Články / Rozhovory

Lukáš Linhart (Life for Mires): Nespoutaná příroda je zdrojem inspirace

Lukáš Linhart (Life for Mires): Nespoutaná příroda je zdrojem inspirace

Aneta Martínková | Články / Rozhovory | 10.11.2020

"Na rozmanité krajině jsme závislí," říká Lukáš Linhart, PR manažer projektu Life for Mires. A společně s týmem kolegů se snaží na území národního parku Šumava obnovovat a chránit vysychající mokřady. Iniciativa v jižních Čechách vyjednává s veřejnou správou, ale také mobilizuje dobrovolníky, kteří mohou přidat ruku k dílu a za špinavou prací vyrazit do běžně nepřístupných částí šumavské divočiny. Aktuálně Life for Mires spojili navíc síly s hudebnicí Lenkou Dusilovou, která na metafoře říčního systému postavila svou novou desku. Pro Full Moon společně s fotografkou Bet Orten vytvořily foto esej z chráněné oblasti, hudba z alba Řeka bude doprovázet film o šumavských mokřadech. Co dalšího společně chystají? S jakou motivací přijíždějí dobrovolníci pracovat na rašeliništích? A jak efektivně komunikovat s veřejností o ochraně životního prostředí?

Na začátek lajcky - jaký je rozdíl mezi mokřadem a rašeliništěm?

Rašeliniště je druhem mokřadu, a to velmi nevšedním. Jde o trvale zamokřená místa, kde nejvíc prosperuje mech rašeliník. Je tu hodně vody, nízké pH, málo kyslíku a kvůli tomu všemu se organická hmota nerozkládá tak rychle jako například padlý kmen stromu v lese. Na Šumavě je chladno, ale rašeliníky jsou na tyto nehostinné podmínky uzpůsobené. Pořád přirůstají výš a jejich spodní část naopak odumírá - ukládá se rašelina. Na některých typech rašelinišť ten proces probíhá více než 10 000 let - vrstva rašeliny tak může mít i přes 8 metrů. Celý ten příběh započal po ústupu ledovců, kdy tu byla tundra. Právě na rašeliništích se díky drsným severským podmínkám udržely druhy rostlin, které dnes známe především ze Skandinávie. Ostatní rostliny to tu mají kvůli nedostatku živin hodně a musely se adaptovat, jako například masožravky. Rašeliniště jsou čarovná a vzácná, dalo by se o nich vyprávět hodiny.

Regionální média informují o vašem projektu s nadšením - do obnovy mokřadů se vám daří zapojovat široký okruh dobrovolníků z celé republiky. Z jakého popudu se za vámi zájemci vydávají? Jsou to lidé už dlouhodobě zapálení do ekologie, nebo se vám daří přitáhnout i nováčky?

Máme z toho radost. Lidi naše akce hodně baví, protože pomůžou přírodě, ale taky s nimi procházíme skrytá a neznámá místa, kde to pěkně čvachtá. Není to jako vyrazit po lesní cestě na kopec, nahoře si dát klobásu a pivo a stejnou cestou zpět. Vydávají se k nám za zážitkem, ale určitě i proto, že mnoho z nás už cítí problém nedostatku vody v krajině. Často s dobrovolníky trávíme dlouhé chvíle nad diskuzemi o problémech příliš intenzivně využívané krajiny. Z toho je znát, že lidi se zajímají a začínají to velmi silně vnímat. A nemusí to být zapálení ekologové. Proto máme každý rok hodně nových zájemců, kteří k mokřadům vztah teprve získají.

Součástí vašeho programu je kromě samotné revitalizace mokřadů také zapojení veřejnosti do tohoto procesu. Přírodovědec Jiří Sádlo, který nedávno vydal knihu Krajina!, tvrdí, že se v komunikaci tématu ochrany životního prostředí volí příliš analytický tón. Lidé dostávají namísto důvodů, proč mít k přírodě okolo sebe nějaký vztah, tabulky a čísla. Souhlasíte s tím? Je i to důvod, proč jste se pustili do spolupráce s umělkyní Lenkou Dusilovou?

Myslím si hlavně to, že lidi už začínají mít přehršel informací o environmentálních problémech. Tedy ti, kterým není ochrana přírody úplně volná. Navíc informace jsou často abstraktní a člověk se v nich ztratí. Právě kvůli tomu pořádáme setkání přímo na místech, kde takový problém řešíme. Účastníci se zapotí, zamažou, někdy promoknou a potom se projdou mokřady, které jsou neponičené a v plné kráse. Zkrátka to zažijí a pochopí. Hudba je rovněž zážitkem a my bychom chtěli naše aktivity ztvárňovat i umělecky, protože nespoutaná příroda je velkým zdrojem inspirace. Řekli jsme si, že takovým způsobem můžeme oslovit širší okruh lidí. Když jsem zjistil, že Lenka Dusilová vydává album Řeka, spojilo se mi to. My řešíme obnovu pramenišť, kde řeky začínají, a potoků, které se v řeky splétají. Lenka pracuje s tématem fenoménu řeky, nebo chcete-li říční krajiny, v přenesených významech. Dokonce jsme následně přišli na to, že nezávisle na sobě používáme stejné asociace - například podobu krevního řečiště a říční sítě krajiny. Jsem přesvědčený, že posluchači Lenčiny hudby mají i k přírodě blízko.


Lenka Dusilová pro vás zatím společně s fotografkou Bet Orten připravila fotoesej, kterou jsme otiskli v aktuálním čísle. Co chystáte v rámci této spolupráce dál? Co si od ní slibujete?

Předběžně jsme domluvení na propůjčení Lenčiny hudební tvorby našemu filmovému dokumentu o obnově mokřadů a potoků. Myslím, že prožitek ze záběrů divočících potoků a řek nebo tajuplných a mlhavých rašelinišť doprovozený Lenčinou muzikou bude intenzivnější. Bavili jsme se rovněž o koncertování na našich eventech, ale to jsou zatím úvahy. Těším se, co dalšího se může z naší spolupráce zrodit.

Spolupracujete s partnery z Bavorska. Cítíte nějaký rozdíl v tom, jak se daří plány ochrany a obnovy mokřadů a rašelinišť realizovat na německé straně národního parku, v Bavorském lese?

Rozdíl je nejspíš v tom, že na české straně působí Iva Bufková, garantka našeho projektu, která problematikou vody v krajině naprosto žije. Věnuje se obnově mokřadů víc než 25 let a má za sebou mnoho úspěchů. Zpracovala celý koncept a program revitalizací na území NP Šumava, který dlouhodobě a se značným nasazením naplňuje. Jakýmsi vyvrcholením je tento rozsáhlý projekt. Na bavorské straně udělali rovněž spoustu práce, ale chybí tam osobnost, která by se tématu věnovala v takovém rozsahu. Částečně to vychází i z faktu, že na české straně Šumavy je mokřadů o poznání více.


Jaký tón je podle vás coby PR manažera ekologického projektu vhodné volit v kampaních na ochranu životního prostředí? Jakým způsobem se vy snažíte lidi přimět přehodnotit jejich životní styl?

My se nesnažíme přimět je k přehodnocení životního stylu. Možná jediná taková prosba z naší strany zní - nepoužívejte rašelinu na zahrádkách, protože její těžba znamená uvolňování obrovského množství oxidu uhličitého do atmosféry. Především se snažíme lidi navést na myšlenku návratu původních přírodních struktur do krajiny. Aby plošně nevysychala, podporovala biodiverzitu a udržitelnou produkci surovin pro člověka. Jedině s rozmanitou krajinou se totiž nedostaneme do průšvihu, kdy by celé soukolí zvané ekosystém zkolabovalo. Jsme na ní závislí.

Info

Life for Mires - Život pro mokřady
web projektu

Foto © Bet Orten

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Milan Tesař (Radio Proglas): Naslouchat a reagovat

Michal Pařízek 02.08.2021

Centrum world music v Brně? Může být. S Milanem Tesařem o nové scéně Maratonu hudby, důležitosti hudebních cen i pozitivním efektu covidu na rádio.

Duo Ruut: Inspirujeme se navzájem

Adéla Polka 20.07.2021

Získaly prestižní cenu Ethno Music Awards a letos se se svou citerou vypraví i do České republiky. Rozhovor o estonském zaříkávání i jednom nástroji pro dvě.

Barbora Koritenská, Libor Staněk (Živá vila): Prachatice jsou takové jihočeské Twin Peaks

cyril kosak 15.07.2021

Vivat Vila! Rozhovor o druhém ročníku festivalu, který přesahuje hranice prostého hudebního podniku se sebelepší nabídkou. Pojďte zažít Prachatice!

Raül Refree: Potřebuji být inspirován

Michal Pařízek 08.07.2021

Barcelonský rodák Raül Refree má pověst umíněného a talentovaného podivína, který si dělá věci zásadně po svém. Rozhovor, živá vystoupení u nás co nevidět.

Aleš Macenauer (Zapomělsem): Pro mě je důležitá upřímnost a přirozenost

Mária Karľaková 06.07.2021

V letním dvojčísle Full Moonu jsme s Alešem přinesli obsáhlý rozhovor, toto berte jako subtilní teaser, v němž jsme probrali pár dalších témat.

Adriana Světlíková (Nová síť): Kultura si prošla velmi těžkou zkouškou

Jarmo Diehl, su 24.06.2021

Jak se Nová síť snaží zlepšit podmínky pro umělce i kulturní projekty a na jaké problémy naráží nejen během pandemické krize?

Marie Voslářová: Neštěstí v lásce není životní selhání

Adéla Polka 15.06.2021

Paseka letos vydala druhou komiksovou publikaci kontroverzní švédské autorky Liv Strömquistové Nejrudější růže rozkvétá. Rozhovor jsme vedli s její překladatelkou.

Marie Joja (Archipop): Když opuštěné budovy nabídnou nevšední zážitek

su 18.05.2021

Rozhovor o databázi Archipop, jejíž cílem je zmapovat realizace dočasného využití opuštěných objektů.

SF MINI aneb Není to jen o nás

Michaela Susedíková 11.05.2021

Zatímco pamětníci vzpomínají na Olomouc kvůli devadesátkovému klubu Nausea, dnes nabízí výživnou dramaturgii prostor SF MINI. Hovory nejen o kompilaci z rukou Coffee Breath Records.

Shina (Slnko Records): Hudbu treba hnojiť a polievať

Kateřina Cumin 29.04.2021

Dnes, po dvaceti letech fungování, má Slnko Records ve stáji umělce několika generací a všech žánrů, za všechny jmenujme Modré hory, Katarzii, Bad Karma Boy nebo Janu Kirschner. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace