Reklama
Reklama

Lasse Matthiessen: Politiku s hudbou nemíchám

Co ovlivňuje tvorbu dánského písničkáře Lasse Matthiessena? Jak bojuje s kritikou? A další. Rozhovor před turné po Česku.

Reklama

Dánský písničkář Lasse Matthiessen se do České republiky rád vrací. Začátkem března odehraje tři koncerty v Čechách, o čtrnáct dní pozdějí se pak vrátí na Moravu. Ještě než však vyrazí na cesty, odpověděl na pár otázek nejen o procesu psaní písniček.

Vyrůstal jsi v hudební rodině, chtěl jsi se stát muzikantem? Jaká je tvá nejranější hudební vzpomínka?

Ano, odjakživa jsem chtěl být hudebníkem. Alespoň pokud si vzpomínám. Nejsem si úplně jistý, co je moje první hudební vzpomínka, spíš si vybavuji jen útržky, třeba svého otce, jak vybírá jednu desku z tisíce dalších, co měl, a pokládá ji na gramofon. Celé dny si přehrával všechno možné z jazzu a pořád to dělá. Občas to jsou fakt divné avantgardní věci, občas swing. Vždy jsem byl obklopen hudbou.

Kteří hudebníci ovlivnili tvoji hudební kariéru?

Reklama

Těch, kteří mě fascinovali, bylo tolik... a proto i v mém zpěvu a ve hře na kytaru je slyšet různé vlivy – od Mozarta přes folk až po Radiohead a Billie Holiday.

Jak se vyrovnáváš s nepřiznivými recenzemi?

Reklama

Nikdo nemá rád nepříznivé recenze. Ty, co mám, mě ale dokážou na několik dní rozladit. Kritiky prostě všechno rozebírají, naštěstí těch špatných moc nemám. Většina je příznivých, opravdu dobrých, a když se občas objeví nějaká ne až tak nakloněná, snažím se nic si z ní nedělat.

Někde jsi zmínil, že tě ovlivňuje literatura. Je nějaký literární žánr, ať už v poezii nebo v próze, který má na tebe jako na písničkáře větší dopad?

Nemyslím si. Rád čtu různé věci. Od divných norských avantgardních spisovatelů až k mainstreamovým knihám. Méně inspirace čerpám z detektivek než z Thomase Manna, řekl bych. Jediná věc, která může být na psaní textů obtížná, je mít velká očekávání, zejména když píšete rockové a popové písně.

Mluvíme-li o psaní písní, máš nějaké rituály? Dáváš přednost papíru a tužce, nebo používáš počítač?

Reklama

Rád píšu do notesu, mám jich doma více než stovku. Někdy napíšu jen pár vět, někdy více, ale mám tendenci na to zapomenout a po letech znovu objevit. Občas se ke mně takhle dostanou střípky a útržky z různých období. Líbí se mi to. Je to, jako bych psal svému budoucímu já.

Míváš bloky, když píšeš? Jak je překonáváš?

Reklama

Ano, měl jsem a stále mám. Nic moc se s tím dělat nedá, jen doufat a věřit, že to zas přejde. Stresovat se a snažit se to nějak překonat, to u mě nefunguje, akorát se to tím zhoršuje. Takže když cítím nával něčeho dobrého, když přichází inspirace, je potřeba po tom chňapnout. Prostě to udělat.

Jak moc autobiografické jsou tvé písničky?

Docela dost. Ale ne všechny a ne vždy.

Vždycky jsi psal jen "neškodné" písně? Nepokoušel ses někdy třeba o protestsong?

Reklama

Nenazval bych své písně neškodnými, jsou často o smrti… Ano, napsal jsem i jeden protestsong, ale nejsem s to míchat svou hudbu s politikou. Příliš mnoho přemýšlení a příliš málo hudby.

Hrál jsi na mnoha místech v Evropě i v USA. Vidíš rozdíly v publiku doma v Dánsku a v ostatních zemích?

Reklama

Zažil jsem rozdílné publikum. Někdy je to víc o tom, jestli hraješ na vesnici, nebo ve městě. Dánové často na koncertech nejsou příliš zdvořilí. Dost toho prokecají. Nemám to rád.

Loni jsi na německé části turné předskakoval Suzanne Vega. Co to pro tebe znamenalo?

Znamenalo to pro mne opravdu hodně. Byla to zábava. Velké publikum, její tým byl super. Fakt fajn lidi. Nemyslel jsem si, že to tak bude, ale bylo. Užil jsem si to.

Od té doby, co vyšla deska Wildfires (2014) jsi hodně hrál a cestoval. Zažil jsi něco, co ovlivnilo připravované album?

Reklama

Nejsem si jist, že se událo něco speciálního. Na mém dalším albu bych rád udělal věci jinak. Budou tam synťáky, a hraju si trochu víc s hlasitými pasážemi.

Jak jde nahrávání? Bereš ho jako výzvu?

Reklama

Miluju nahrávání. Obtížné jsou pro mne ty ostatní věci okolo. Jako třeba, že hodně času trávím na turné.

Jaké vidíš (ne)výhody v tom, hrát sólo a hrát s kapelou?

Mám rád oboje. Zbožnuju tu intimitu, když hraju jen sám. Když cítím, že obecenstvo poslouchá. Ale taky hraju rád hlasitě s kapelou. Je to zábavné, zejména, když vystupuji s tak skvělými muzikanty, jako teď. A kteří se mnou taky odehrají následujících sedm koncertů v České republice.

Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.

digital

79 Kč/měsíc
  • Základní digitální přístup, pouze na 1 měsíc
  • Veškerý obsah webu
  • Prémiové články

digital+

83 Kč/měsíc
Navíc oproti digital
  • Veškerý obsah webu bez reklam
  • Unikátní playlisty
  • Podcasty
  • Možnost odemknout 3 texty měsíčně pro ostatní
Možnost kdykoliv zrušit
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama