jeden aktuální – tě dostaly?

Sinéad O'Connor: Nothing Compares 2 U. Její hlas a jednoduchost obrazového pojetí umožňují, abyste se s tím spojili na velmi osobní úrovni. V nedávné době jsem nic neviděl.

Mnohé tvé filmy budou promítány v Praze poprvé. Očekávání?

Je to pro mě čest, samozřejmě. A je dobré, že se ty filmy dostanou k novým lidem – o tom to přece je. Natočili jsme film a teď je jenom váš.