Protokol: James Johnston (Gallon Drunk, Big Sexy Noise)

James Johnston, anglický kytarista a zpěvák, zakladatel a leader kapely Gallon Drunk. Hrál také v The Bad Seeds Nicka Cavea, spolu s Lydií Lunch a dalšími členy Gallon Drunk založil skupinu Big Sexy Noise a v poslední době působil v krautrockové legendě Faust. Na pódiu divoký pistolník, v soukromí učebnicově dokonalý a skromný anglický gentleman.

První píseň, kterou jsi slyšel jako dítě a stále si ji pamatuješ?

Babička mi ve svém pokoji pouštěla staré desky, měl jsem rád Apache a Man of Mystery od The Shadows a taky pár starých skladeb od Lonnieho Donegana, třeba Jack of Diamonds nebo Rock Island Line. Opravdu nevím, která z nich byla první, ale rozhodně mě všechny rozpalovaly.

Jakou desku sis koupil jako první?

Wish You Were Here od Pink Floyd, bylo to v obchodě WH Smith na Guildford High Street. Muselo to být krátce po vydání, součástí alba byly pohlednice a samolepky a bylo zabalené v černém obalu. Všechno to bylo ohromně tajemné. Mohlo mi být deset, desku jsem si pouštěl u spolužáka doma.

Album, díky kterému jsi přežil dospívání?

Starší bratr měl Funhouse od The Stooges, to se velice rychle stalo soundtrackem skoro ke všemu. Mělo moc dostat tě na jiné, magické a bláznivé místo. Ještě předtím jsem miloval první dvě alba The Doors. Vlastně je mám rád pořád a stále je poslouchám. It’s Alive od The Ramones jsem si pustil taky snad tisíckrát.

Zásadní koncertní zážitek v mládí?

První kapelou, kterou jsem viděl živě, byli The Stranglers, když mi bylo třináct. O dva roky později jsem viděl na univerzitě v Guildfordu hrát The Birthday Party a to mě posunulo úplně jinam, stejně jako koncert Johnnyho Thunderse o rok nebo dva později. Einstürzende Neubauten v roce 1983 byli taky vynikající (tenkrát hráli právě před The Birthday Party) nebo Swans, Suicide, The Gun Club nebo The Cramps. Virgin Prunes byli podobný případ a taky Archie Shepp v klubu Ronnie Scott’s v Londýně.

Které album tě donutilo začít tvořit hudbu?

Donekonečna jsem poslouchal Funhouse a k tomu Public Image Ltd. a White Light White Heat nebo Howlin’ Wolfa, Johna Lee Hookera a Bo Diddleyho. Na venkově jsem hrával s kapelou, která byla docela dobrá, ale zásadní věc se stala, když jsem se přestěhoval do stejného domu s dalšími členy Gallon Drunk. Byli jsme zlomení, znudění a frustrovaní, každý z nás měl nějaký nástroj, tak jsme začali hrát společně a hledat si role v kapele. Divoká zmatečnost alba Alexe Chiltona Like Flies on Sherbert byla tehdy zásadní.

Nejoblíbenější record store?

Skvělý obchod byl Bonaparte’s v Guildfordu, tam měli všechno podstatné. Koupil jsem si tam třeba první album PIL. Tuhle desku pořád úplně miluju.

Na kterou píseň nikdy nezapomeneš?

Jsem dost hrozný, co se týče pamatování textů, tedy kromě těch vlastních, které už jsem hrál tisíckrát. Řekněme tedy Rumble od Linka Wraye, to je instrumentálka.

Nejlepší album posledního roku?

Opravdu jsem neslyšel žádnou desku z loňska celou, vůbec netuším. Ale můžu doporučit naše nové album The Soul of the Hour. To se docela povedlo.

Guilty pleasure?

Led Zeppelin nebo Creedence Clearwater Revival. A taky třeba dobré disko, jako I Feel Love od Donny Summer.

Top 5 nejzásadnějších alb pro Jamese Johnstona?

Suicide – Suicide

The Stooges – Funhouse

Gil Evans – The Individualism of...

John Lee Hooker – Alone

James Brown – Sex Machine Live 1970