Poselství Jarmuschova hororu Mrtví neumírají se táhne celým snímkem a vyvrcholí v závěru, ale je v tom ironie, nebo ne? Tak či tak, vážně mě nenapadlo, že mně bude lézt na nervy zrovna Tom Waits.
Svět, ve kterém všichni zapomněli na písně The Beatles. Zajímavá představa a ve zkratce synopse nového filmu Yesterday režiséra Dannyho Boylea, který provází hodně rozporuplné reakce. Tak či tak, na Beatles se rozhodně nezapomnělo, alespoň podle toho, jak to včera vypadalo na zahajovacím koncertě dalšího ročníku karlovarského festivalu. Večerní korzo? Děkuji pěkně. Orchestrální verze skladeb, které neumírají, přilákaly možná ještě větší davy než před lety Lucie, před Thermal vůbec nemělo smysl lézt, přilehlé ulice a stráně byly taktéž plně obsazené, někteří vášnivci byli dokonce i na stromech (!). Co by si všichni tihle lidé broukali, kdyby to Boyleovi s Curtisem vyšlo? Po roce znovu ve Varech – filmy, oplatky a písničky, pořadí se upravuje podle aktuální situace.
Soutěžní Srpnová madona láká na žhavý letní Madrid, ve kterém kvůli nesnesitelnému vedru zůstávají pouze turisté, hrstka odvážných nebo ti, kteří v životě tápou. Léto ve městě je prý čas na poznávání sama sebe, které praktikuje nejen hlavní hrdinka filmu Eva, ale vlastně všichni, které potká. Snímek nijak neuráží, má sympatickou atmosféru, ovšem hodně záleží na tom, zda máte rádi léto ve městě. Já ano, ani nevadí, že se v té době čas vždycky trochu vleče, v Madridu to zjevně není odlišné. U filmu vzpomínám na tweety a statusy kamarádů, kteří pravidelně oceňují začátek karlovarského festivalu, kdy se prý Praha vylidní a nastává tzv. klid. Nemohu sloužit, ale ani s tím proklamovaným odjezdem všech madrileños, jak si říkají obyvatelé Madridu, to nebylo tak horké. Lidí jako ve Varech.
Karlovarský festival a nový film Jima Jarmusche, kolikrát jsem tohle jenom absolvoval, přemítám po známé cestě do kinosálu v hotelu Pupp. Vybavuji si Zlomené květiny, Kafe a cigára nebo nedávného Patersona, kdy jsme se do malého sálu na novinářskou projekci málem nevešli. Určitě jich bylo ještě víc. Patersona a zombie horor Mrtví neumírají pojí kromě jména režiséra také Adam Sandler, který se poslední dobou objevuje snad úplně všude. Člověk má strach dopít hrnek kafe, aby na něj odtamtud nezamrkal. V Jarmuschově novince se objevuje i Bill Murray, Tilda Swinton, Chloë Sevigny, Selena Gomes nebo Iggy Pop, jehož role se jmenuje roztomile Male Coffee Zombie. Podle všech předpokladů mělo jít o velkou zábavu, jenže legrace si tam příliš neužijete ani se živými, ani s nemrtvými. Navíc v poselství, které se táhne celým snímkem a vyvrcholí v závěru, se ironie hledá jen těžko. Možná tam není? Tak či tak, vážně mě nenapadlo, že mně někdy bude lézt na nervy zrovna Tom Waits. Stalo se.
Více o Yesterday si řekneme někdy jindy, otázkou je, zda už těch hudebních filmů není přece jen trochu moc. V téhle souvislosti si nelze nevzpomenout na jednu z mnoha rolí Billyho Crudupa, letošního hosta festivalu. Na pokraji slávy, pamatujete? To byly kytarové výkony, panečku, a co teprve když předváděl drogový rauš. I AM A GOLDEN GOD! Dost škodolibostí. Pravdou je, že letos je ve varech snímků s hudební tematikou více než dost, naštěstí se jedná většinou o dokumenty. Jeden z nich čeká už za pár hodin. Mystify!
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?