Neocomicon zjišťuje, co po lidstvu chtějí Lovecraftovi Prastaří

Jak by vypadal náš svět, kdyby vybájený svět H. P. Lovecrafta byl skutečný? Tenhle narativ je pevně usazený ve světové popkultuře už dlouhé desítky let. Lovecraftův vesmír dráždí tvůrce svou zvrácenou logikou i zkratkovitou krutostí, která má kořeny v tradičním vnímáním tohoto světa.

Takže ani nepřekvapí, že se do vlastních adaptací Lovecrafta pustil Alan Moore, vedle Alejandra Jodorowského asi největší současný mystik současného komiksového světa. Alana Moorea zná nejspíš každý, kdo přečetl víc než Čtyřlístek a viděl jeden snímek z nekonečného množství marvelovek, které v poslední dekádě zaplavily kina. Současně jde o tvůrce, na něhož si musíte vytvořit názor. Je autorem několika naprosto klíčových grafických románů, které stanovovaly nové standardy komiksové tvorby. Ať už jde o Ságu o Bažináčovi, Strážce, Top 10, Z pekla, Ztracené dívky nebo Ligu výjimečných.

Zároveň je Moore komplikovanou osobností, která mimo jiné naprosto odmítá filmové adaptace vlastních děl. Na druhou stranu je faktem, že všechny pokusy o převedení jeho komiksů na plátno dopadly prachbídně a naprosto se minuly s autorovým géniem. Čestnou výjimku tvoří až seriál Watchmen z roku 2019.

Je až s podivem, jak dlouho Moore dokázal pracovat pro velké nakladatelství DC a jeho odnože. V roce 2005 se však s nimi rozhádal a zase se vrátil k nezávislé tvorbě. To už společně s výtvarníkem Jacenem Burrowsem měli za sebou dvoudílný příběh Vnitroblok (2003), v němž společně fabulovali lovecraftovský vesmír. Vnitroblok je součástí českého překladu svazku Neonomicon, kde doplnil titulní čtyřdílný komiks stejných tvůrců, který původně vycházel v letech 2010 a 2011.

Vnitroblok je jakýmsi prologem samotnému Neonomiconu, předchází mu dějově i časově. Hlavním hrdinou je tajný policejní agent Aldo Sax pátrající po původu nové drogy, která se objevila v nočních klubech. To jeho mysl dovede až za brány příčetnosti. Po několika letech vyšetřuje dvojice agentů Brearsová a Lamper sérii rituálních vražd. Ty jsou nějakým záhadným způsobem propojeny právě s Aldo Saxem. Pátrání směřuje do městečka Salem a kola hororového šílenství a tragických událostí se roztáčí naplno…

Moore na Lovecrafta nahlíží skrze jakousi freudovskou sexuální frustraci, kterou podporuje i vedlejšími motivy (například léčená nymfomanie agentky Brearsové). Vše spojuje se vstupem za běžné vnímání reality, s čímž mu pomáhá i téměř bezbřehá výtvarná fantazie Jacena Burrowse. Ta exploduje především v závěru Vnitrobloku, kdy mizí do té doby pevně dané vertikální stavění komiksových panelů a otevírá se šílený svět jiného vesmíru. Neonomicon je pro změnu postaven na širokých horizontálních panelech (vždy čtyři na jednu stránku). Tento rytmus opouští jen vzácně a nepracuje s psychedelickými obrazy jako finále Vnitrobloku. Spíše se soustředí na vnitřní myšlenkové pochody postav a to, jakým způsobem jejich mentální nastavení ovlivňuje fyzickou podobu.

Svou vášeň pro Lovecrafta Moore s Burrowsem završili opulentním dvanáctisvazkovým dílem Providence (2015-2017). Tento grafický román vydalo Argo v českém překladu už v roce 2019.