Protokol: Kotsu Guy (Kikagaku Moyo)

Novinka japonských Kikagaku Moyo je tutová hašišárna – sitar, příčná flétna a mohutně zfuzzovaná hardrocková kila. K tomu neposedné houně, kytičky na klopě i v duši, v občankách stoprocentně natržená stránka patnáct a pořádně vysoké sebevědomí. Nejdůležitější alba jsou ty vlastní? Tomu říkáme sebedůvěra. Těšíme se na listopadový koncert a coby lákadlo přikládáme protokol, který za kapelu vyplnil basista Kotsu Guy. Blue Cheer, Black Sabbath a spousta dalších obvyklých podezřelých, ale také Robocop, gamelany a tipy na nakupování v Japonsku. Ikimasho!

První píseň, kterou jsi slyšel jako dítě, a stále si ji pamatuješ?

Určitě to byla nějaká klasická skladba, ale nevím přesně jaká. Měli jsme doma velkou stereo soupravu a hodně CD s klasikou. Často jsem náhodně vybral nějaké z nich, pustil ho pořádně nahlas a pak u toho tancoval jako blázen.

Jakou desku sis koupil jako první?

Když mi bylo šest nebo sedm, tak mě omrzelo tancovat na klasiku a koupil jsem si mini CD singl, na kterém byla nahraná píseň z japonské reklamy pro Coca Colu. Byl to hodně taneční track, takové to klasické devadesátkovské funky. Vlastně to znělo trochu legračně, respektive docela hrozně, ale já u toho stejně tancoval jako divý.

Album, díky kterému jsi přežil dospívání?

Na střední škole jsem objevil spoustu skvělé hudby, kterou jsem tehdy poslouchal téměř neustále. Například Blue Cheer, Black Sabbath, Deep Purple, Hawkwind, The Stooges, The Ramones, Milese Davise, Jimiho Hendrixe, Can, Neu!, Ash Ra Tempel, Faust, This Heat, Suicide, Terryho Rileyho, Flower Travellin‘ Band, High Rise a mnoho dalších. Všechna tahle jména jsou pro mě stále velmi důležitá.

Zásadní koncertní zážitek z mládí?

Když mi bylo osmnáct, tak jsem během krátké doby viděl koncerty Klause Schulzeho a Keijiho Haina. To mě naprosto odrovnalo.

Které album tě donutilo začít tvořit hudbu?

Ještě předtím, než jsme spolu založili kapelu, tak jsme se já, Tomo a Go scházeli u Toma a poslouchali hodně různorodé hudby. Jednou jsem přinesl můj oblíbený 4LP box od Pärson Sound, poslouchali jsme taky Cold Sun, Friendsound, White Noise nebo Taj Mahal Travellers a další, včetně nějakých tehdy současných věcí. Hodně téhle hudby nás inspirovalo k tomu, abychom začali sami hrát.

Na kterou píseň nikdy nezapomeneš?

Summertime Blues v podání Blue Cheer. Slyšel jsem ji poprvé v patnácti letech, tehdy jsem jel hlavně v punku a metalu. Ten špinavý zkreslený zvuk, primitivní bicí a syrová energie... úplně mě to šokovalo. Díky téhle písni jsem posléze začal pátrat po hudbě z šedesátých a sedmdesátých let.

Guilty pleasure?

Nedávno jsem viděl film Robocop z pozdních osmdesátek. Skvělý film a parádní soundtrack. Občas mě baví pouštět si podobně epickou filmovou hudbu v autě.

Nejlepší album z posledního roku?

Myslím, že to jsou reedice starých alb anglického bubeníka a skladatele Basila Kirchina – Worlds Within Worlds Part 3 & 4 vydal label Superior Viaduct a kompilaci Basil Kirchin is My Friend zase Trunk Records. On je jedním z mých největších oblíbenců, byl bych rád, kdyby někdo znovu vydal i jeho skvělé společné album s Johnem Colemanem Mind on the Run. Výtečná je taky kompilace The Gamelan of the Walking Warriors: Gamelan Beleganjur and the Music of the Ngaben Funerary Ritual in Bali nebo společné album Clear Stones od berlínského elektronického producenta Fise a maorského hudebníka Roba Thornea.

Nejoblíbenější record store?

V Japonsku určitě Meditations v Kjótu a Disc Union v Tokiu. Než jsem se odtamtud odstěhoval, tak jsem tam chodil až příliš často. Mají tam skvělou kolekci alb z druhé ruky. Doporučit mohu také NAT Records v Shinjuku, tam se rozhodně musíš někdy podívat!

Top 5 nejzásadnějších alb pro Kikagaku Moyo?

Tohle je komplikované, každý z nás má různé hudební vzory. Ale mohu vybrat některé ze jmen, na kterých se shodneme, například Träd Gräs Och Sterner, Nick Drake, Fairport Convention, Can, The Beatles nebo Happy End. Ale když o tom tak přemýšlím, pět nejzásadnějších alb pro kapelu budou asi naše vlastní (3 alba a 2 EP). Ta totiž nejlépe ukazují náš vývoj a výzvy, které máme za sebou.