Propaganda čeho? (American Sniper)

Až u filmu, který vydělá miliardy dolarů v kinech a akademici jej nominují na Oscara, můžeme zkoumat fantastickou názorovou členitost týkající se obyčejného příběhu o člověku, který byl tak jednoduchý, že by názory oněch lidí asi ani nepochopil.

Chris Kyle byl příslušníkem amerických jednotek SEAL, působil jako odstřelovač na čtyřech turnusech v Iráku a napsal o tom knihu. Podle Wikipedie má na svém kontě 160 potvrzených zabití. Honosí se titulem „Nejsmrtonosnější odstřelovač v dějinách USA”. Jako člověk je Kyle v Eastwoodově filmu dokonalým prototypem vojáka. Skvělým řemeslníkem, který svou práci dělal, ne nutně rád, ale dobře, a dostával za ni slušné peníze. Tak jako dělníci na montážích byl odloučen od své rodiny a stejně jako dělníci měl výčitky jen ve chvílích, kdy svou práci udělal špatně a někdo za to zaplatil. Že místo svařování střílel dnes stále méně populární islamisty (hrdě nesou prapor po nyní již nudící severní Koreji) zde není podstatné. Jde o příběh pracujícího člověka v divácky líbivé profesi a zajímavém, kontroverzním prostředí.

Aby film fungoval, musela se upravit spousta věcí. Nejde o dokument a dramatizace celku svědčí, dělá z Amerického snipera formálně velice dobrou podívanou. Pískový nádech od Eastwoodova dvorního kameramana Toma Sterna ve scénách z Iráku dodává potřebný kontrast barevně sytějším scénám z domova. A zatímco právě ve scénách z domova film pokulhává, a to i navzdory přesnému Bradlymu Cooperovi, který má v oku potřebný střípek šílenství (nepodařilo se zopakovat tu bezúčelnost ze Smrt čeká všude), ve válečné rovině je velice působivý. Válka jako droga je bohužel prozkoumané téma a proto jde “jen” o řemeslné kvality a podařenou výpravu, obohacené o střety válkou vybroušeného Chrise s běžným světem.

Oslava války, o které tak často píší humanisté a příznivci míru, je v Americkém sniperovi minimální. I když i tu je válka tradicí, které se lidé jen velice neradi vzdávají. Clint Eastwood kráčí přesně po hraně a je natolik dobrý filmař, aby z ní nesestoupil. Ne protože nechce, ale protože o tom ten příběh není. O tom nevypráví, nikdy neměl. Jako propaganda vyznívá pouze v zamotaném vysvětlení, že americká propaganda zapůsobila na Chrise Kylea natolik a zakořenila se v něm takovým způsobem, že se jeho příběh stal sám o sobě propagandou. Názory druhé strany přirozeně schází. Mustafa - odstřelovač olympionik - je jedinou postavou druhé strany, která má větší prostor (je z větší části smyšlená), a přesto jde opět jen o člověka strojově vykonávajícího svou práci, ne fanatika. Jistě že se za tím skrývá přesvědčení a motivace, ale stejně jako u Kylea to může být staré dobré „chránit a bránit“. Nevíme. Ve scénáři chtěl mimochodem tuto postavu více vyzvednout Steven Spielberg, který měl původně film točit.

Legrační je pak srovnávání s Goebblesovou filmovou propagandou, a to na na základě podobnosti s Pýchou národa, fiktivním krátkometrážním přívěskem Tarantinových Hanebných panchartů, shodou okolností též o hrdinském odstřelovači. Kde je ta hranice, kde propaganda za pomocí hrdinných nacistů končí a kde může začít propaganda za pomocí hrdinných Američanů, a nejen vojáků, ale i sportovců nebo herců? Není pak problém v samotné propagandě čehokoliv, co libovolný jedinec neuznává? Nemáte rádi jogurty s nízkým obsahem tuku a jejich propaganda v televizích vás irituje? Vezměte cedule se štvavými nápisy a jděte protestovat, jsme ve svobodné zemi. Za to ostatně Chris Kyle bojoval. Za svobodu, za ochranu svých blízkých. Stejně jako to dělá hromada vojáků znepřátelených stran. Dobré úmysly. Těmi je, jak říkávají babičky, dlážděna cesta do pekel.

Chcete protiamerický válečný film? Pusťte si Zelenou zónu od Greengrase. Chcete proamerický válečný film? Sáhněte po Zachraňte vojína Ryana od Spielberga (a pak popřemýšlejte nad nestranností Matta Damona). Nejde o náboženství, nejde o rasismus, ale o staré dobré zabíjení, se kterým veřejnost nesouhlasí. V čem je ale potom tenhle biják jiný než libovolná stathamovka?

Americký sniper není propaganda, je to jen film o člověku, který bránil to, o čem si myslel, že je správné. Jde o povedený snímek, ne proto, co hlásá, ale proto, jak je natočený. Celkově 7/10 a to hlavně kvůli nechuti vůči americké politice, kterou paradoxně téměř nezastupuje. Yes, sir.