Ji.hlavská věčnost (MFDF 2015)

Věčnost je symbolem neomezenosti. A neomezenost sama o sobě trpí špatnou orientací v progresu. Co se na jedné straně rozvíjí, na druhé ubývá pro zachování rovnováhy. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava si letos jen těžko mohl vybrat lepší symbol pro svou vlastní pozici v jihlavských ulicích, kinech, klubech i divadlech. Pro místní domorodce se totiž stal pravidelným zpestřením světa menšího města. Města, které není tak kulturně významné, jak bývalo v minulosti, ačkoli v něm touha po těchto hodnotách neustává.

A v důsledku ani tolik nezáleží na tom, kolik nového festival nabízí. Že vznikly linky mhd, které vás dopraví zdarma mezi jednotlivými místy festivalu. Že v improvizovaných promítacích sálech konečně můžeme poslouchat zvuk z prvotřídní zvukové aparatury, že doprovodný program bobtná do těžko sledovatelných rozměrů nebo že se mezi letošní (byť i osobně nepřítomné) hosty řadí taková jména, jakým je Julian Assange.

Letošní ročník Ji.hlavy nabízí v podstatě podobný rozsah událostí, jako ten loňský. Soutěžní sekce plné dokumentárních filmů, divadlo, hudební program, autorské dílny i prostě jen možnost nasát atmosféru plných podniků ve dny, kdy normálně zejí prázdnotou. Nabízí ale hlavně semknutí veřejných prostorů. Prováže je nekonečnou pavučinou vápenné čáry. Jednotlivá festivalová místa rozesetá po polovině města oživí každý rok jinak interaktivní výzdobou. Každý kout nenavštěvují ty staré známé tváře, ale jsou plná zvídavých a nadšených lidí.

Symbolem letošního ročníku jsou hromady dřeva a velká ohniště, která prohřívají své okolí. A když u nich postáváte, najednou vám nevadí, že první den festivalu si při projekci v jednom sále není kam sednout nebo že v organizací panují úplně stejné zmatky jako loni, předloni, předpředloni atd. Cítíte ten žár a už na začátku přemýšlíte nad tím, že dnešní doba přeje kritickému úsudku a poučování se z vlastních chyb. A nakonec přemýšlíte nad tím, že na tom právě teď vůbec nezáleží. Že už na začátku prostě jen chcete, aby se příští rok opakoval. A aby tomu tak bylo navěky.