Klip Píva, který se natáčel v pražském klubu Rock Café, sice vychází z neveselé situace, ale smutný - jak je skupině Hello Marcel vlastní - příliš není. Realita se tlačí do snu a naopak.
Hello Marcel se vrací se třemi novými písničkami, dvěma remixy a klipem, s EP nazvaným Domácí Kancelář. Pandemie se podepisuje na všech a témata jsou nasnadě: chuť na pivo, touha vidět kamarády, hraní starých počítačových her a hubnutí do plavek. Dvojice skládala na dálku na trase Ostrava-Praha, což nikdy předtím nedělala: „Naučili jsme se pracovat vzdáleně a všechny nápady či nahrávky jsme si posílali přes internet. Webkamera samozřejmě nedokáže navodit atmosféru zkušebny, proto naše virtuální nahrávací seance zpočátku trochu drhly, ale nakonec jsme si na hudební home office zvykli.“
Klip Píva se natáčel v pražském klubu Rock Café: „Chceme se s lidmi spojit. A když to nejde na koncertech, tak jim alespoň dát v nahrávce najevo, že prožíváme stejné okamžiky a absurdní situace každodenního života, prozradil Šmáca. „Ve videoklipu opěvujeme nejvytouženější nápoj posledního roku, a tím je točené pivo. Není potřeba chodit do žádné hloubky, abychom si rozuměli.“ Více do hloubky jsme ale přeci jenom šli, taky jsme si prošli jejich nápojáky.
Domácí kancelář a Píva – není na to už trochu pozdě? Na pívo se jít dá, všechno se otevírá, kancly taky. A v Rock Café, ve kterém jste natáčeli, už běží koncerty… na sezení. Jak jste strávili pandemii?
Šmáca: A díky bohu za to! Naše fungování, kdy já jsem v Praze a Adam v Ostravě, bylo lidsky i technicky vyčerpávající. Byli jsme nuceni zvolit online cestu a nahrávat v našich ložnicích. Zkušenost to byla zajímavá a člověk se hodně osamostatní. Určitě si ještě víc vážím lidského kontaktu. A myslím, že chuť jít s kamarády na pivo je nadčasová. V poslední době možná trochu nakumulovala, pak jemně polevila, ale pořád je tu s námi. Měřím to na sobě.
Adam: Píva vznikaly v té nejhlubší karanténě, kdy se nám po točeným pivu opravdu
stýskalo. Je fajn, že se svět vrací do normálu, mesidž Pív je ale stále
aktuální.
Myslíte, že nám izolace přinesla něco dobrého? Třeba jste o sobě nebo o dalších lidech zjistili něco, co jste nevěděli?
Adam: Přinesla spoustu času na tvoření a uvědomění, že samota vlastně není tak špatná.
Šmáca: Že jsme všichni pokrytci a sobci už vím delší dobu. To byl vtip. Ale jenom napůl… Myslím, že za oba můžu říct, že jsme se soustředili na poznávání svých partnerů. Adam dokonce postoupil a zasadil semínko rodinného stromu.
Jak složité je tvořit na dálku? Máte nějakou vtipnou historku z natáčení?
Adam: Webka zkušebnu nenahradí. Občas nám trvalo si ujasnit, čeho chceme dosáhnout a jak toho docílit. Ale zaplať pánbůh za ty technológie, bez nich bychom byli namydlení. Vtipný to bylo od začátku do konce.
Šmáca: Chvíli nám trvalo nastavit si proces kooperace, pořešit uložiště a pak už to tak nějak skřípavě jelo. Oba jsme totiž „vrtáci“. Rádi se v něčem sami dlouho vrtáme, a tak se nám stávalo, že jsme si chvíli jeli každý svou paralelní linku v rámci představy o té písničce, například. Pak jsme ale přišli na to, že si stačí zavolat, probrat to a sjednotit si vize. Taková samozřejmá věc, ale když jsme nenahrávali a netvořili společně, tak nám to vůbec nedošlo. Taky jsme se třeba měsíc hádali, že posílám Adamovi přepálený vokály. Já si je kvůli tomu ztlumoval téměř až na minimum, ale Adam stejně nadával. Nakonec jsem zjistil, že mi to software exportoval vždy zesílené a že se to dá někde odškrtnout. Jó, detaily umí potrápit. Nejsložitější byl přechod na online a pochopení, co to všechno vlastně obnáší.
Jaké píva máte nejraději, značky, způsoby kvašení, etikety, pivotéky, stupně? Nápojový lístek sem!
Adam: Miluju silný belgický speciály, APA, IPA klidně s ovocnou příchutí, jmenovitě pivovary Clock a Hoppy Dog jsou mí favorité. Ale nemůžu opomenout ani Plzínku.
Šmáca: Konečně otázka z toho správného soudku! Já si umím vychutnat celou škálu piv od Braníka v plastu až po točeného Matušku. Srdcovka je Polička, protože tam jsem v mládí jezdil stopem ze Svitav. Mám rád nefiltry, ale i třeba APA nebo IPA mi chutná. Když je fakt hic, tak je výbornej kyselej Zíchovec s mučenkou (passion fruit). Na takový to běžný prolejvání jsou fajn Svijany nebo Radegast dvanáctka. Za takovou reklamu by se nám mohli ozvat a něco poslat. Tomu bych se fakt nebránil.
Popkultura ovlivňuje naše volby možná déle a intenzivněji, než jsme si ochotni připustit. Hrdinové obrazovek nám „nenápadně“ radí, jak se oblékat, co jíst, jakým práškem prát prádlo, jakým vozem jezdit a kam se vydat na dovolenou.
Každé její album představuje nejen umělecký posun, ale taky autentický záznam dospívání v jeho nejintimnější podobě. Komentovaná diskografie.
Ďábel nosí Pradu, Konkláve, Hunger Games nebo Spotlight. Ale také nadšenecká Žranice, kterou Stanley Tucci spolurežíroval a podílel se i na jejím scénáři, nebo povedená gastro komedie Julie a Julia, kde s velkou elegancí, vášní a náklonností k věci ztvárnil podporujícího manžela ikony amerických televizních kulinářských shows Julie Child.
Aktuální alba jsou plná zašlých sluncí, stejně jako bezprizorních nadějí, dojde na explicitní slovník ostrovních humoristů, i éterické zurčení, které je ve skutečnosti páráním tělesných útrob bez závislosti na genderu. Silný týden.
V kuchařkách navzdory rozšířeným představám nejde o recepty. Knihy o vaření jsou pořád především knihami — a za všeho nejvíc záleží, jestli dokážou vytvořit svébytné univerzum. Člověk si musí kuchařku obydlet, pochopit její vnitřní logiku, morálku, nechat se omámit vypravěčem, aby si z ní mohl něco odnést. Aby v něm vskutku zůstalo i něco z ingrediencí a postupů, na nichž to údajně celé stojí.
Radio fm, edice sváteční počas rýchlej jazdy. Říkal taky někdo okurková sezóna?