Kazety - přístupem, provedením, srdcem

Není nejmenší pochyby o tom, že nejautentičtějším fyzickým nosičem dnešních dnů je magnetofonová kazeta. Zvlášť když vydáváte debut, a sice nikoliv ve smyslu velkého alba, ale své první nahrávky, které chcete vtisknout punc oficiality, ale máte natolik pudu sebezáchovy, abyste nelisovali rovnou vinyl.

Letos se mi dostaly do rukou dvě takové kazety. Vydané v podstatě samizdatem, byť s logy labelů, které víc než vydavatelé v pravém slova smyslu plní funkci jakýchsi ochránců, respektive jistých záruk. Obě kazety disponují svébytnými nahrávkami žen, kapely jsou téměř výhradně ženské, což je - a je to na pováženou, že právě - na scéně nezávislého rocku, respektive noiseu, úkazem stále neobvyklým. Taková rebelie se počítá dvakrát. Nemusí pršet, hlavně že hřmí a blýská se. Hloupě řečeno přístupnější je pražská skupina Peleton a deklaruje to i vydavatel nákladem 100 kusů, byť teprve svou historicky třetí kazetou. Silver Rocket. Biblical Violence jsou venku nákladem 47 kusů, vydavatel Obsedante! titulem završuje téměř dvě desítky kazetových vydání, které má na svědomí.

Peleton jsou synonymem indie rockové hudby, s basovou kytarou vystupují nad neotesané, ale přesto něžné nástroje postrockového starého zákona. Úsvit devadesátek hadra, byť rozhodně nejde o nostalgii. Zpěv, co chodí okolo skladeb jen jakoby mimoděk, ale nešeptá a text předá naplno. A od devadesátek nezběhneme ani v případě Rapsodie o smutné lásce, ta je totiž přesně ve stylu noise, jak jsem jej v té době chápal. Ambientně funerální, na debut velmi zralé uvědomění si vlastního sdělení a toho, co sdělit chci. Řád v choasu a zmatku. Manipulace rádiem, hudebními nástroji, které se kdysi používaly v tzv. rockové muzice, vlastnoručními zvuky a výrazem, co bere samopalem veškeré emo světa, tak jak jej chápe většina... Místy se dočkáme i velmi nevybíravého noisecoru nejhrubšího zrna. Post funeral noise duo. Poslední sbohem.

Zatímco Peleton značí příslib do budoucna, Sounds jako by nahráli svou finální nahrávku. Ale třeba je všechno naopak, třeba tato (a mnohá jiná) kazetová vydání obracejí záda vinylovému mainstreamu D.I.Y. přístupem, provedením, srdcem. Magnetický prášek je na pásce poskládán jako morseovka na obalu Peleton nebo tělo do rakve na obalu Sounds. Nic není náhoda. Ani to, že jsme doposud nevyřadili tape decky. Stejně jako kdysi gramofony. Osobně se zdaleka nevzdávám ani CD playeru, bandcamp nebandcamp. Obě kazety tam lze ochutnat digitálně. Ale jaksi to není ono.