Oživte Hollar!

Jak jsme se dostali k hnutí Oživme Hollar, není důležité, důležitější je, abyste ho zaregistrovali i vy. Stojí za ním studenti žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kteří letos dělají státnice, takže tam (možná) končí, což jim nebrání v tom, aby to udělali lepší pro ty, co přijdou po nich. Jde jim o budovu Hollar, o přetvoření nepoužívaných prostor garáží. Chtějí dělat výstavy fotek, besedy, projekce filmů z Famu (která je hned vedle), příležitostně i koncerty („Bonus by byl dobrej.“). Chtějí hejbnout zkostnatělou organizací. A to je těžší než cokoliv jiného. V rámci státnic/dnů otevřených dveří tam už několikrát provozovali guerilla kavárnu („domácí chleba, domácí sušenky, polívka, dobrý kafe a tak“) a iniciativa Oživme Hollar je tak někdy redakce, někdy kavárna/pekárna, jindy studenti u zkoušek. Čím bude zítra a čím pozítří, záleží i na vás. Mnoho ostatního se dozvíte v prvním čísle magazínu Ož!vme Hollar. A z tohohle rozhovoru.

Co jste zač?

Rádi bychom byli generací než de-generací. Chceme něco dělat, ale trochu se štítíme převracet auta, jakož i dotýkat se dlažebních kostek, klávesnice je nám bližší. Genderově jsme relativně vyvážená skupina. Otevřená dalším členům. Stejně jako chceme, aby byly garáže na dvorku Hollaru otevřený všem, kdo chtějí vstoupit, poslouchat, odpočinout si, dozvídat se nový věci a sdílet.

Proč to děláte?

Protože je to mnohem větší zábava, než sedět doma a čumět do Facebooku. Případně se učit novinářský poučky na zkoušku. A protože nás štve, že jediná pražská státní vysoká škola zaměřená na média naprosto plýtvá svým potenciálem, potenciálem svých studentů. Přitom se na ni hlásí každoročně skoro tisícovka lidí a přijímá se sotva desetina. Asi jsme se tam trochu nudili, a proto to děláme.

Jaká je odezva vedení?

Formálně vzato relativně malá, jelikož u nás se na maily moc neodpovídá. Postupně se to ale zlepšuje. Někteří členové vedení jsou z nás prý úplně dojatí, asi brnkáme na ty správný generačně revoluční struny. Mají ale možná přece jen trochu méně elánu a času než my. Nám je vedení občas líto, když si uvědomíme, odkud mají rozkazy oni. Brrr, ministerstvo školství, fuj. Úsměvné je, že nám za náš zin nabídli kredity za povinnou praxi. Odmítli jsme je, jelikož jsme všichni měli splněno.

Proč k tomu potřebujete tisknout vlastní zin?

Nepotřebujeme, ale o to je to zábavnější. Od začátku tušíme, že k přestavbě garáží SNAD nakonec dojde, nejpozději prý o letních prázdninách. Stačilo by, kdyby si jeden z nás pinkal maily s proděkanem pro rozvoj, ale to by byla nuda! Naše hnutí se nejmenuje Přestavme Garáže, jmenuje se Oživme Hollar. V cestě za naším cílem se nebojíme použít ani takový tradiční nástroj všech hnutí, jako je pamflet nebo fanzin. Bavilo nás udělat jen tak z plezíru něco absolutně svobodnýho, na území a o území, které pomalu začala ovládat lhostejnost a nuda. Nejčastější reakce na časák byla, že by lidi podobně „zábavné“ věci chtěli dělat normálně v rámci výuky. Příští (jarní) zin proto uděláme formou workshopu.

Proč radši někde nemakáte a zabýváte se školou? Stejně vám vzdělání v oboru k novinařině nepomůže.

Většina z nás maká, a dokonce v oboru. Ha, a to je možná právě důvod, proč někteří z nás chtějí studovat, dokud to jen jde! Studovat, ne hrát loterii o ňákej titul. Rozhodně nám vadí, že nám tohle vzdělání v oboru k novinařině nepomůže.

Jedna buňka naší entity strávila rok na mediální škole ve Skandinávii, kde se za dva workshopy naučila prakticky víc než tady za tři roky. Nechápeme, jak je to možný, respektive chápeme, že je potřeba iniciovat změny. Média jsou dynamickej obor, pořád se vyvíjí. Přitom u nás lidi, co učí televizní tvorbu, často ani neví, co je to Vimeo. Nový média znamenají pro většinu profesorskýho sboru „nový tištěný média“.

Při tý spirále inzerce a čtenosti, ve který se točí dnešní média, je velkej problém, že nepřichází inovátoři, ale jenom další a další dělníci informací. Bez vize, bez nápadu, bez motivace. I proto jsme udělali Oživme Hollar zin, abychom znovuzískali autorskou svobodu. Ze škol lezou loutky, který jsou geniálně zpracovatelný pro trh a jeho zaběhlý pravidla, protože nemají ani tucha, jak ty nový „pravidla“ a postupy tvořit. Myslíme si, že by nás měli učit lidi, který budou klást stejný nároky jako ten nejdrsnější editor. No dobře, tak aspoň nějaký nároky. Většina členů naší iniciativy by pak takovou školu nejspíš nedodělala, ale bylo by to správně. A o to jde.