Veronika Mrázková | Články / Reporty | 05.04.2022
Přesně o půl deváté se začal celý Dock mohutně otřásat a proběhla rázná zkouška posílené aparatury. Z pódia trčelo nezvyklé množství kabelů a jako frontmanka tu stála panna s obrazovkou místo hlavy. Co to? Cybergrounds, které jsme mnozí viděli poprvé v životě, nás zaskočili. Pětapadesát minut kombinace rocku, punku, Ventolina, Papalescua a dubstepu nám málem ukroutila hlavu.
„Dlouho jsme hledali zpěvačku s odpovídajícím, dostatečně lidsky znějícím hlasem, která zvládne vše, co potřebujeme. Pak jsme si uvědomili, že co si člověk neudělá sám... Říkáme jí Otylka, podle Otýlie Vranské. Stejně jako ona se vejde do dvou kufrů,“ uvedl velmi korektně krátkovlasou kyber-krásku s robotickým hlasem a punčoškama baskytarista. Na obrazu se střídala její jemná mimika s projekcemi vtipných smyček a koláží - za to připišme body navíc. Další přičítám za pěkně řízného bubeníka, obdivuhodnou sadu midi kláves a kontrolerů a taky za intervence živých nástrojů, třeba foukací harmoniky nebo saxofonu.
Cybergrounds tvoří tři ajťáci s hudební minulostí v jazzu, punku a ska. Všechno, co umí, patinují elektronikou, hrají přesně, neurvale a zběsile. Mezi skladbami se najde třeba i fyzikální triptych, berou si na paškál těžká společenská témata: zbraně, televizní soutěže nebo AI. „Máme tady s sebou cédéčka, můžete si je zadarmo vzít.“ Z desky bych je skoro nepoznala, ale aspoň už jsem pochopila, proč říkali na koncertě „písničky“ - linka zpěvu přes hlukovou stěnu kolikrát nepronikla, na nepoměrně plošší nahrávce už rozeznáte i text.
Jsou to hračičkové. Na Facebooku vás jako vstupní komentář uvítá: „Drazí přeživší, Titanic se potápí, bárka jde ke dnu... no však to dál znáte. Ale nebyli bychom to my, kdybychom si pro lidstvo nepřipravili něco pro zpříjemnění posledního vzdorovitého zabublání cestou do výlevky.“ Komentář uvozuje záznam skladby Tju s neodolatelně vtíravou melodií.
Ten večer hráli také Bratři. Přísný set z nového materiálu proběhl bez překvapení. V hřmotu perfektně šlapajícího stroje ti zdatnější zaslechli také čerstvý, aprílový singl, jiné fanoušky zajímaly hlavně obrátky - chce to obnovit pravidelné Techporty. Navíc nechat se strhnout citelně natěšeným publikem pod novým pódiem bylo snadné, větší v tomto případě znamená lepší. Ti nejvytrvalejší se pak přemístili dolů do Otvoru, kde se v totálně vydýchaném a ztemnělém sklepení nechali ždímat dvojicí Phil Lemon. Tam já už jen opatrně nahlídla. Je třeba více trénovat. Další vřava nás čeká s Midi Lidi už na konci měsíce.
Cybergrounds + Bratři + Phil Lemon
1. 4. 2022 Dock, Ostrava
foto © Jan Lapčík
Jiří V. Matýsek 17.05.2022
Rammstein můžeme vyčítat ledacos: přílišnou přímočarost, útoky na nízké pudy, kontroverznost a kdovíco dalšího...
Jiří Přivřel 14.05.2022
Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…
Tomáš Kouřil 10.05.2022
Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?
Bára Jurašková 10.05.2022
Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...
Akana 05.05.2022
Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...
Akana 01.05.2022
Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.
Jiří V. Matýsek 29.04.2022
Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.
Michal Pařízek 25.04.2022
Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.
Michal Smrčina 24.04.2022
McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.
Ema Klubisová 23.04.2022
V sále zavládlo ticho a na tri a pol minúty publikum prevzalo rolu speváka, zatiaľ čo Juro hral.