Osmička žije: O problémech mluvit, nestavět hráze

Kauza kolem ostravské ulice Přednádraží je důkazem, kam až může byrokracie a lidská arogance dojít. Výsledkem dohadování mezi radnicí a majitelem obytného domu je vystěhování nájemníků. Údajně z důvodu jejich bezpečí, aby jim nespadla střecha na hlavu. Většina obyvatel byla odstěhována do ubytoven, kde důstojné bydlení a hygienické standardy nejsou součástí každodenního života. Část nájemníků ale v Přednádraží zůstala. Ti teď v domě číslo 8 přečkávají zimu. Za tamní obyvatele se postavilo sdružení SOS Přednádraží. A v neděli 17. 3. pořádají benefiční koncert v Café v Lese s Vobezdud, Čokovoko, Fakmé a Potmě.

O co vám jde?

Smyslem a cílem činností kolektivu SOS Přednádraží je pomoc tamějším obyvatelům, a to na několika úrovních. Z počátku, kdy byla situace okolo Přednádraží hodně zmatená a nikdo nevěděl, co se bude dál dít, jsme se snažili zejména o co nejširší a rychlou medializaci celé kauzy, čímž jsme chtěli zabránit hrozícímu rozbíjení rodin jejich rozestěhováním do ubytoven, azylových domů a dětských domovů. Díky tlaku úřadů a sílící zimě se postupně velká část obyvatel Přednádraží odstěhovala, ve většině případů bohužel právě do nedůstojného a těžko žitelného prostředí ubytoven. Pro lidi z Přednádraží je bohužel téměř nemožné získat běžné nájemní bydlení. Roli hrají silné rasové předsudky a špatná finanční situace, neumožňující složení vyžadované kauce. Část obyvatel zůstala a společnými silami se starají o dům č. 8. Později jsme se začali věnovat přímé pomoci provázané s vlastní aktivitou obyvatel Přednádraží, která nám připadá důležitá a cenná. Sháněli jsme třeba zimní oblečení (Osmičce odpojili elektřinu), pomáhali jsme s obstaráním nájemního bydlení namísto ubytovny nebo sháněli finance na opravy a provoz Osmičky. A právě na svépomocné opravy Osmičky půjde i výtěžek z nedělního koncertu. Pořád se věnujeme i medializaci kauzy, nátlaku na regionální i celostátní politiky a rozšiřování povědomí o problematice vyloučených lokalit.

Proč to děláte?

Jde nám jednoduše o solidaritu s lidmi, kteří jsou v tíživé životní situaci, navíc ne vlastní vinou. Nefunguje-li systém, ve kterém žijeme, nenabízí-li všem souměřitelné šance, nechává-li některé lidi stranou, připadá nám přirozené jim pomoct. Zároveň jde o hledání nových cest. Přednádraží je inspirativní tím, že tu místní nečekali pasivně na pomoc od státu nebo neziskovek, ale začali se velmi aktivně o svou situaci starat a utvářet ji. Inspirativní je i spolupráce místních a aktivistů. Obojí se znovu objevilo také v ústeckých Předlicích.

Nějaká odezva od autorit/úřadů/jednotlivců?

Sepsat jasný text výzvy a sehnat pod ni co nejvíc podpisů známých osobností jsme jako strategii zvolili v momentě, kdy bylo potřeba udělat velmi rychle něco, co zaujme média. Výzva, web a seznam signatářů vznikaly ve velkém spěchu téměř přes víkend, první várku osobností jsme tedy aktivně oslovovali, po čase se někteří začali ozývat sami. Všem signatářům bychom tímto rádi poděkovali.

A jak může jednotlivec podpořit SOS Přednádraží?

Nejlépe aktivně. Třeba jednorázově tím, že přijdete na koncert, vhodíte něco do kasičky nebo vydražíte nějakou grafiku od Toy_box, ale mnohem lépe tak, že se s námi spojíte a budete se společně s námi pod hlavičkou SOS Přednádraží věnovat přímé pomoci dle vašeho gusta. A nebo se nejlépe vykašlete na SOS Přednádraží a vyražte do některé z vyloučených lokalit, které v České republice máme, a promluvte si s místními. Tak můžete rozkrýt skutečné příčiny jejich problémů a s nimi hledat jejich možná řešení.

Stereotypizace je nebezpečná, většinová společnost na předsudcích ale zakládá obraz o okolním světě. Jak proti tomu bojovat?

Pokud mluvíme o rasismu a etnických předsudcích, esenciální je být otevřený. Namísto předsudků nebo sdílených příběhů a mýtů si vytvářet příběhy vlastní. Prožít je. Žijeme-li vedle sebe, Romové a etničtí Češi, jako sousedi, je přirozené poznávat se. To se ale neděje. Jsme schopní žít vedle někoho desítky let a vyhýbat se mu nebo mít kontakt jen skrze spory a hádky. To nejlepší, co se dá udělat, je vyrazit k sousedům na návštěvu, poznat je a vytvořit vzájemný vztah, byť to může stát a nejspíš stojí velké množství sebezapření a možná bude vyžadovat odvahu. Problém vyloučených lokalit je ale jen částečně vytvářen rasismem. Je to problém sociální, tvořený neoliberálním trhem. Je to problém sociální segregace, vyřazování chudých ze společnosti a pošlapávání jejich důstojnosti a práv.

Podle čeho jste vybírali kapely na benefiční koncert V lese?

Výběr byl jednoduchý. Cílem koncertu je získat peníze na svépomocné opravy Osmičky. Chtěli jsme kapely, na které přijde dost lidí ochotných zaplatit i mírně vyšší vstupné. Čokovoko, Vobezdud, Fakné a Potmě navíc souhlasily s tím, že zahrají zadarmo, čímž vlastně umožnili, aby se tenhle večírek pro Přednádraží mohl konat. Patří jim za to mnoho velkých díků, stejně tak jako Toy_box, která nám věnovala několik svých grafik do benefiční aukce.