Márton Naray (SoundCzech): Klíčová je spolupráce a komunikace

Márton Náray, šéf hudební kanceláře SoundCzech, rekapituluje, jak se proměnila česká hudební scéna i vnímání hudebního exportu. Mluví o výzvách letošního roku, významu regionální spolupráce, novém modelu podpory i o tom, proč je dnes důležitější než kdy dřív pomáhat umělcům s diverzifikací příjmů. „Hudební scéna se neustále mění – a my s ní,“ říká v rozhovoru, který nabízí nové výzvy týkající se fungování tuzemského kulturního podhoubí i budoucnosti české hudby.

Když se dnes ohlédnete na začátek SoundCzechu, co vás na té cestě nejvíc překvapilo?

Každá země funguje trochu jinak a má svá specifika. Náš koncept vychází z mých zkušeností s jinými exportními projekty, ale jak místní scéna zareaguje, to zjistíte až v praxi. Hudební export u nás navíc pořád není samozřejmost. Samotný pojem může působit zavádějícím dojmem - nejde o to někomu vnucovat naše umělce nebo hudební produkty, je to hlavně o spolupráci a výměně, o přirozeném propojení.

Zpočátku byla česká scéna dost zdrženlivá, objevovaly se pochybnosti o našich úmyslech a i etablovanější aktéři nechtěli investovat energii do mezinárodních aktivit. To se ale postupně mění. Rok od roku vidím, že se lidé v hudebním prostředí začínají více podporovat, že přichází nová, energická generace a že se atmosféra na akcích mění k lepšímu.

Mezinárodní dveře se českým umělcům otevírají stále víc. Naše kapely jsou skvělé, kreativní a cílevědomé. A nezůstává to jen u nich - i české hudební firmy stojí za pozornost, chceme zdůrazňovat i jejich roli. Jedna věc ale zůstává: a to je neustálá změna. Hudební scéna se vyvíjí spolu s technologiemi a společností. Před patnácti lety tvořily hlavní příjem živá vystoupení, dnes hrají větší roli nahrávky a digitální platformy. Neznamená to, že bychom chtěli ustoupit od podpory koncertů, ale více se soustředíme také na vydavatelství nebo hudbu pro film a videohry.

Mít globálně úspěšné české umělce by byl krásný sen, hlavní cíl je ale jiný: pomoci scéně najít udržitelné zdroje příjmů a využít všechny možnosti, aby umělci nejen hráli naživo, ale dokázali svůj potenciál i co nejlépe zhodnotit.

Který z podpořených projektů nejlépe ukazuje, jak může jednorázová pomoc odstartovat dlouhodobou změnu?

Nemyslím si, že u nás existuje něco jako čistě jednorázová pomoc. Ano, můžeme poskytnout finanční podporu, podle našich možností, ale důležitou roli hrají i setkání, navazující schůzky a dlouhodobější spolupráce.

U umělců jednorázová podpora funguje hlavně tehdy, když mají jasnou vizi a strategii. Skvělým příkladem jsou Aiko nebo Bratři, cílevědomí umělci s kvalitním managementem, kteří rostou krok za krokem a získávají mezinárodní uznání. Ale samotná jednorázová podpora by je tam nedostala, klíčová je spolupráce a komunikace. Potřebujeme i zpětnou vazbu od zahraničních partnerů, abychom naše kroky dokázali co nejlépe přizpůsobit, je to prostředí, které funguje interaktivně.

Podpořili jsme například delegace na akcích, díky čemuž velké české subjekty jako Supraphon nebo tým Composers Summit získaly cenné kontakty. Ty jim pak pomohly v rozvoji. Udělali jsme i první kroky směrem k Indii, což vedlo k vystoupením umělců jako Mili Janatková, Noisy Pots nebo Badfocus. Abychom na to navázali, potřebujeme další dobře cílené mise – nebo naopak přivítat jejich profesionály u nás.

Po akcích v rámci Národního plánu obnovy a zaměření se na zámoří se nyní vracíme k regionálnímu rozvoji, hlavně směrem do střední a východní Evropy a na Balkán. To jsou pro nás dostupné a logické směry. Abychom ale neztratili dynamiku, průběžně vyhodnocujeme efektivitu jednotlivých akcí a hledáme cesty, jak udržet kontakt. Zjistili jsme třeba, že Musexpo zaměřené na filmovou hudbu funguje velmi dobře a už nám pomohlo zviditelnit sílu české filmové hudby. Naopak na South by Southwest jsme pochopili, že je potřeba účast celého kreativního sektoru – hudba je tam jen jednou z jeho nedílných součástí.

Vedle Ameriky jsme vybudovali silný most s Kanadou a doufáme, že po našich třech návštěvách na M for Montreal příští rok přivítáme kanadskou hudební delegaci tady.

Chceme se také více zaměřit na diskuse o klubových sítích a grassroots aktivitách, protože právě tam vznikají nové iniciativy a objevují se noví umělci. Celkově mám pocit, že i s malým týmem musíme být přítomni na mnoha frontách – od osobní podpory umělců až po prosazování toho, aby se hudební sektor vnímal jako oblast, kde lze vybudovat plnohodnotnou profesionální kariéru.

Letos byl problém s financováním některých kulturních institucí, včetně vaší. Jak to dopadlo?

Ano, a takovou nejistotu bych nikomu nepřál. Byly chvíle, kdy jsme nevěděli, jestli a jak budeme pokračovat. Zároveň se ale ukázalo několik oblastí, na které se musíme víc soustředit.

Hudba není jen kulturní oblast. Přirozeně se propojuje s obchodem, turismem nebo vzděláváním, a tomu by měly odpovídat i mechanismy podpory. Naše činnost může prospět městům, regionům i prodejem vstupenek, a tím pádem turismu a daňovým příjmům. Věřím, že z toho mají užitek všichni. Zdravá hudební scéna podle mě znamená i zdravější společnost.

V létě došlo ke sloučení IDU a NIPOS a vznikl nový institut NIK. Tato struktura je pro všechny nová, ale věřím, že přinese spoustu pozitivních prvků a spoluprací. V rámci tohoto zastřešení zůstává SoundCzech malým oddělením pod Institutem umění, kde dál hledáme nové cesty ke spolupráci.

Jaké nové výzvy ještě letos chystáte? Kdy se na ně mohou hudebníci a profesionálové hlásit?

Byli jsme v Maďarsku v rámci programu ProVisit, navštívili jsme přes dvacet klubů a hudebních firem, abychom vytvořili nové kontakty. Následně jsme jeli na konferenci Ship, kde proběhl náš networkingový event. Na obou akcích podporujeme českou delegaci.

Zároveň měníme přístup k našim aktivitám. V posledních letech jsme se soustředili hlavně na zvyšování mezinárodního povědomí o české hudbě a profesionálech účastí na velkém množství akcí. Teď začínáme pečlivěji vybírat – hledáme akce s větší relevancí a objevujeme i nové příležitosti. Poprvé se například účastníme s delegací Ireland Music Week v Dublinu a So Alive Conference v Sofii. Irsko je skvělý vstupní bod na anglicky mluvící trhy, zatímco So Alive je hlavní akce Balkánu a ideální místo pro regionální setkání.

Velkou novinkou je projekt, na kterém jsme pracovali dva roky: K-Pop Connection – songwriting camp. Proběhne během Prague Music Week na Šumavě a už tam vzniknou první skladby, které si bude možné poslechnout spolu s workshopem. Camp propojí velké k-pop producenty s finskými, českými a evropskými skladateli a přinese do k-popu evropské vlivy. Projekt je podpořen programem LiveMX a umožňuje nám testovat nové způsoby, jak budovat moderní hudební průmysl.

Další zastávkou je M for Montreal v Kanadě, kam byl pozván RedZed spolu s českými profesionály. Tentokrát nás oslovili kanadští partneři, kteří hradí ubytování i akreditace, což je velký posun v naší spolupráci. Na závěr roku chystáme ještě ProVisit do Varšavy. Navštívíme kluby a hudební firmy a poprvé plánujeme spojit akci s delegací z jiné země našeho regionu. Už teď víme, že ProVisit mise se ukazují jako skvělý doplněk naší strategie vedle návštěv showcase festivalů. Výzvy budou otevřeny ve druhé polovině září.

Na příští rok už plánujeme delegace do Lipska a Bukurešti. Chceme se také zúčastnit akcí jako ESNS, MENT, Musexpo a dalších. Programy zůstanou otevřené pro zájemce jako vždy, ale momentálně čekáme na rozpočet, doufám, že je budeme moci vyhlásit co nejdřív. Vedle toho se víc zaměřujeme na rozvoj synchra a vydavatelství a na to, abychom tvůrcům přinesli více know-how, jak svůj katalog co nejlépe zužitkovat a reprezentovat.

Co nového nabídne pátý ročník konference ReConnect?

I když byl SoundCzech jedním ze zakladatelů ReConnect, od letoška jsme už spíš partnerem, podobně jako u Prague Music Week nebo Music Composers Summit. Na samotné organizaci se tedy nepodílíme.

Musím ale říct, že spolupráce s Music Managers Forum a Brno Club Association se posunula na úplně novou úroveň, jsou to skvělí partneři a vytvořili inspirativní prostor pro růst. Myslím, že to tak vnímají i lidé, kteří akci navštěvují – od stakeholderů přes začínající hudebníky až po podporující instituce. Je to bezpečné prostředí pro nápady a spolupráci.

Z programu bych rád zmínil několik zajímavostí. Už 2. října, v tzv. nultý den, proběhne setkání měst s hudebními stratégy z Edinburghu, Lipska, Bydhoště a Tallinnu. Společně s desítkami českých odborníků budou debatovat o tom, jak podpořit klubovou a hudební kulturu. Na konferenci dorazí i významní hosté: Dimitri Hegemann, zakladatel berlínského klubu Tresor, Phil Hartnoll z Orbital, James Minor, bývalý hudební ředitel největší světové konference South by Southwest, Lisa Nasta z Glastonbury, Josh Rabinowitz, expert na autorské právo a vydavatelskou problematiku z Brooklynu, a mnoho dalších.

Celá konference zůstane praktická a efektivní, zaměřená na praxi – od diverzifikace příjmů přes technické otázky produkce až po hudební supervizi. Myslím, že je to relevantní akce pro zkušené profesionály i ideální vstupní brána pro začínající.

Která část programu je pro tebe osobně highlight a proč?

Po tolika akcích si nejvíc cením těch, kde se lidé opravdu propojí a poznají, ne jen vymění vizitky nebo digitální odkazy. Hudba je osobní obor, založený na inspiraci, a ta vzniká jen v živém prostoru. Umělá inteligence může pomoct, třeba při psaní projektů nebo v řadě dalších činností. Ale ať se snaží sebevíc, nikdy hudbě ani lidským propojením nepřidá to nejdůležitější: autenticitu, inspiraci a ducha. Proto se těším na zmíněné hosty hlavně proto, že se s nimi setkáme v prostředí, které je původní, neokázalé, ale opravdové a lidské.

Osobní hudební objevy poslední doby?

Je jich tolik, že je ani nedokážu vyjmenovat. Jsem hudební závislák a sběratel vinylů od chvíle, kdy jsem se naučil chodit. Nebylo by fér zmínit jen pár jmen, protože bych určitě na někoho zapomněl. Musím ale vyzdvihnout jednu zatím málo rozvinutou oblast české hudby – obrovský potenciál mladých skladatelů. Tvoří hudbu pro filmy a hry a zároveň pracují na vlastních dílech. Vidím v nich budoucnost i most mezi moderní a klasickou hudbou.

Na Prague Composers Summit a na SoundCzech Classic showcase jsem měl možnost slyšet jejich tvorbu a byl jsem ohromen. Překvapilo mě ale, že na těchto koncertech je zatím tak málo vydavatelů, agentů nebo labelů. I s tím bychom jim rádi pomohli. Pokud jde o zahraniční interprety, v poslední době často poslouchám Loverman, Baby Berserk, sérii Jazz Is Dead nebo Carbon Based Lifeforms.