Full Moon on Stage 2016: Syny

Projekt Syny rappera a producenta Roberta Piernikowského a producenta 1988 o sobě dal minulý rok hlasitě vědět albem Orient. To se prezentuje nadšením pro devadesátkový hip hop, ale i náklonností k experimentům. Pro zajištění autentického zvuku se například rozhodli nejprve celou desku nahrát na kazety a teprve zpětně ji převést do digitální podoby.

Roberta Piernikowského můžete znát i díky působení v kapele Napszyklat. Ti již od roku 2003 balancují na hraně hip hopu a klaustrofobické elektroniky a postupně získali uznání jako jedni z nejinovativnějších žánrových tvůrců nejen na evropské scéně. U nás jsme o nich slyšeli mimo jiné díky spolupráci s kapelou Dva nebo slovenským rapperem Benem. Na otázky odpovídal také producent 1988, který dříve dělal pozoruhodnou hudbu na hraně instrumentálního hip hopu a ambientu pod hlavičkou Etam Etamski. V rozhovoru odtajnili nejvýraznější inspirační vlivy, svůj pohled na současný stav hip hopu nebo nejdůležitější momenty formování konceptu společné desky. Orient má totiž hluboké ideové kořeny a je na míle vzdálen současnému generickému zvuku hiphopových alb.

Album Orient vyšlo již před rokem. Jaký byl kreativní proces, který za ním stojí?

ROBERT: Album jsme připravovali dlouho, nejdříve jsme skoro rok sbírali příběhy a symboly a kombinovali je s naším vnitřním naladěním. Každý žijeme v jiném městě, takže jsme hodně pracovali na dálku a skoro rok jsme si jen posílali smyčky, nahrávky a různé črty. Samotná práce na albu byla docela rychlá a zároveň intenzivní.

Na albu mluvíte o filosofii orientu. Dokázali byste ji nějak popsat?

ROBERT: Orient je koncept, který má minimálně dvě strany. Hodně nás zajímala orientální symbolika a dnešní povrchní přístup k ní. Jako obyvatele západního světa nás fascinují východní vzory, ale i sochy a další věci, přitom jim úplně nerozumíme. V podstatě to přišlo samo, když nám při show v Krakově dal jeden kamarád orientální šátek na zakrytí pultu. Dívali jsme se na něj a došlo nám, že tenhle druh věcí je „synovský“, že k nám nějakým zvláštním způsobem patří.

Druhá strana Orientu je ukryta v polském slangu, kde slovo „syny“ znamená „vím, o co jde“ nebo „dávej pozor“.

Co nebo kdo ve vašem případě iniciuje vznik tracku? Začínáte textem nebo beatem?

ROBERT: Proces je komplikovaný, jako první nejčastěji vznikají smyčky. Poté přichází texty a nutí nás vytvořit strukturu. Na základě textů potom měníme smyčky s ohledem na náladu písně a její vývoj. Jsou tu tedy dvě polohy procesu a obě slouží jako zdroj kreativní energie. Velice dobře si rozumíme a texty i produkci se snažíme brát z kreativního hlediska stejně vážně.

Co se týče procesu psaní textů, začínáte s nějakým konkrétním tématem nebo se jedná spíše o proud asociací a pocitů?

ROBERT: Většinou v hlavě nosím vizi nějaké situace a posléze se ji snažím verbalizovat. Důležité je, že nahrávám rým za rýmem bez toho, aniž bych si je psal. Dělám to raději takhle, protože kdykoli se snažím něco zopakovat, tak to napodruhé nikdy není tak dobré. V souvislosti s tím jsem si uvědomil, že neexistuje nic jako črta nebo pouhý nápad. Všechno, co jsem nahrál, musí být finální.

Celý rozhovor čtěte v letním dvojčísle Full Moonu.